Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Individuální projekt žáka
Příspěvek je ukázkou práce se žáky v málotřídní škole. Už v 1. a 2. ročníku žáci zpracovávají minimálně jeden projekt dle výběru celé třídy pod vedením třídního učitele. Získávají tak řadu specifických dovedností a zkušeností z práce v týmu, s používáním různých informačních zdrojů, s vlastní organizací práce, prezentací výsledků apod. Individuální projekt je realizován žáky 3. – 5. ročníku ZŠ. Žáci jeho prostřednictvím aplikují poznatky z českého jazyka a ostatních vyučovacích předmětů, dle vlastního zvoleného tématu. Často jsou tyto projekty i příležitostí k uplatnění dovednosti pracovat s grafy a tabulkami. Vždy je tento způsob práce příležitostí k uplatňování a rozvoji mnoha klíčových kompetencí.
Příspěvek byl převzat ze sborníku Individualizace ve výuce od Občanského sdružení Profil.
Projektové vyučování je metoda, prostřednictvím které se žáci učí systematickému řešení problému či konkrétního úkolu. Soustřeďují se přitom na očekávaný výstup (produkt). Ten by měl splňovat především potřebu smysluplnosti a užitečnosti. Pokud žákům nabídneme práci na dobře promyšleném a připraveném projektu, nabízíme jim do značné míry i velký prostor pro uplatnění svých osobních kvalit a možností. Žák si v projektu volí svou roli, informační zdroje, otázky, spolupracovníky, ale i osobní pracovní postup a tempo, které mu vyhovuje. Tento způsob poznávání dává příležitost propojovat učení s reálným životem, spojovat známé s novým, porovnávat různé názory a přijímat jejich rozdílnost jako obohacující. Vyučujícímu dává projektové vyučování mnoho příležitosti ke sledování žáka v autentických situacích. Může tak lépe vyhodnocovat jeho problémy a zjišťovat jeho pokrok.
Záměr
Individuálním projektem sledujeme posilování sebeúcty a sebevědomí jednotlivých žáků. Každý z nich se v projektu stává odborníkem na zvolené téma. Jeho úkolem je zpracovat informace tak, aby o tématu mohlo zasvěceně hovořit a zprostředkovat jeho poznání ostatním. Učí se tak samostatně pracovat na dlouhodobém úkolu, pracovat s informacemi, dotahovat práci do konce. Projekt je rovněž příležitostí k tomu, aby se žáci učili nastavovat kritéria hodnocení a využívat je při vlastní práci i při sebehodnocení a vzájemném hodnocení na konci projektu.
Plán práce na projektu
Očekávaným produktem individuálního projektu je vytvoření vlastní „odborné knihy" na vybrané téma. Téma si volí žáci sami. Mají tak příležitost zabývat se něčím, co je opravdu zajímá, v čem jsou dobří, čemu se možná věnují prostřednictvím zájmové činnosti nebo co je pro ně zrovna aktuální. Závazné je však dodržení zadané struktury projektu. Je to vlastně plán, jak při sepisování knihy a následné přípravě její prezentace postupovat. Důležité je, že žáci mají předem dohodnutá kritéria, podle nichž budou knihu tvořit a poté i hodnotit.
Nad předloženou strukturou probíhá společné připomínkování a objasňování jednotlivých úkolů a zadání. Společně se s žáky domlouváme např. na minimálním množství otázek, na které budou hledat odpovědi a minimálním povinném počtu stránek textu (tyto požadavky lze odlišit dle věku, schopností, individuality apod.)
Ukázka
Popřemýšlej pořádně o tématu. Budeš na něm pracovat dlouhou dobu a tak zvažuj, jestli Tě opravdu zajímá. Staneš se za tuto dobu odborníkem na zvolené téma a na závěr nás s ním seznámíš. Vytvoříš si knihu, která bude součástí Tvé prezentace.
V knize si hlídej, abys splnil (a) všechny předepsané části:
Vytvoř obálku knihy. Prohlédni si knížky v knihovně, podívej se, co na obal náleží a co Tě zaujalo. Protože budeš vytvářet knihu na své téma, popřemýšlej, co by se mohlo líbit ostatním žákům, aby si ji chtěli prohlédnout a přečíst.
