Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Hrátky s rampouchy
4,7 (3 hodnocení)
<b>Charakteristika integrovaného bloku:</b> Tento příspěvek se v první části zabývá teorií komunikace. Druhá část se věnuje rozvoji interaktivních a komunikativních, verbálních i neverbálních dovedností dětí, posilování prosociálního chování u dětí ve vztahu k ostatním. Vše je demonstrováno na praktických příkladech.<br />
<b>Očekávané výstupy:</b>
<ul type="disc" class="margin0">
<li>spolupracovat s ostatními;</li>
<li>navazovat kontakty, začlenit se do třídy a zařadit se mezi vrstevníky;</li>
<li>vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách;</li>
<li>porozumět běžným projevům prožitků a citových nálad druhých;</li>
<li>zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně-pohybovou či dramatickou improvizací apod.).</li></ul>
<b>Časový rozsah:</b> 1 - 2 týdny<br />
<b>Věková skupina:</b> 3 - 7 let
Charakteristika integrovaného bloku: Tento příspěvek se v první části zabývá teorií komunikace. Druhá část se věnuje rozvoji interaktivních a komunikativních, verbálních i neverbálních dovedností dětí, posilování prosociálního chování u dětí ve vztahu k ostatním. Vše je demonstrováno na praktických příkladech. Očekávané výstupy:
spolupracovat s ostatními;
navazovat kontakty, začlenit se do třídy a zařadit se mezi vrstevníky;
vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách;
porozumět běžným projevům prožitků a citových nálad druhých;
zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně-pohybovou či dramatickou improvizací apod.).
Soubory výstupů představují určité kompetence. Základy těchto kompetencí, položených v předškolním věku, jsou významné pro další příznivý rozvoj a vzdělávání dítěte. Mezi klíčové kompetence pro etapu předškolního vzdělávání patří i kompetence komunikativní.
K získávání komunikativních kompetencí směřují dílčí cíle v pěti oblastech:
1. oblast - Dítě a jeho tělo (oblast biologická)
V souvislosti s rozvojem komunikativních dovedností je vhodné zařazovat činnosti k uvědomování si a objevování sebe sama, svého těla, jeho částí, na základě tohoto poznávání a uvědomování jsou děti schopny komunikovat nejen mezi sebou, ale i s jinými lidmi.
Rozvoj komunikačních dovedností jde ruku v ruce s rozvojem smyslů, bez smyslového poznávání světa je obsah řeči chudý a nepřesný.
Rozvoj řeči a gymnastika mluvidel souvisí s rozvojem jemné i hrubé motoriky. Pokud je lokomoce opožděna, bývá opožděn i vývoj řeči.
Fyzická zdatnost souvisí se zdatností psychickou, která může také ovlivňovat vývoj komunikace.
2. oblast - Dítě a jeho psychika (oblast psychologická)
Rozvoj verbální komunikace je závislý na dovednostech receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnost, vytváření pojmů, mluvní projev, slovní zásoba, vyjadřování).
Úroveň verbální komunikace ovlivňuje psychické procesy, tedy procesy poznávací (myšlení, paměť, pozornost, představivost, fantazie), procesy emoční a volní.
Verbální i neverbální komunikační dovednosti ovlivňují i tvořivost. Ke tvořivosti dětí můžeme napomoci tím, že rozvíjíme jejich vnitřní motivaci a divergentní myšlení, tzn. doprovázíme děti ke zjištění, že každá otázka, problém nemá pouze jednu odpověď, jedno řešení. Tvořivost se může rozvíjet při nedirektivním vedení a pozitivním klimatu. Předškolní věk je nejpříznivějším, tzv. senzitivním obdobím pro rozvoj tvořivosti.
V projevech komunikace se projeví uvědomění si vlastní identity, sebepojetí, sebedůvěry, sebevědomí, sebeovládání, osobní spokojenosti, proto je nutno je efektivními komunikačními technikami posilovat.
Komunikativní projevy dětí nám slouží jako diagnostické vodítko, pomáhají nám poznat osobnost dítěte, jeho individualitu, potřeby, schopnosti, možnosti a zájmy.
