Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Hodnocení kurzu sociálních kompetencí
3,0 (1 hodnocení)
Příklad popisuje způsob rozvoje a hodnocení sociálních kompetencí žáků septimy osmiletého gymnázia (třetí ročník čtyřletého cyklu) formou souvislé desetidenní praxe v ústavech sociální péče.
Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: Cyrilometodějské gymnázium, Prostějov Realizátoři: Jaroslav Fidrmuc, Pavel Polcr Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn
Příklad popisuje způsob rozvoje a hodnocení sociálních kompetencí žáků septimy osmiletého gymnázia (třetí ročník čtyřletého cyklu) formou souvislé desetidenní praxe v ústavech sociální péče. Úkolem žáků je doprovázet klienta sociálního ústavu, poznat jeho vnitřní svět, porozumět jeho problémům, objevit v handicapovaném klientovi plnohodnotného člověka, naučit se s ním komunikovat a efektivně mu pomoci. Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově realizuje tento kurz od roku 2000 na základě zkušeností gymnázia Sv. Uršuly v německém Freiburgu ve státě Bádensko-Würtenbersko. Praxí v ústavech sociální péče se výrazně mění hodnoty a postoje žáků i jejich profesionální orientace. Kurz je zakončen žákovskou konferencí s prezentacemi získaných zkušeností. Výsledky, kterých žák v kurzu dosáhl, jsou hodnoceny v rámci předmětu Základy společenských věd.
Kontext
V roce 2000 se zástupce Cyrilometodějského gymnázia z Prostějova zúčastnil mezinárodní konference Compassion pořádané německou organizací Renovabis v Kolíně nad Rýnem. Na konferenci byl představen program sociálního učení, který v roce 1996 poprvé realizovalo gymnázium ve Freiburgu a postupně ho převzala více než polovina německých gymnázií. Cílem sociálního učení formou desetidenního kurzu je pomoci žákům gymnázií zážitkovou formou objevit svět handicapovaných lidí a porozumět mu. Svědectvím německých žáků i pedagogů byl zástupce CMG v Prostějově natolik osloven, že ještě v témže školním roce žáci tohoto moravského gymnázia po domluvě s rodiči a sociálními ústavy uvedený kurz absolvovali. Protože byl kurz sociálních kompetencí velmi kladně hodnocen žáky i jejich rodiči, stal se postupně nedílnou součástí ŠVP školy.
Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově s 240 žáky používá vlastní systém hodnocení. Platí zde mimo jiné tato pravidla (jsou uvedena v jejich specifikaci pro předmět ZSV, ve kterém jsou žáci hodnoceni za kurz sociálních kompetencí, pravidla jsou formulována z pozice ředitele školy):
Základy společenských věd (VII, VIII)
Na základě § 69 zákona 561/2004 Sb., § 3, § 4 vyhlášky MŠMT 13/2005 (o středním vzdělávání), § 14, § 15 a § 16 vyhlášky MŠMT 48/2005 (o základním vzdělávání) a na základě paragrafu IX odstavce 5 vnitřního řádu školy a přílohy školního řádu „Pravidla hodnocení na Cyrilometodějském gymnáziu“ stanovuji způsoby a formy hodnocení žáka v oborech Výchova k občanství, Občanská výchova a Základy společenských věd:
Forma průběžného hodnocení Všechny aktivity studentů jsou v průběhu celého klasifikačního období hodnoceny body.
Hodnocené aktivity a jejich četnost v hodnoceném období (pololetí) Hodnoceny jsoutyto aktivity studentů:
Forma hodnocení na vysvědčení Na vysvědčení je hodnocení provedeno: Součet dosažených bodů za celé klasifikační období je převáděn na známku podle klíče uváděného v obecných pravidlech hodnocení na CMG:
klasifikací, tj. známkou na základě prováděného bodového hodnocení,
součtem získaných bodů z osobního maxima,
procentem dosažených bodů z osobního maxima.
Pravidla pro opravy hodnocení
Aktivity, jejichž hodnocení si může žák opravit: Žák si po domluvě s vyučujícím, v termínu stanoveném vyučujícím, může opravit hodnocení těchto aktivit – krátká písemná práce.
Četnost oprav – 1x.
Započítání původního hodnocení a opraveného hodnocení v souhrnném hodnocení za hodnotící období: Do souhrnného hodnocení se započítává původní hodnocení i opravené hodnocení.
