In-line bruslení ve školce

Časový rozvrh a věková skupina

V předloňském roce jsme s bruslením začínali v měsíci květnu, bruslení probíhalo podle počasí, téměř každý den a záleželo na každém dítěti, zda se ho zúčastní. Bruslit začaly všechny dívky a jen dva chlapci z loňských 17 zapsaných dětí. Věková skupina byla 3–3,5 roku. U starších dětí budou samozřejmě pokroky mnohem větší, bude zde ale i nebezpečí, že některé děti již bruslily a mohou mít zafixované některé špatné návyky.

Praktická část

Podmínky pro realizaci, technické zázemí

Pokud chcete začít s in-line bruslením u také vás, budete potřebovat asfaltovou plochu nebo hřiště, případně tartanové hřiště běžné velikosti. V ideálním případě je dobré, aby kolem hřiště byla travnatá plocha, kterou využijete pro první seznámení s bruslemi. Také je dobré si uvědomit, zda v okolí školky je dostatek venkovních prostor, kde děti mohou s rodiči své získané dovednosti dále rozvíjet (hřiště, cyklostezky apod.).

Abyste mohli s bruslením začít, měli byste mít instruktorský kurz a být dobrým bruslařem.

Spolupráce s rodiči

Před začátkem výuky je dobré rodičům předložit záměr a formou dotazníku zjistit jejich podporu a zájem. U nás byli rodiče nadšeni a nebyl problém s výukou začít. Je dobré si vést evidenci výuky. Já si psala počty výukových minut u jednotlivých dětí i dosažené dovednosti a různé postřehy k výuce. Na chodbě jsme s dětmi pořídili bruslařskou nástěnku s bruslařskými fotografiemi jednotlivých dětí. Každý pokrok byl označen proužkem s popisem dosažené dovednosti (umím buřtíky, umím vstávat, udržím rovnováhu, umím koloběžku...).

Výběr pomůcek a vybavení

Výběr pomůcek a vybavení je největší problém, se kterým se pravděpodobně budete potýkat. Pokud necháte výběr bruslí na rodičích, zcela jistě se vám na výuku sejde více než polovina bruslí, které jsou nevyhovující. Na našem trhu je bohužel velká většina bruslí na velmi špatné úrovni, jde zejména o brusle, které se dají koupit v hypermarketech a do značné míry i ve větších sportovních obchodech.

Doporučuji proto systém, který jsme zavedli v naší školce my. Zakoupili jsme čtyři páry stejných bruslí a chráničů a rodiče přispívali na jejich půjčení. Vybírali jsme 50 Kč za týden půjčování a během 6 týdnů byly brusle splaceny a můžeme je dál používat pro další děti. Výhodou tohoto systému je i to, že lze velice dobře hodnotit výkony a rychlost učení u dětí při použití stejných pomůcek.

Jediné, co děti na výuku nosily, byla správně seřízená helma. Seřízení bude také s velikou pravděpodobností na vás, protože správné seřízení přilby je velmi důležité, a to tak aby se při pádu nemohla sesmeknout. Pro bruslení stačí běžná cyklistická přilba.

Značky bruslí, které jsou pro výuku vhodné: moje osobní doporučení je výběr bruslí značky K2 – Moto junior, které jsem používala pro výuku já, a byla jsem s nimi naprosto spokojená. Kromě těchto bruslí jsme zakoupili ještě jedny neznačkové podobně vypadající brusle od firmy Pulp. Zajímavé je, že pokud si děti mohly brusle vybrat, vždy sáhly po bruslích K2.

Další vyhovující modely jsou od firmy Rollerblade, Fila, Head. Jde vždy o brusle, které lze velikostí uzpůsobit na rychle rostoucí dětskou nohu, většinou od velikosti 29–34, tedy s možností posunout až o pět velikostí. Nejmenší brusle vyrábí firma Roces – jde o celoplastové brusle dobré kvality ve velikostech již od 25–30. V podstatě lze říci, že dobré brusle vyrábí firmy, které se zaměřují i na závodní modely bruslí a bruslí pro dospělé.

Důležitým vodítkem pro výběr bruslí je kontrola, zda brusle není příliš široká na dětské chodidlo a zda jde snadno a dobře utáhnout. V opačném případě se bude dítěti v botě noha příliš hýbat a zcela jistě se dítě nenaučí správně brusle ovládat. Velká většina levných bruslí je na první pohled velmi líbivých, ale jinak jsou v naprosté většině pro výuku nepoužitelné. Je nutné si uvědomit, že vývoj dětského chodidla ještě není ukončen a nesprávným výběrem brusle by mohlo dojít k nevratnému poškození. Vždy je lepší se vyhnout neznačkovým, hypermarketovým modelům.