3. oblast - Dítě a ten druhý (oblast interpersonální)
Na základě interakce a spolupráce se rozvíjí komunikace verbální i neverbální, je nutné poskytnout dětem prostor pro vyjadřování postojů, pocitů, prostor pro řešení situací a konfliktů.
Ve verbálních i neverbálních projevech dětí se projeví vztah k druhému, prosociální postoje a prosociální chování.
4. oblast - Dítě a společnost (oblast sociálně kulturní)
V rámci přirozeného sociokulturního prostředí se děti učí porozumět základním projevům neverbální a verbální komunikace metodou nápodoby, dle vzoru. Díky vzájemné komunikaci si spoluvytváříme pravidla společenského soužití.
5. oblast - Dítě a svět (oblast environmentální)
Prostřednictvím komunikace se dítě může seznamovat s místem, s prostředím, kde žije, s přírodou a vytvářet si k nim pozitivní vztah. Pomocí komunikace se vytváří povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, přírodou, lidmi a planetou Zemí. Při poznávání okolního světa se rozvíjí i komunikativní dovednosti dětí.
Pár slov o komunikaci
Komunikace zprostředkovává vzájemný kontakt, vzájemné dorozumívání mezi lidmi, a je tedy základní dovedností, která významně ovlivňuje vývoj mezilidských vztahů.
Komunikace se dělí podle prostředků na verbální a neverbální, ty se vzájemně kombinují a doplňují.
Neverbální rovina komunikace zahrnuje ty prostředky dorozumívání, které se nedotýkají slovního vyjadřování. Přitom je jim často připisován mnohem větší význam. Je to vlastně řeč beze slov (řeč prostoru - vzdálenosti, řeč pohybu a postoje těla, řeč gest, řeč doteků, řeč pohledů, řeč výrazu tváře - mimiky).
Verbální komunikací rozumíme komunikaci zprostředkovanou jazykovým znakem a jeho významem. Umožňuje dítěti opustit svou převážně pasivní roli a stát se aktivnějším a samostatně komunikujícím jedincem, který lépe rozumí svému okolí. Je podmínkou diferencovanějších sociálních kontaktů a začleňování dítěte do společnosti.
Na pomezí verbální a neverbální komunikace se nachází paralingvistická rovina komunikace. Jde vlastně o zvukové zacházení s jazykem.
Více slov o komunikaci v mateřské škole
Komunikace a interakce v blízkých vztazích umožňuje předškolnímu dítěti pronikat a orientovat se v běžných i náročných situacích v rámci jeho sekundární socializace.
Dítě přichází do nové skupiny dětí v mateřské škole s různou jazykovou vybaveností a komunikačními dovednostmi. Učitel(ka) MŠ může pozorovat úzkou souvislost aktivity řečového okolí dítěte a jeho úrovně komunikace, ve svém působení navazuje na rodinnou výchovu a doplňuje ji.
Učitel(ka) MŠ má důležité místo při rozvoji komunikativních dovedností, může iniciativu dítěte podporovat, ale také brzdit. K podpoře mohou přispět efektivní způsoby komunikace, které učitel(ka) při interakci s dítětem využívá. Ta je předpokladem rozvoje osobnosti a přiměřeného sebevědomí dítěte, a tím i rozvoje jeho komunikativních dovedností. Při komunikaci s dítětem by měl(a) učitel(ka) projevovat empatickou účast, důležité je také aktivní naslouchání s parafrázováním obsahu a ocenění iniciativnosti. Svou empatií a aktivním nasloucháním učí děti empatii a naslouchání.
Správně naslouchat znamená lépe poznat sebe i druhé, pomáhá vhodně navázat kontakt i získávat informace pro regulaci svého chování. Děti jsou velmi citlivé na rovnováhu a nerozporuplnost mezi rovinami verbální a neverbální komunikace, vztahy mezi těmito rovinami by měly být shodné. Učitel(ka) by měl(a) být ve verbálním a neverbálním projevu srozumitelná, měl(a) by být sama vzorem správného užívání řeči.