Podmínky uzavření souhrnného hodnocení Podmínkou uzavření souhrnného hodnocení je:
žák napsal všechny písemné práce středního rozsahu,
žák napsal všechny krátké písemné práce,
žák odevzdal všechny zadané seminární nebo projektové práce,
žák septimy absolvoval kurz sociálních kompetencí a odevzdal všechny předepsané výstupy,
žák oktávy v 1. pololetí odevzdal samostatně vypracovanou písemnou úvahu na vybrané téma v rozsahu 2–4 normostrany textu.
1.
2.
Žák, který nesplní uvedené podmínky, bude mít souhrnné hodnocení uzavřené až po jejich splnění.
Chování je na vysvědčení hodnoceno slovně, protože tradiční známka není schopna vystihnout skutečné klady i problémy osobnosti, nezohlední pokrok žáka v jeho osobnostním rozvoji.
Systém bodového hodnocení není originální myšlenkou školy. Škola se inspirovala od indické školy, ve které finančně podporuje formou Adopce na dálku chudé indické školáky. Dostávala informace o studijních výsledcích podporovaných žáků na závěr klasifikačního období. Toto hodnocení bylo bodové. Protože to vedení školy zaujalo, upravilo je pro využití ve své škole. S bodovým hodnocením začínalo nejprve několik inovativních učitelů, během tří let na formu bodového hodnocení přešli prakticky všichni učitelé. Bodové hodnocení je objektivnější, umožňuje při hodnocení dávat různým výkonům žáka různou váhu, zahrnout i hodnocení naplňování kritérií klíčových kompetencí. Navíc výrazně motivuje žáka k aktivnímu přístupu k učení.
Úspěšnost absolventů gymnázia v přijímacím řízení na vysoké školy se pohybuje okolo 97 %. Větší výpovědní hodnotu by ovšem mělo sledování úspěšnosti absolventů gymnázia po prvním roce studia na VŚ. Toto kritérium by daleko objektivněji ukázalo, do jaké míry gymnázium opravdu žáky připravilo pro studium na VŠ a nikoli pouze na přijímací řízení, a také skutečnost, nakolik se škole podařilo žákům napomoci odhalit oblast jejich životního zájmu a poslání.
Východiska
Současná mladá generace a zvláště žáci gymnázia žijí v nereálném světě. Jejich dosavadní životní zkušenost jim zpravidla představuje život v mládí, zdraví, v relativním bohatství, plný zábavy a s minimální zodpovědností. Zkušenosti jako dlouhodobá nemoc, nemohoucnost, tělesné či mentální postižení, stáří, trvalá bolest, chudoba apod. jim zpravidla zůstávají skryty. Pokud jsou s touto realitou života seznamováni, berou ji jako informace z jiného světa, který se jich netýká a do kterého oni ani zasahovat nijak nemohou.
Jestliže se mladý člověk, který nemá zkušenosti se světem handicapovaných lidí, s postiženým člověkem setká, zpravidla neví, jak se k němu chovat. Podle druhu handicapu a podle vnímavosti mladého člověka se projevují nejčastěji postoje buď přílišné péče, či snaha se takovému člověku raději vyhnout. Objevují se však i pohrdlivost, přezírání, štítění se a pocit odporu. Je výjimečné, když mladý člověk umí handicapovanému člověku účinně a samozřejmě pomoci.
Je nezbytně třeba, aby se současná mladá generace naučila dívat na dnešní svět a život člověka v něm reálnýma očima – viděla bolest života, bídu světa a naučila se nespoléhat pouze na sociální pomoc státu a vlád, ale účinně pomáhat tak, jak každý z nás pomoci může.
Pedagogové často vnímají důležitost výuky svého předmětu jako prioritní a ztráta vyučovacích hodin, které kurz přinese, je pro mnohé z nich těžko přijatelná (např. při týdenní dvouhodinové dotaci předmětu kurz způsobí ztrátu 4 vyučovacích hodin). Jestliže se však pedagogové stanou garanty praxe v určitém ústavu, seznámí se s prostředím a poznají význam praxe pro život žáků, velmi brzy se pro kurz sociálních kompetencí formou praxe v sociálních ústavech nadchnou.