Vymysli alespoň _____ otázek, na které by Tě z Tvého tématu zajímalo hledat odpovědi. Pokud si nebudeš vědět s vymýšlením otázek rady, požádej o pomoc spolužáky. Otázky zapiš na zvláštní papír.
Zapiš myšlenkovou mapou vše, co o tématu, které sis vybral (a), víš dneska.
Připrav si list s nadpisem Zdroje informací. Sem si zapisuj všechny zdroje, ze kterých jsi informace získával (a) takto:
u knížek zapisuj autora a název
www stránky přepisuj přesně
u časopisů piš název časopisu a číslo
pokud budeš zjišťovat informace od spolužáků, odborníků,... - zapiš jejich jméno přímo k části v textu, kde máš informace od nich zapsané (např. zjištěno od paní Vomáčkové, prodavačky ve Zverimexu v Ivančicích)
Zpracuj minimálně _______ listů, kde se budeš zajímat o své téma a hledat odpovědi na své otázky. Při zpracování přemýšlej o tom, že píšeš knihu pro někoho, kdo ji bude číst.
Pokud se rozhodneš, že už budeš s tématem končit, zpracuj si myšlenkovou mapou všechny informace, které znáš o svém tématu nyní.
Připrav se na prezentaci tématu.
Výběr tématu
Žáci si individuálně hledají téma, které je zajímá. Pokud tento projekt zpracovávají poprvé a mají problém s vymýšlením nápadů, píšeme společně na flip všechna témata, která považuje skupina za zajímavá. Žáci, kteří mají problém něco sami vymyslet, mají tak k dispozici nabídku, ze které si mohou vybrat. A navíc - nápad evokuje další myšlenky.
Kritéria hodnocení prezentace projektu
Společně s třídou vymýšlíme kritéria hodnocení prezentace projektu (co budeme hodnotit na závěr) a vymýšlíme indikátory kvality (jak se pozná, že dosahujeme kvality).
Tato tvorba probíhá společně s žáky, učitel je vede pomocí otázek. Kritéria se tvoří pro práci na knize i pro vlastní prezentaci a měl by jich být omezený počet, aby žáci byli schopni si je uhlídat.
Ukázka otázek učitele a kritérií vytvořených žáky:
U - Co budeme hodnotit na knížce? Ž - Že je hezká. Kritériem tedy je, že je knížka hezká. U - Jak se to pozná, že je hezká? Ž - jsou v ní obrázky, jsou barevné nadpisy, ... - indikátory kvality U - Co budeme hodnotit na prezentaci? Ž - Že je zajímavá - kritérium hodnocení zajímavost U - Co udělá prezentaci zajímavou, co Vás baví, co se Vám líbí - obrázky, grafy, přirovnání, ukázka předmětů,...
Žáci tato kritéria a indikátory postupně doplňují, pokud je něco na prezentaci druhých zaujme, pokud objeví něco dalšího, co dělá prezentaci zajímavou. Vzhledem k tomu, že prezentují i jiné práce - skupinové, společné projekty apod. Pomáhá jim to v hledání možností, co lze na prezentacích hodnotit.
Ukázka:
kritéria hodnocení (co budeme hodnotit)
indikátory kvality (jak se to pozná, jak se toho dá dosáhnout)
dodržel povinný počet stran, na stránce jsou informace,...
učitel
před prezentací
Kontrola povinné části
...
...
...
...
...
Realizace individuálních projektů
Osvědčilo se nám pro práci na individuálních tématech vyčlenit jeden dvouhodinový blok češtiny v týdnu. Žáci tak vědí, na kdy si mají nosit s sebou do školy literaturu, počítají s tímto vymezeným časem. Někdy pracují na svém tématu také doma - volitelný domácí úkol.
