Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Součástí činnosti školní družiny je zájmová činnost – hraní na flétnu. V náročné organizaci a pevném obsahu se neztrácí nesporné přínosy pro děti: nenásilně se učí základům hudební nauky, dovednosti hrát na nástroj, veřejně vystupovat na veřejnosti a prezentovat se v soutěžích.
K naplnění záměrů školské reformy může pomoci ve své každodenní práci i školní družina. Má výhodu v tom, že může využít nenásilných forem působení na žáky, založených na jejich schopnostech a zájmech. Využít takovou příležitost ale není jednoduché a je k tomu třeba promyšlený postup a dlouhodobé působení. Chtěla bych se s vámi podělit o své zkušenosti s působením na děti v oblasti hudební výchovy.
Nácvik hry na flétnu v rámci zájmové činnosti školní družinyVe školní družině při Základní škole v Kopidlně už deset let vedu své žáky ke hře na sopránovou zobcovou flétnu. K založení zájmového kroužku mne přivedla osobní záliba k hudbě. Vychovala mě k ní moje vlastní rodina. Od dětství mně rodiče posílali v mimoškolní době, jak se tehdy říkalo „do houslí". Dobře na mne působila i základní škola, kde jsem několik let byla aktivní členkou školního pěveckého sboru. Samozřejmostí byla příprava v této oblasti na střední pedagogické škole, kde výuka hry na flétnu byla dokonce speciálním předmětem. Po nástupu do praxe jsem hledala možnosti působení v tomto směru na děti, jako součást výchovných činností školní družiny. Nejvíce se mi osvědčila forma zájmového útvaru při školní družině, kde jsem pracovně zařazena. Za dobu působení v družině kroužkem prošla více než stovka dětí. Některé vydržely sotva jeden rok. Ale jsou mezi nimi vytrvalci s mnohaletou zkušeností.
Vystoupení před veřejností mají slavnostní atmosféru a jsou velkou motivací pro cvičící dětiOrganizace činnosti kroužku je docela náročná, a to z několika důvodů. V družině se po vyučování scházejí děti z různých ročníků a v různou denní dobu. Protože máme výuku umístěnu v několika školních budovách od sebe poměrně vzdálených, je téměř nemožné najít časový prostor, kdy by se k výuce sešly všechny děti najednou. Dalším problémem je skutečnost, že kroužek navštěvuje jen část dětí družiny. Pro mne tak vznikla těžká úloha, jak v době hudební výuky zaměstnat ostatní žáky v oddělení. Zpočátku jsem proto vedla kroužek mimo běžné hodiny činnosti, tedy po své pracovní době, jako dobrovolnou aktivitu o hudbu se zajímajících dětí. Narazila jsem ale na jiný problém. Řada dětí do školy dojíždí a v družině byla přihlášena do odjezdu autobusu.
Další prodlužování pobytu ve škole nebylo tedy z důvodu dopravního spojení možné. Takže jsem nakonec musela hledat prostor v době přímé práce družiny. Hledání mi komplikovaly odlišné rozvrhy hodin žáků jednotlivých tříd. Každá měla jiný a ukončení výuky se také neshodovalo. Navíc řada dětí navštěvovala i jiné kroužky na škole nebo dokonce dojížděla za zájmovými aktivitami do okresního města. Bylo nemožné domluvit se všemi dětmi na čase, v němž by se ke hraní sešly. Musela jsem proto zájemce rozdělit do 3 - 4 skupinek a každá se scházela v jiném dni a čase. Bylo to pro mne dost náročné, ale byla to jediná možnost, jak s dětmi v kroužku pracovat. Takže nácviky probíhaly 3 - 4x týdně, vždy ale po hlavních činnostech daných plánem družiny. Zpravidla to bylo v závěru dne, těsně před odchodem dětí domů. Mělo to výhodu i v tom, že v té době bylo v družině přítomno už jen málo těch, co na flétničky nenacvičovaly. Musela jsem je přesto zaměstnat jinou činností, která nevyžadovala můj trvalý aktivní přístup a přitom byla klidná, aby nerušila nacvičující děti.
