Inhibiční účinek látek obsažených v zubní pastě

Příspěvek byl převzat z časopisu Biologie-chemie-zeměpis, časopisu pro výuku přírodovědných předmětů na základních a středních školách, vydávaného SPN - pedagogické nakladatelství, a.s.

Zubní kaz patří mezi nejrozšířenější tzv. civilizační onemocnění člověka, jejichž vznik souvisí s nesprávnou životosprávou a péčí o dutinu ústní. Na vzniku zubního kazu se podílí činnost bakterií, zejména druh Streptococcus mutans, který je schopen se přichycovat (adherovat) přímo na zubní sklovinu a kyselými produkty svého metabolismu ji poškozovat. Bakterie, které osídlují povrchy zubů, se nacházejí v tenkém povrchovém filmu, tzv. zubním plaku.
Odstraňování zubního plaku napomáhají zubní pasty, které obsahují látky inhibující růst bakterií v plaku a dutině ústní.
Všechny běžné zubní pasty obsahují fluoridy a laurylsulfát sodný. Fluoridy posilují zubní sklovinu a mají inhibiční účinek proti bakteriím. Společně s laurylsulfátem sodným, který narušuje strukturu bakteriálních membrán, napomáhají likvidaci bakterií zubního plaku. Některé zubní pasty mohou obsahovat i další látky s inhibičním účinkem, např. triclosan. Pro ochranu před zubním kazem a tvorbou zubního plaku je samozřejmě podstatné i mechanické čištění zubů vhodným typem kartáčku. Inhibiční účinek zubní pasty na bakterie lze ověřit jednoduchým experimentem s použitím nepatogenního druhu Bacillus subtilis.

Materiál: kolonie druhu Bacillus subtilis nebo bakterie izolované ze zubního plaku, sterilní destilovaná voda a několik druhů zubní pasty používané žáky doma.

Pomůcky: Petriho misky se živným agarovým médiem vhodným pro růst bakterií; sterilní nástroje: zkumavky, párátka, skleněné zahnuté tyčinky, skleněné pipety, korkovrt.