Při dvouhodinových blocích lze využít různých organizačních možností a forem práce:
žáci individuálně pracují stextem, dělají si výpisky
učitel pomáhá individuálně žákům sřešením jejich části projektu
učitel individuálně pomáhá jednotlivým žákům pracovat schybou
na závěr výukového bloku se žáci vzájemně seznamují stím, co zajímavého zpracovávali a jakým způsobem (vzájemně si předávají nápady)
v počátečních blocích se nám osvědčuje, když společným cílem hodiny je naplnění kritéria hezká knížky - žáci se sním cíleně učí pracovat a na závěr bloku vyhodnocují, jak se jim podařilo naplnit toto kritérium, vzájemně si předávají nápady, zkušenosti
žáci si připravují zajímavou prezentaci - např. všichni hledají na svém tématu přirovnání délkových, hmotnostních,... údajů sněčím, co je všem blízké (například dobrman mně dosahuje vkohoutku asi do pasu, velryba je dlouhá asi jako naše škola,...) - žáci se učí pracovat sodhady a ověřovat údaje pomocí měření, vážení, výpočtů,...
Příprava na prezentaci
Pokud už žák chce s tématem skončit a začít se věnovat jinému tématu, musí pro to splnit následující podmínky:
má splněnou povinnou část - knihu dle předem daných podmínek
zkontroluje si všechny části a připraví se na prezentaci (kritéria hodnocení jsou pořád vyvěšena a žáci jsou zvyklí s nimi pracovat, jsou na ně neustále upozorňovány, prezentace probíhá zpaměti, ale žáci mohou mít připravenu osnovu, obrázky, grafy, využít svou knížku, mít praktické ukázky,... - i v přípravě na prezentaci může učitel žáka vést pomocí otázek, nabídky možností,...)
domluví si s učitelem termín prezentace
Prezentace, sebehodnocení, vzájemné hodnocení
Na prezentaci se žák připravuje ráno - nachystá si obrázky a pomůcky k prezentaci. Prezentace probíhá před celou třídou, všichni žáci mají připravené lístky na hodnocení.
Ukázka:
Co se povedlo, co se mi líbilo:
Co doporučuji jinak a jak:
Navrhuji známku (pouze u ročníků, kde jsou žáci známkovaní, ne slovně hodnocení):
Během prezentace si mohou žáci dělat poznámky. Při hodnocení se mají řídit kritérii, která jsme si společně stanovili na začátku individuálních projektů. Po ukončení prezentace dávají žáci „odborníkovi na dané téma" otázky a on odpovídá. (Pokud zná odpověď, odpoví na otázku. Pokud odpověď nezjišťoval nebo nezná, odpovídá, že to neví - učí to žáky i tomu, že je přirozené, že neznáme na každou otázku odpověď.) Pak všichni dokončují své hodnocení, autor projektu si udělá sebehodnocení (odpovídá na podobné otázky).
Ukázka:
Co se mi povedlo:
Co bych příště udělal (a) jinak:
Navrhuji si známku (pouze u ročníků, kde jsou žáci známkovaní, ne slovně hodnocení):
Hodnocení, reflexe
Jako první probíhá sebehodnocení, poté své hodnocení čtou ostatní žáci (většinou volíme 3 - 5 žáků), ostatní žáci své lístky odevzdávají tomu, kdo prezentoval. O hodnocení diskutujeme - mělo by vést k tomu, aby žák věděl, kdy postupoval správně, kdy měl nějaký výjimečný nápad, co může změnit v příští prezentaci a jakým způsobem může změnu provést.
Ve fázi hodnocení toho, co by měl žáky příště udělat jinak, je důležité, aby žáci také navrhovali možnosti, jak toho dosáhnout. Žáci často cítí, že něco není v pořádku, umí to i pojmenovat, ale nevědí, jak z toho ven.
Ukázky hodnocení
Co se Ti povedlo, co se mi líbilo:
máš hezké obrázky
líbilo se mi, jak jsi přirovnala žraloka ke koberci ve třídě - umím si už přestavit, jak je velký
přinesl jsi ochutnat jídlo
přinesla ukázat potkana i jeho věci
Co doporučuji jinak a jak:
bylo to moc dlouhé, mě to už pak nebavilo, příště mluv jen o některých zvířatech ne o všech
mluv víc nahlas - cvič to třeba tak, že to budeš mamce říkat přes celou místnost
nešusti tolik papírem v rukách - dej si ho třeba do složky
mluv na nás všechny - nekoukej jen na paní učitelku