Metodický postup

Začátek výcviku by měl obsahovat instruktáž o správném postupu při nasazováním bruslí. V tomto případě, ale správné nasazení brusle bude na vás. Po několika týdnech budou děti schopny si brusle minimálně vyzout a nazout. Také správný postup pro nasazení chráničů a přilby by neměl chybět. Na používání ochranných pomůcek si děti tohoto věku snadno zvyknou a je důležité v nich tuto potřebu upevňovat. Starší děti již chrániče a přilby používají neradi a není nad to, když se jejich používání pro děti stane samozřejmostí. Vhodný je i váš osobní příklad. Před začátkem výuky je dobré dětem stanovit bezpečnostní pravidla a dohlížet na jejich dodržování. Nezapomeňte na každou výuku vzít lékárničku se základním vybavením pro ošetření drobných poranění.

Ve chvíli, kdy jste obuti a připraveni na první seznámení s bruslemi, začněte nejprve na neklouzavém povrchu – trávě. Zkoušejte nejprve chůzi, po malých krůčcích, tak aby si dítě na brusle zvyklo. Zkuste také zařadit prvky na zvýšení stability. Ukažte dětem, jak správně padat. Poznají, že s chrániči pády nebolí, a pomůže jim to v dalším snažení.

Zkoušejte stoj na jedné noze, různé druhy postojů V-postoj, A-postoj, poskoky na místě atd. Je dobré s výukou těch prvků spojit nějakou hru, např. kdo déle vydrží na jedné noze, hra na žabáky apod. Na začátku by trénink neměl být dlouhý, abyste děti náročností neodradili. Trénink může trvat pět minut, čtvrthodinu, ale i déle, to záleží na individualitě každého dítěte.

Děti za každý pokrok pochvalte. V kolektivu se děti učí raději a více se snaží. Vidí-li, že kamarádovi to jde lépe, snaží se přizpůsobit jeho tempu a pokroky jsou mnohem větší. Ve chvíli, kdy se děti naučí stát a rovně chodit, můžete zkusit zpestřit jim výuku slalomem. Můžete vzít boty, rozestavit je od sebe na určitou vzdálenost a malý bruslař je může pomalým krokem obcházet. Vyzkoušejte na jednu i druhou stranu. Děti bude ale stejně zajímat povrch klouzavý a budou se chtít rychle naučit bruslit...

Při přechodu na klouzavý povrch použijte podobný postup jako na neklouzavém povrchu. Pokud děti budou schopny samy chodit, necháme je to zkoušet. V této fázi učení je nutné dětem vysvětlit základní postoj a neustále jej v nich fixovat.

Aby děti poznaly, co od nich vlastně požadujeme, a aby je bruslení začalo bavit, začínám je „vozit“ po hřišti. Ve chvíli, kdy je dítě v základním postoji, postavím se k němu čelem a chytím jej za obě ruce. Velmi pomalu se rozjíždím do jízdy vzad a dítě poznává pocit „jízdy“. Rozjíždíme se velmi opatrně, děti budou různě podjíždět a padat, vy se je musíte snažit vždy zachytit, aby se nezačaly bát.

Druhý způsob zvykání je, že uchopíte dítě za boky ze zadu a budete jej tlačit před sebou. Ideální je, když bude mírně předkloněno a bude mít ruce na kolenou. Cílem obou zmíněných způsobů je, aby si děti zvykly na rychlost. Vysvětlení pojmů i jednotlivých druhů postojů bude dále upřesněno.

Vlastní výcvik

Rozcvička

Rozcvička by měla být vždy součástí každé tréninkové jednotky. I když u takto malých dětí není nezbytná, je dobré děti naučit, že před každým sportem se tělo musí zahřát a protáhnout. Na začátek rozcvičky zařazuji krátký běh, honičky a hry na získávání výbušnosti a rychlosti. Později přicházíme ke klasické rozcvičce. Procvičíme celé tělo od hlavy k patě, přidáváme cviky na rovnováhu, která je k bruslení důležitá. Lehké posilovací cviky – pár dřepů, poskoky a lehčí cviky na posílení břišních svalů. Rozcvičku děláme vždy hravou formou a nenásilně. Po ukončení tréninku by mělo vždy následovat protažení nejvíce namáhaných svalových skupin, v případě bruslení svalů dolních končetin, zejména svalů lýtkových a stehenních a také zádových svalů.