Současná doba je charakteristická množstvím informací, kvantem slov. Mladá generace přitom slovům příliš nedůvěřuje. Proto klasická vyučovací hodina, ve které jsou probírány sociální otázky, se žáků příliš nedotkne a jejich hodnoty a postoje nezmění (i dokumentární filmy žáci těžko rozlišují od hraných – zůstávají pro ně světem, který není „doopravdy“, ale pouze „jako“). Teprve osobní setkání s handicapovaným člověkem a jeho životním příběhem, doprovázení handicapovaného po dobu nejméně dvou týdnů (minimální doba pro navázání osobního vztahu) dokáží hodnoty a postoje mladého člověka změnit.
Cíle
Cílem kurzu sociálního učení je, aby žák na základě vlastní zkušenosti se světem handicapovaných lidí objevil, že každý bez ohledu na svůj handicap je jedinečným člověkem, který má svůj vnitřní svět, který je jen jiný, než je ten náš. Objevit, že handicapovaný člověk ke svému životu, stejně jako my, potřebuje druhé lidi, vztahy a lásku. Naučit mladé lidi naslouchat lidem kolem sebe a vážit si jich bez ohledu na jejich sociální postavení, kognitivní inteligenci, majetek apod. Naučit se v druhém člověku objevovat hodnotu, vážit si ho, respektovat ho a vytvářet mu prostor pro uplatnění sebe sama ve společnosti, prostor pro to, aby mohl být šťastný a obohatit společnost o svou jedinečnost. Cílem také je, aby žák objevil, že druhému člověku může on sám velmi účinně pomoci, a naučit ho nacházet efektivní způsoby pomoci druhým lidem.
Cíle hodnocení kurzu
Žák:
učí se reflektovat proces vlastního učení a myšlení, kriticky hodnotit pokrok ve své práci a vytvářet účinná opatření ke zlepšení,
při průběžném hodnocení dosahovaných výsledků se učí diskutovat o použitých metodách práce,
při přípravě na závěrečné hodnocení se učí generalizovat existenciální problémy člověka a přemýšlet o životních hodnotách,
průběžným hodnocením je motivován k dalšímu studiu odborné literatury, k praktickému využití teoretických poznatků,
učí se kultivovanou formou obhajovat své názory, argumentovat,
učí se přijímat a kriticky posuzovat rady a doporučení druhých, nadřízených, dospělých,
učí se z vlastních úspěchů a chyb a podle toho organizuje další vlastní práci,
v závěrečném hodnocení sděluje a interpretuje problémy, se kterými se setkal, a to pomocí terminologie, kterou získal v základech společenských věd a v biologii
učí se vnímat hodnocení jako formativní prvek pro další rozhodování o vlastní vzdělávací a profesní dráze,
hodnocením prezentace druhého se učí konstruktivní kritikou pomáhat druhým zdokonalovat svoji práci, prohlubovat pohled na život,
průběžným pozitivním hodnocením ze strany vedoucího praxe, klienta ústavu aj. získává větší sebedůvěru ve vlastní schopnosti,
vlastním sebehodnocením se učí více si vážit sebe sama, své schopnosti pomáhat druhým, objevuje vlastní hodnotu,
učí se kultivovaně vystoupit na veřejném fóru, kde jsou zástupci médií, představitelé města a dalších organizací,
hodnocením celé sociální praxe se učí přemýšlet o smyslu lidského života a vlastních životních cílů.