Komunikace prostupuje celý pobyt dítěte v MŠ, nemá podobu permanentní zvukové kulisy monologu učitele/učitelky, ale je věcnou a vstřícnou vzájemnou komunikací při všech aktivitách. Učitel(ka) dovednost komunikovat verbálně i neverbálně rozvíjí v průběhu celého dne v rámci spontánních i řízených aktivit. Při řízených činnostech má rozvoj komunikativních dovedností určitou posloupnost, návaznost. Pro dítě je snazší začít se zapojovat nonverbální komunikací. Jde o řeč mimikou, očima, gesty, pohybem a postojem těla, i o řeč emocí. Čím více smyslů může dítě zapojit, tím lépe. Až poté dítě dochází přes zástupnou řeč ke komunikaci verbální, k rozhovoru, dialogu. Děti v předškolním věku využívají různé formy projevů jako prostředku komunikace a vyjadřování. Tato oblast zahrnuje projev verbální, smyslový, tělesný, hudební, výtvarný, dramatický, ale i předstupeň psané řeči a formy symbolického vyjádření. Všemi těmito projevy dítě komunikuje se svým okolím. Určitá metodická postupnost při rozvoji komunikace je vhodná pro všechny děti, i když každé dítě je osobností zcela individuální a má právo vyvíjet se svým tempem. Včasné podnětné a stimulující prostředí, které rozvíjí jeho komunikativní dovednosti, má v jeho vývoji nenahraditelný význam.
Učitel(ka) MŠ využívá ve svém působení metody založené na komunikaci, tedy metody, kdy záměrně využívá verbální a neverbální komunikace jako prostředku směřování k cílům, kompetencím. Jsou to například:
práce v kruhu:
může být přivítací, diskusní, komunitní;
děti se učí naslouchání, formulaci vlastního názoru, ale i respektu názoru druhých, vystupování před ostatními atd.;
komunitní kruh se liší od jiných forem práce v kruhu svými čtyřmi pravidly a atributem, který v kruhu koluje;
tématem mohou být různé události, prožitky, pocity, jednání, motivy, chování a postoje druhých, imaginace a přání, pojmy, dovednosti a kompetence;
vyprávění příběhů dětmi i učitelkou;
popis obrázků, kamaráda atd.;
řešení problémů - stanovování pravidel atd.;
dokončování příběhů - co by se stalo, co se stalo předtím;
prosociální hry - posílání klubíčka, místo u srdíčka, pozdravení;
jak se tvářím, jak se cítím;
pantomima - individuální, hromadná.
Metodický blok - rozvoj komunikačních dovedností
Motivace - zimní období, mráz
Objevování sebe sama
Činnosti
Motivace
Metodické poznámky
Uvědomění si jednotlivých částí těla, jejich správné pojmenování
Leh na podložce, relaxace. Ležíme na závěji sněhu, studí nás na jednotlivé části těla.
Mrzne a mrzne a mrzne. Ten, kdo se neschová, zmrzne. Ten, kdo se neschová rychle a hned, bude z něj vločka, rampouch, led.
Vyvolání představy
Relaxace
Zmrzneme jako rampouch, sluníčko nás rozehřeje.
Utíkej, mráz je zlý a s nikým se nemazlí, jestli tady budeš stát, zaleze ti pod kabát.
Střídání zpevnění těla s následným uvolněním
Orientování se v tělesném schématu
Rampouch (paní učitelka) se dotkne určité části našeho těla, dotek opakujeme na svém těle, později na těle kamaráda atd. buď s otevřenýma, nebo zavřenýma očima.
Uvědomění si jednotlivých částí těla, navázání kontaktu s vrstevníky
Rozvoj jemné a hrubé motoriky, artikulačních orgánů, pohybové a senzomotorické koordinace
Cvičení s rampouchy (cvičení s tyčí)
Jedno dítě předvádí cvik, ostatní jej napodobují
Správné provedení cviku, fantazie dětí
Překážková dráha s rampouchy (cvičení s tyčí)
Dvojice kamarádů vytvoří překážkovou dráhu na základě verbální nebo neverbální komunikace, poté ji zdolávají.
Mráz už zasklil všechny louže, kdo má nohy, ten se klouže. Neleká nás ani pád, správný kluk se nesmí bát.