Základní dovednosti

Mezi základní dovednost, které budu dále zmiňovat, považuji zejména:

• stoj na bruslích
• základní postoj a jeho upevňování
• zvládnutí vstávání
• stoj na jedné noze
• kachní chůze
• buřtíky
• koloběžka
• brzdění

Nácvik stoje na bruslích, cvičení rovnováhy

Nácvik stoje na bruslích, jak již bylo popsáno výše, by měl začínat na neklouzavém povrchu. Ideální je tráva, riziko pádu je minimální, a když tak do měkkého. Děti mají na rukou, loktech i kolenou chrániče, budou padat docela rády. Pro procvičení pohybu na bruslích používám různé honičky nebo hry s míčem. Děti zapomenou na to, že mají na nohou brusle, a učení jim jde mnohem lépe. Pro cvičení rovnováhy přidáme hru na čápa. Stoj na jedné noze a třeba i soutěže, kdo vydrží na jedné noze nejdéle. Děti nadchneme pro napodobování různých zvířátek a můžeme cvičit i poskoky – žába, rak – chůze pozadu, zkrátka vše, co vás napadne, a děti bude bavit.

Učíme se vstávat

Teprve, když se dítě naučí na bruslích samo vstát, máme vyhráno. Začíná fáze skutečné výuky bruslení. Děti budou mít velkou radost, že tuto dovednost zvládly, a nám ubude starost s jejich neustálým zvedáním. Děti začnou mít do učení mnohem větší chuť a nové pokroky na sebe nedají dlouho čekat.

Při nácviku vstávání je důležité, aby se dítě ze sedu přemístilo do kleku, ruce zůstávají pokrčené na zemi a jedna noha se postaví na celou brusli. To je nutné dětem stále připomínat, protože postavení se na jedno kolečko nikdy nevede k úspěchu. Teprve potom přidáváme druhou nohu a snažíme se vstát. Ruce může mít dítě opřené o koleno nebo si jimi libovolně pomáhat ke stoji. Prvních pár pokusů končí neúspěchem a je nutné se připravit na to, že většina takto malých dětí se nenaučí vstávat hned první hodinu. Tady platí jediné: povzbuzovat, povzbuzovat a povzbuzovat.

Základní postoj, upevňování

Základní postoj na bruslích je nejdůležitější věc na celém procesu. Děti (ale i dospělí-začátečníci) mají tendence se na bruslích vztyčit a narovnat. Musíme se proto snažit jejich základní postoj neustále opravovat a upevňovat. Základní postoj na bruslích u začátečníků by měl být následující.

Nohy dítěte by měly být rozkročené na šířku ramen, kvůli předozadní rovnováze by mohla být i jedna noha mírně vpředu. Nohy jsou mírně pokrčené, ruce si mohou děti ze začátku nechávat volně položené na kolenou. Pánev je podsazená, nenecháváme děti vystrkovat zadeček, záda jsou rovná. Pro učení základního postoje jsme vymysleli jednoduchou říkanku:

Na židli si sedám,
nohy k sobě nedám.
Kolínka si chytím,
na bruslích se řítím.
A když pozor nedáš,
ze země se zvedáš!

Jednoduché dovednosti

Ve chvíli, kdy děti nasměruji do základního postoje, můžeme začít s jejich výukou. Děti si nejprve na pohyb bruslí musí zvyknout, mně se osvědčilo je vzít za ruce. Důležité je neustále upozorňovat na základní postoj a začít s nimi pomalu jezdit. Vy pojedete dozadu a dítě potáhnete. Dítě by mělo mít obě nohy na zemi, teprve později, až si na jízdu zvykne, může pomalu začít nohy střídavě zvedat.

Kvůli bezpečnosti musíte být kvalitním bruslařem, abyste dokázali začátečníka při možné pádu zachytit a zvednout. Děti, které začaly dřív lyžovat než bruslit, budou mít tendenci neustále přepadávat dozadu. Jsou zvyklé, že je lyžáky udrží, na bruslích ale při těchto návycích hrozí bolestivý pád vzad.

Dalším způsobem, jak děti přivyknout jízdě (zatím opět bez vlastního přičinění), je jejich posouvání vpřed. Dítě se postaví do základního postoje. Nohy mírně pokrčené, ruce na kolenou, pánev podsazená, já se postavím za dítě a lehkým tlakem na jeho boky jej tlačím vpřed. Pokud cítíte, že se dítě dostává do záklonu, je dobré se postavit a zkontrolovat základní postoj. Také je dobré dětem ukázat, co to udělá, pokud se budou zaklánět, a nechat je pocítit pád vzad. Samozřejmě je před pádem zachytíte, když je ale párkrát necháte uvědomit si, že při záklonu spadnou, uvidíte, že si to mnohem rychleji zapamatují.