Realizace – postup a metody
V rámci přípravné fáze je třeba udělat tyto kroky:
seznámit pedagogický sbor se záměrem provést kurz sociálního učení a pro tuto myšlenku sbor nadchnout (každý učitel vidí ztrátu vlastních hodin),
na třídních schůzkách seznámit rodiče se záměrem realizovat praxi a dobře vysvětlit důvody zavádění praxe; rodičům poslat informační leták o cílech i způsobu realizace kurzu sociálního učení,
žáky předběžně seznámit s cíli a způsobem realizace praxe,
žákům předat seznam sociálních ústavů, ve kterých mohou praxi vykonávat,
žáci si svobodně zvolí ústav a naváží kontakt s jeho vedením (v seznamu sociálních ústavů je dobré mít ústavy různé náročnosti, jako např.: domov důchodců, dětský domov, léčebna dlouhodobě nemocných, škola pro tělesně i mentálně postižené děti, ústav mentálně postižených lidí, mateřskou školku, práce s bezdomovci apod.; přitom je vždy samozřejmé, že žák nemůže být vystaven riziku práce s agresivním či jinak nebezpečným klientem sociálního ústavu; mateřská školka se osvědčila jako varianta pro žáky, které se pro nasazení v sociální praxi nepodařilo dostatečně motivovat),
jednat s řediteli sociálních ústavů o možnosti bezplatné praxe na základě řádné smlouvy mezi školou a sociálním ústavem; ředitelům sociálních ústavů je třeba zdůraznit, že úkolem žáka je doprovázet jednoho klienta po celou dobu praxe tak, aby došlo k navázání osobních vztahů; zvlášť je třeba zdůraznit, že úkolem praxe není, aby žák poznal celý ústav a udělal „kolečko“ po všech odděleních, že žáka nedáváte do ústavu ani jako pomocnou sílu, která „zaskočí“, kde je třeba, a dělá práce, které personál dělat nechce; je nepřípustné, aby například žák klienta koupal a podobně,
žáka by měl mít v ústavu na starosti jeden pracovník ústavu – vedoucí praxe, který ho v průběhu praxe vede a vypisuje list docházky,
žák může přijít v ústavu do styku s citlivými údaji o klientovi; je proto třeba podepsat se žákem smlouvu o mlčenlivosti o osobních věcech klienta, se kterým bude pracovat,
jmenovat jednoho pedagoga jako vedoucího (řídí celý kurz sociálního učení, nejlépe vyučující ZSV), pověřit další pedagogy, kteří v průběhu praxe vykonávají roli tzv. supervizora, který dohlíží na praxi svěřené skupiny žáků na vybraném sociálním ústavu.
Příloha 1 - Dohoda o zajištění sociální praxe žáka Příloha 2 - List docházky žáka na sociální praxi Příloha 3 - Slib mlčenlivosti žáka
Dvoutýdenní kurz je minimální doba k tomu, aby vznikl osobní vztah mezi žákem a klientem. Při jeho zkrácení by praxe nesplnila svůj cíl (ke stejnému závěru došla německá gymnázia).
Kurz sociálního učení má tři realizační fáze:
přípravný seminář pro žáky,
vlastní praxe žáků,
hodnotící seminář žáků.
A. Přípravný seminář pro žáky
Přípravný seminář je vhodné udělat den před vlastní praxí (pokud praxe začíná v pondělí, je dobré ho udělat předcházející pátek) v rozsahu 3–4 hodiny. Osvědčilo se přípravný seminář pořádat mimo budovu školy.
Obsah vstupního semináře:
seznámení žáků se sociálními problémy světa, ČR, místa, kde škola působí,
seznámení žáků se způsoby řešení sociálních problémů, s důležitostí angažování každého člověka při řešení problémů současného světa,
seznámení žáků s průběhem a cíli praxe,
svědectví žáků, kteří již praxi absolvovali, videonahrávka z kurzu sociálního učení z minulého roku,
problémy, se kterými se žáci mohou setkat.
Zadání dalších úkolů pro praxi:
průběžně zapisovat deník praxe (odevzdává se v den závěrečné konference),
vypracovat o svých zkušenostech z kurzu esej (odevzdává se v den konference),
připravit PPT prezentaci na závěrečnou konferenci, na které skupina žáků představí sociální ústav, ve kterém kurz probíhal, specifické problémy ústavu a klientů, osobní přínos praxe,
seznámit se s kritérii hodnocení výstupů,
absolvovat „kulatý stůl“ – diskuse, na níž jsou přítomni i žáci, kteří již praxi absolvovali.
B. Vlastní praxe žáků
Vlastní praxe probíhá takto:
žák denně pracuje 6 hodin podle potřeb ústavu,
žák svěřeného klienta doprovází, podle charakteru ústavu plní uložené úkoly,
žáka v průběhu praxe vede jeden pracovník sociálního ústavu, který na začátku praxe provede základní poučení žáka a seznámení se specifiky ústavu, se zásadami bezpečnosti apod. (ten také zpracovává list docházky žáka na praxi a jednoduché hodnocení o jejím průběhu),
každý žák má svého supervizora z řad pedagogů, který ho navštíví nejméně jednou týdně v průběhu praxe a zjistí případné problémy; supervizor konzultuje s vedoucím praxe její průběh a případně s vedoucím ústavu zjednává nápravu,
žák v průběhu praxe píše deník praxe, který odevzdává vedoucímu kurzu sociálních kompetencí v den konání závěrečné konference,
o průběhu své praxe, o svých prožitcích žák zpracuje esej, kterou na závěrečné konferenci odevzdává vedoucímu praxe a která je hodnocena v předmětu ZSV,
skupina žáků, která pracuje v témže sociálním ústavu společně jako tým, připraví PPT prezentaci, ve které představí specifikum sociální práce v konkrétním ústavu.