Spolupráce ve dvojicích, dodržení bezpečnosti při zdolávání překážek
Rovnovážná cvičení ve dvojicích
Cvičení ve dvojicích, stoj na jedné noze, zavřené oči, při ztrátě rovnováhy, reaguje partner na předem smluvený signál (mrknutím, kývnutím, verbálně) a poskytne záchranu.
Vzájemná spolupráce, komunikace, navázání důvěry
Rozehřívání rampouchů - ve dvojicích - relaxace
Jedno dítě je rampouch, druhé jej rozehřívá foukáním teplého vzduchu, když rampouch roztaje, mění se role.
Mrazík cení zoubky, chtěl by do chaloupky. Co dovede, to my víme, dovnitř si ho nepustíme. Ať maluje pěkně venku bílé kytky na okénku.
Bude nás asi zajímat, proč se rampouch dechem roztaje. Nádech nosem, výdech ústy.
Rozvoj pohybové koordinace
Každé dítě představuje rampouch a leží na podložce, druhé představuje slunce, které má za úkol roztát rampouch. Otevřená dlaň představuje rampouch, prsty směřují k zemi, pěst znamená, že rampouch roztál. Střídáme otevírání a zavírání dlaní, postupně střídání zrychlujeme; možno provádět ve dvojicích naproti sobě.
Mráz, mráz, mráz, letí kolem nás. Mráz, mráz, mráz, maluje obraz. Zamrzly loužičky, zebou nás nožičky. Mráz, mráz, mráz, letí kolem nás.
Sníh, sníh, sníh, jedem na saních. Sníh, sníh, sníh, všude kolem smích. Ze stráně, z kopečka, nemáme kolečka. Sníh, sníh, sníh, jedem na saních.
Dva mrazíci uličníci pod střechou si hráli, houpali se na rampouchu, všemu se jen smáli. Tralali, tralala, všemu se jen smáli. Na okýnko, nakreslili les a taky vránu, malovali, zapomněli, že les nemá bránu. Tralali, tralala, že les nemá bránu.
Sledujeme úroveň pohybové koordinace
Rozvoj smyslů - zrakové percepce
Vnímání figury - pozadí
Sledování změn v prostoru
Co se v místnosti nebo na obrázku změnilo? Např. rampouch na okapu...
Rozvíjíme zrakovou paměť
Sledování linie v pletenci čar
Rampouch se nám skryl mezi ostatní obrázky
Prolínání obrysů jednotlivých předmětů
Orientace v bludišti
Hledáme cestu v rampouchovém bludišti
Sledujeme schopnost dojít k určitému cíli, vybírat si cesty z různých možností podle délky, barev...
Vnímání polohy a prostoru
Hra s rampouchy
Porovnávání jednotlivých rampouchů podle tvaru, velikosti, barvy
Porovnávání, třídění, přiřazování
Hra s obrázky
Hledání rozdílu v řadě (např. jeden otočený rampouch mezi pěti jinými)
Porovnávání, třídění, přiřazování
Hra s rampouchy
Řadíme rampouchy různé velikosti dle velikosti nebo dle předlohy, např. na střechu (provaz)
Porovnávání, třídění
Vyhýbání se v prostoru
Chůze se skloněnou hlavou - vyhýbáme se ledu, při zvuku zvonečku se zastavíme a podíváme se na nejbližšího kamaráda
Všímáme si schopnosti dětí vydržet se dívat na zem a vyhýbat se, kontaktovat se s jiným dítětem
Hledání rampouchu v prostoru
Kdo rampouch uvidí, neprozradí nic, sedne si na sněhovou závěj, zamrzly nám pusy
Sledujeme, zda děti komunikují očima, očima mohou prozradit i zmást
Rozvoj smyslů - sluchová percepce
Vnímání a rozlišování zvuků neřečových
Rampouchy si mezi sebou povídají
Zajímají nás otázky: Jak rampouchy spolu komunikují, když na ně svítí sluníčko, co asi říká jeden druhému?