Ve chvíli, kdy děti dobře dodržují základní postoj a nedělá jim potíže jízda s instruktorem (obě varianty), můžeme zpestřit výuku použitím krátkého lana, švihadla apod. Dítě nasměrujeme do správného postoje, dáme mu do rukou konec lana a pomalinku se rozjedeme. Děti tento způsob jízdy milují a můžeme jej použít pro jejich motivaci. Později může být na každém konci jedno dítě, instruktor drží lano uprostřed. Když se bude zlepšovat jejich stabilita, budete si moci dovolit i další alternativy, jejich vymýšlení již bude na vás.

Pohyb vpřed

Ve chvíli, kdy dítě dobře zvládá jízdu s vaší pomocí, oba způsoby, můžeme začít s výukou samostatného pohybu na bruslích. Kromě základního postoje budeme potřebovat definovat ještě V-postoj – postoj, při kterém dáme paty k sobě, špičky od sebe. Využívá se zejména při stání a při výuce v úplných začátcích, kdy začínáme trénovat nejjednodušší pohyb vpřed tzv. kachní chůzi neboli stride. Děti motivujeme chůzí kachňátek a kolébáme se ze strany na stranu, děláme malinké krůčky vpřed.

Kachní chůzi můžeme doplnit o malý slalomek mezi botami nebo malou honičkou, aby děti bavila. Jde o první pohyb a učí děti zvykat si na brusle. Neustálá motivace a zábavnost učení je nezbytná.

Buřtíky (swizzles) jsou dalším krokem k zvládnutí jízdy na bruslích. Začínáme opět ve V-postoji, hodně snížíme těžiště, předkloníme se, ruce položíme na kolena a zatlačíme kolena nejprve od sebe a ve chvíli, kdy se brusle rozjedou od sebe, tlačíme kolena naopak k sobě. S malými dětmi můžeme použít k nácviku jednoduchou básničku:

Paty k sobě, špičky ven,
pak zatlačím kolínkem.
Jeden buřtík, druhý, třetí,
takhle u nás jezdí děti.

Koloběžka

Koloběžka je jedním ze způsobů, jak se naučit odrážet. Děti postavíme do základního postoje, ruce si položí na jedno koleno a druhou nohou se budou snažit odrážet. Váha bude na pokrčené noze, která se nebude zvedat od podložky. Důležitá je kvalitní ukázka. Děti tento způsob jízdy mohou používat poměrně dlouho, často až po několika týdnech začnou nohy při odrazu střídat. Střídáme pravidelně obě nohy.

Brzdění

Ve chvíli, kdy děti pochopí, jakým způsobem se pohybovat vpřed, musíte je naučit brzdit. Nejjednodušší způsob je brzdění pluhem. Děti ještě nemají velikou rychlost a zabrzdit pluhem jim nebude dělat žádný problém. Další způsob, jak mohou zabrzdit, je použití brzdového kolíku na bruslích. Tady je potřeba nejprve cvičit rovnováhu a použití kolíku cvičit jen ve velmi malé rychlosti. Důležité je dbát na široký postoj a naučit děti jednu nohu mírně předsunout a pomalu ji postavit na patní brzdu. Děti většinou nemají s použitím brzdičky žádný problém.

Po zvládnutí základních dovedností se budou děti pohybovat na bruslích již docela bezpečně a jejich pohyb již bude připomínat skutečné bruslení. Některé děti již budou schopny se naučit výdrži a jízdě na jedné noze. Pak se vám otevírá prostor pro další zdokonalování jejich bruslení. Začnete je učit jízdu vzad, přešlapování a další dovednosti  a budete neustále, tak jako já, žasnout, co všechno již takhle malé děti zvládnou.

Nezapomínejte při nácviku na pravidelné dodržování pitného režimu, přestávky a svačinu.

Projekt in-line bruslení byl velice úspěšný a vlastně v trochu jiné formě stále trvá. Zeleneč  zkrátka bruslením žije, a to je dobře. Kromě bruslení ve školce jsou kroužky i v místní základní škole. Na podzim se naše děti zúčastnily soutěže Středočeská brusle a získaly velkou většinu medailových pozic. In-line bruslení je sport opravdu pro každého, tak proč to nezkusit i u vás.

Reflexe

Ověřili jsme, že výuka in-line bruslení ve školce je možná. Děti bruslení bavilo, během výuky se neobjevily žádné větší problémy. Bruslení probíhalo vždy za přítomnosti dvou učitelek, jedna prováděla výuku, druhá sledovala děti, které se zrovna aktivně neúčastnily. Bezpečnost dětí byla zajištěna.