Příloha 4 - Ukázky z esejů žáků
Postup průběžného hodnocení
Během vlastní praxe nastává první hodnocení praxe. Provádí ho pracovník sociálního ústavu – vedoucí praxe, a dále učitel, který za konkrétní pracoviště zodpovídá – supervizor praxe.
Průběžné hodnocení pracovníka sociálního ústavu je formativní, ústní. Zde si pracovník všímá především přístupu žáka ke klientovi ústavu, jeho nasazení, zodpovědnosti, schopnosti efektivně klientovi pomoci. Závěr ústního hodnocení vedoucí praxe zapisuje do listu docházky.
Průběžné hodnocení supervizorem – učitelem, který za konkrétní pracoviště, na kterém praxe probíhá, zodpovídá, je slovní, probíhá ústně. Učitel – vedoucí praxe, navštíví pracoviště a vede řízený rozhovor s praktikujícím žákem a pracovníkem sociálního ústavu, který vede praxi žáka.
Obsah řízeného rozhovoru pedagoga se žákem:
náplň praxe a její souhlas se zadáním,
úroveň spolupráce s ústavem,
míra plnění cílů praxe,
názory a postřehy žáka, jeho dosavadní zkušenosti, předběžné hodnocení praxe žákem.
Obsah řízeného rozhovoru pedagoga s pracovníkem sociálního ústavu – vedoucím praxe žáka:
náplň praxe, upřesnění cílů praxe,
poučení o bezpečnosti a dodržování pravidel bezpečnosti práce,
pracovní nasazení žáka,
přístup žáka ke klientům,
spolupráce žáka s vedoucím praxe – pracovníkem sociálního ústavu,
problémy a těžkosti, případně korekce způsobu realizace praxe.
Dále pověřený pedagog školy (supervizor praxe) hospituje na praxi, a pokud je to možné, vede řízený rozhovor s klientem sociálního ústavu, o kterého žák pečuje.
Obsah řízeného rozhovoru s klientem sociálního ústavu:
úvodní představení se, naladění, vysvětlení cílů praxe žáků,
zjištění spokojenosti klienta s péčí žáka,
zjištění problémů praxe.
Při průběžném hodnocení se sleduje zejména:
zda žák plní uložené úkoly – zda dochází včas a pracuje podle pokynů vedoucího praxe,
osobní nasazení žáka pro sociální práci a pro konkrétního člověka,
zda sociální ústav naplňuje hlavní cíl praxe – péče o jednoho, maximálně dva klienty tak, aby mohlo dojít k navázání osobního vztahu,
zda není žák využíván k plnění pomocných úkolů.
Supervizor navštíví sociální ústav během dvoutýdenní praxe minimálně dvakrát, tedy jednou týdně.
Způsob, jakým jsou supervizoři praxe – pedagogové k vykonávání práce připraveni:
seminář pedagogů – supervizorů před vlastní praxí (seminář vede vedoucí kurzu sociálních kompetencí, vyučující ZSV na škole),
průběžná setkání supervizorů s vedoucím kurzu sociálního učení v průběhu kurzu.
C. Hodnotící seminář – konference na závěr praxe
Hodnotící seminář probíhá zpravidla první pracovní den po ukončení kurzu sociálních kompetencí v ústavech sociální péče v konferenční místnosti, nejlépe mimo školu. Je vhodné mít k dispozici dataprojektor s PC, promítací plátno, občerstvení a samozřejmě i dostatek míst pro účastníky kurzu, pro čestné hosty, hodnotící komisi. Účastníky konference jsou účastníci kurzu (vždy pouze jedna třída), pedagogové – vedoucí praxe v jednotlivých ústavech, hodnotící komise (vedoucí kurzu, třídní učitel, další učitel ZSV), čestní hosté (zástupci sociálních ústavů, představitelé města, kraje apod.), zástupci médií. Při prezentaci účastníků konference žáci odevzdají deník praxe, list docházky s hodnocením pracovníka sociálního ústavu – vedoucího praxe, esej.
Konference na škole trvala od 8 do 13:45 hodin.