Náplň kroužku byla, vedle vlastního hraní na nástroj, věnována zčásti i hudební nauce. Bez ní by pokrok v hraní nebyl možný. Zatímco ve školní výuce hudební výchovy berou žáci teorii jako nutné zlo, v našem kroužku je pro ně samozřejmostí. Postupujeme však nenásilně, je to vlastně součást výuky dovednosti hry na nástroj. Když v učebnici nebo sešitě najdeme novou notu nebo hudební značku, vysvětlíme si ji. Tak se postupně děti naučí všechny noty, pomlky, jejich délky. Současně se naučí, kde leží a jak se používají, jakým hmatem na flétničce se hrají. Děti postupně poznají, co jsou křížky, béčka, repetice, legato, takty.
Učím z knížky Ladislava Daniela Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu. Pro zpestření používám další notové sešity pro flétnu s písněmi lidovými, trampskými, ale i vážnou hudbou. Nejoblíbenější jsou písničky z televizních a filmových pohádek a vánoční koledy. Finanční prostředky na nákup potřeb a literatury mi poskytuje škola z dotace městského úřadu na zájmovou činnost, pomáhají i rodiče dětí.
Vystoupení před veřejností mají slavnostní atmosféru a jsou velkou motivací pro cvičící dětiMotivací k práci v kroužku jsou veřejná vystoupení. Děti vystupují velmi rády na slavnostech, besídkách a koncertech pro rodiče, nebo důchodce. Poctou je pro nás účast na programu festivalu Jičín město pohádky. Znají nás z kulturních vystoupení na veřejných schůzích místních organizací jako je Červený kříž, Svaz postižených civilizačními chorobami aj. Vrcholem naší roční práce je účast na soutěžích, kde měříme síly se stejně zaměřenými kolektivy jiných škol a organizací. Nejblíže máme na soutěž pořádané v Loučeni u Nymburka, kde jsme již dvakrát v přehlídce zvítězili a jednou skončili na 3. místě. Účastnili jsme se i největší celostátní soutěže Pískání pro zdraví v Praze. Jde o projekt biofarmaceutické společnosti UCB, který propaguje hru na flétnu jako jednu z účinných metod léčby alergií a astmatu u dětí. Zjara proběhnou v jednotlivých regionech České republiky semifinálová kola. Jeho vítězové postoupí do celostátního finále, které se uskuteční v květnu. Posledního ročníku se zúčastnilo celkem 171 souborů.
Činnost našeho kroužku by nebyla možná bez podpory a přímé pomoci rodičů dětí. Kupují dětem hudební nástroje, sešity a učebnice pro výuku. Pomáhají při dopravě na vystoupení, ale také jako dohlížející doprovod. Velice nám fandí a bez jejich zájmu, pochopení a podpory by naše práce nebyla možná.
Největší odměnou pro mne, jako vedoucí zájmové činnosti a vychovatelku je zájem dětí, který se projeví v jejich snaze ve své činnosti pokračovat v základní umělecké škole v okresním městě, nebo si zvolit zaměstnání, kde svoji zálibu mohou využít. Například jako učitelka mateřské školy studiem ve střední pedagogické škole. Právě dovednosti získané v zájmové činnost družiny jsou děvčatům, která se na školy tohoto typu hlásí, velkou výhodou. V případě přijetí a úspěšného studia se jim hraní na flétnu stane součástí celoživotního povolání. Velice mne těší, když absolventky kroužku navštěvují naše schůzky a dále s námi spolupracují, pomáhají při veřejných vystoupeních. Tou největší odměnou mi je pozvání některé z těchto dívek na vlastní koncert, kde předvede svoje umění v oboru, který začala právě u nás ve škole, ve školní družině a jejím zájmovém kroužku.
DANIEL, L. Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu. 2. vyd. Praha: Panton, 1996. 38 s. ISBN 80-7039-312-2.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.