Poslech zvuku, kapky tajícího rampouchu dopadají na alobal
Vyhýbáme se zmrzlým kalužím, proto sledujeme zem
Chůze se skloněnou hlavou, při zvuku zvonečku se zastavíme a podíváme se na nejbližšího kamaráda
Hledání rampouchu v prostoru třídy MŠ
Kdo rampouch nalezne, zamrznou mu ústa a nikomu neprozradí, kde se rampouch nachází
Sledujeme, zda děti komunikují očima
Rozlišování prvků lidské řeči - věta, slovo, slabika
Ztraceni mezi rampouchy
Děti představují rampouchy, zavřou si oči, podle hlasu poznávají ztraceného kamaráda
Neverbální komunikace - řeč dotekem (haptika)
Mráz sedí na trůnu Pohybová hra, honička s pravidly
Mráz sedí na trůnu, na hlavě má korunu. Kdo korunu z hlavy sejme, na ledový trůn si sedne.
Dodržování pravidel hry, bezpečnost
Mrazivá honička Pohybová hra, honička s pravidly
Zachraňování dotekem
Děti vymyslí různé způsoby doteku
Cesta mrazivým krajem
Vedení kamaráda dotekem přes zimní překážky
Sledujeme vzájemnou důvěru dětí
Dotykem poznám kamaráda
Posíláme mráz po kruhu
Předávání impulzu po kruhu stisknutím dlaně
Děti sedí v kruhu a drží se za ruce, mohou zavřít oči
Neverbální komunikace - řeč pohybem a postojem (posturika)
Zmrzlé "štronzo"
Na předem daný signál (zvuk, pohyb) se děti zastaví
Reakce, postřeh
Zrcadlení v ledu
Děti představují zrcadlo, opakují pohyb učitelky
Postřeh, koordinace pohybů
Rampouch
Rampouch vytvořený z těl dětí - nejdelší, nejširší atd.
Vítáme návrhy, aktivitu, tvořivost dětí, spolupráci
Zimní pantomima
Pantomimické ztvárňování zimních sportů, pocitů atd.
Podporujeme fantazii a nápady dětí
Individuální pantomima
Ostatní děti poznávají, co chce pohyb vyjádřit
Respektovat individualitu dítěte, některé děti se možná nebudou chtít zapojit
Pantomima ve dvojicích
Pantomimický dialog
Je možné děti nechat předem se domluvit na předváděném dialogu nebo na jeho tématu
Verbální komunikace
Cesta zamrzlým krajem
Chůze ve dvojicích, jedno z dětí má zavázané oči, druhé ho verbálně navádí tak, aby se vyhnulo překážkám
Důvěra
Diskuse, řešení problému
Jak jsme poznali, že je venku mráz? Jak to uděláme, aby mráz byl náš kamarád, abychom se jej nemuseli bát? (Teplé oblečení) Co by se stalo, kdyby ...?
Reagování na otázku, schopnost řešit problém
Říkanka s pohybem
Vymýšlíme doprovodný pohyb vyjadřující děj říkanky
Improvizace
Komunikace zpěvem, rytmem
Rampouchová ozvěna
Opakování rytmu - hra na tělo, rytmické nástroje - činelky, triangl
Dialog, rozhovor rytmu
Rytmus opakovat, vytvářet dialog
Improvizace na dané téma
Komunikace výtvarným vyjadřováním
Výtvarné tvoření
Práce ve dvojicích nebo skupinách, verbální nebo neverbální komunikace (domluva očima, dotekem)
Spolupráce
Výtvarná komunikace - ranní kruh
Děti výtvarně ztvárňují své pocity
Kresba fixem se silnou stopou pro rychlé zachycení myšlenky, velký formát
Literatura a použité zdroje
KOHLOVÁ, M. 200 výtvarných činností: náměty pro tvořivost dětí od 3 let. 2. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-417-6.
KOPŘIVA, P. Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, 2005.
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988.
KŘIVOHLAVÝ, J. Neverbální komunikace. Praha: SPN, 1988.
KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej, naslouchám. Praha: Návrat, 1993. ISBN 80-85495-18-X.
KŘIVOHLAVÝ, J.; MAREŠ, J. Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha: SPN, 1989. ISBN 80-04-21854-7.
MERTIN, V.; GILLERNOVÁ, I. GILLERNOVÁ, I.: Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-799X.
NELEŠOVSKÁ, A. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0738-1.
RVP PV. Praha: VÚP, 2004.
SVOBODOVÁ, E. Metody a formy předškolního vzdělávání. České Budějovice: JČU.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-544-X.
