Holocaust (1939–1945): Synagoga v naší obci

Lekce vhodně propojuje obecné dějiny s regionální historií a umožňuje žákům objevovat minulost prostřednictvím konkrétního místa v jejich bezprostředním okolí. Projektový charakter výuky podporuje aktivní přístup žáků, kteří samostatně získávají informace o místní židovské komunitě a jejím kulturním dědictví a následně je využívají při tvorbě vlastního výstupu.

Na oborové úrovni lekce vede žáky k poznání historie lokální židovské komunity a k jejímu propojení s širšími dějinami českých zemí a holocaustu. Žáci se nezabývají pouze historií konkrétního objektu, ale prostřednictvím návrhu památníku či pamětní desky také přemýšlejí o tom, jakým způsobem má být minulost připomínána a jakou roli mají historické objekty v současné společnosti. Tento přístup zdůrazňuje kulturní dědictví, kolektivní paměť, odpovědnost za podobu veřejného prostoru a vlastní tvorbu žáků.

Lekce rozvíjí zejména Klíčovou kompetenci k řešení problémů – badatelství. Žáci při zkoumání lokální historie vyhledávají a propojují informace z různých zdrojů, pracují s historickým místem a rozhodují, které poznatky jsou relevantní pro vytvoření výsledného návrhu. Badatelskou práci tak propojují s praktickým řešením konkrétního úkolu. Současně rozvíjí schopnost týmově vyhledávat a zpracovávat historické informace, využívat je při vlastní tvorbě a prezentovat výsledky společné projektové práce.

Vzhledem k rozsahu jednotlivých aktivit doporučuji lekci realizovat jako projektový den nebo ji rozdělit do několika vyučovacích hodin. Dostatečný časový prostor by měl být věnován nejen návštěvě a průzkumu konkrétního místa, ale také vyhledávání informací, tvorbě návrhu památníku a prezentaci. Závěrečnou část lze pojmout také jako architektonickou soutěž, v níž žáci vyberou nejzdařilejší návrh.