Časový průběh konference:
zahájení konference (vedoucí praxe, případně ředitel školy),
prezentace skupin žáků podle časového rozpisu (skupina žáků, kteří pracovali v témže sociálním ústavu, připraví společně PPT prezentaci o ústavu, každý žák pak představí svoji vlastní práci, osobní přínos kurzu,
dotazy ostatních členů konference, na které prezentující žáci reagují (časová dotace: 5–10 minut prezentace sociálního ústavu, 5–10 minut prezentace jednotlivých žáků – představení konkrétní práce, její problematiky, osobního přínosu),
hodnocení prezentace skupiny žáků z téhož sociálního ústavu i vystoupení jednotlivých žáků,
v průběhu přestávky neformální setkání žáků s hosty konference při občerstvení,
v průběhu kurzu – vedoucím praxe, pracovníkem sociálního ústavu (slovně – ústně, slovně – písemně do listu docházky),
v průběhu kurzu vedoucím učitelem – supervizorem – slovně, ústně,
na závěrečné konferenci za provedenou prezentaci a následnou diskusi – slovně a body,
po ukončení kurzu – je hodnocen deník sociální praxe žáka,
po ukončení kurzu – je hodnocen zpracovaný esej podle předem zadaných kritérií,
Příloha 5 - Kritéria hodnocení žáka v kurzu sociálních kompetencí – kritéria pro hodnocení deníků, esejů a prezentace kurzu Příloha 6 - Deník praxe sociálních kompetencí – deník žáka docházejícího na praxi
Důležité je žáka hodnocením povzbudit, naslouchat jeho prožitkům, které jsou na celé praxi nejdůležitější. Hodnocení při závěrečné konferenci probíhá takto:
po vystoupení skupiny žáků hovoří vedoucí praxe, poskytne prostor pro dotazy žáků a řídí diskusi k dané problematice,
vedoucí praxe řídí i hodnocení, které neprovádí jen učitel, ale i ostatní žáci; diskutují o tom, co se jim v prezentaci líbilo, co by mělo být případně doplněno, či více rozpracováno,
hodnocení shrne vedoucí praxe a závěrem uvede počet bodů,
pokud v daném ústavu byl pouze jeden žák, hodnotí se samostatně.
Občas se v žákovských prezentacích objevuje kritika k úrovni péče ústavu o klienty. Důležité pak je vysvětlit žákům náročnost dlouhodobé práce v sociálním ústavu, problematiku financování sociálních ústavů, význam sponzoringu apod. Důležité je i probouzet dlouhodobou osobní angažovanost žáka. Hodnocení žáka v rámci kurzu sociálních kompetencí je započteno do hodnocení předmětu Základy společenských věd.
Termíny kurzu sociálního učení
V Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově realizují kurz sociálního učení posledních 14 dní v měsíci červnu. Pedagogové s termínem počítají a závěrečné hodnocení uzavřou s předstihem. V Gymnáziu Sv. Uršuly ve Vídni, kde podobný kurz také realizují, zvolili pro uskutečnění kurzu měsíc únor.
Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití
ústavy sociální péče a zkušenosti jejich pracovníků,
životní zkušenosti lidí s handicapem, které neformálním způsobem předávají žákům,
zkušenosti zahraničních škol (Německo, Rakousko) s kurzem sociálních kompetencí.
Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe
žáci objevují problematiku lidské existence, odvrácenou stranu života,
žáci jsou schopni přijímat člověka s handicapem jako rovnocenného jedince se specifickým vnitřním světem,
žáci jsou schopni naslouchat druhým lidem,
žáci umí efektivně pomoci člověku s handicapem a jsou připraveni sami aktivně pomáhat potřebným lidem,
žáci si váží každé lidské bytosti a mají k ní úctu,
žáci si ve větší míře pro další pomaturitní studium volí obory pomáhajících profesí,
žáci umí více přemýšlet o hodnotách lidského života a prohlubují svoje vlastní životní hodnoty,
posouvá se a mění hodnotový systém žáků.
Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe
Cyrilometodějské gymnázium má ve svém vzdělávacím programu Kurz sociálních kompetencí zařazen již od školního roku 2000/2001. Kurz se osvědčil a žáky i rodičovskou veřejností je kladně přijímán a má pozitivní přínos pro rozvoj sociálních kompetencí.
Další zdroje informací: St. Ursula Gymnasium Freiburg, Eisenbahnstrasse 45, 790 98 Freiburg, Deutschland, Frau Melitta Menz Thoma St. Ursula Gymnasium Wien, Franz Asenbauergasse 49, 1230 Wien, Österreich, Frau Karin Domany Webové stránky CMG − www.cmg.prostejov.cz
