Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Hlasy z terénu
3,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
<p> Dvojici článků, kterými jsme uzavřeli první etapu aktivity <i><b>Standardizace organizací neformálního vzdělávání</b></i> projektu NIDM <b><i>Klíče pro život</i></b> završenou vytvořením <b><i>OLINY</i></b> - interaktivniího nástroje pro sebehodnocení institucí i jednotlivců - doplňujeme ohlédnutím na cestu, která k němu vedla, očima těch, jichž se podstatně týká.</p>
Tvorba Standardu organizací zájmového a neformálního vzdělávání a jeho následné zapracování do systému OLINA se podstatně opírala o spolupráci se zástupci cílových skupin – tedy zejména pracovníky neziskových organizací působících v oblasti dětí a mládeže, domů dětí a mládeže resp. středisek volného času. Bez toho, že by oni přijali výstupy této aktivity projektu Klíče pro život, by byla veškerá práce marná. Následující rozhovory vznikaly v průběhu necelých tří let a dobře dokumentují společné hledání i naděje spojené s tímto počínáním.
________________________________________________________________________________________________
Ing. Ludmila Pohanková, ředitelka Střediska volného času Déčko v Náchodě.
1. Vaše zapojení do standardizace může inspirovat ostatní, napište nám, jaká pozitiva a negativa tento proces přináší konkrétně do Vaší organizace?
Pozitiva: Nutí nás vnášet hlubší řád a pravidla do našich činností, ukazuje nám mezery ve zjišťování potřeb našich klientů a měření jejich spokojenosti, vede nás k nastavení pravidel vnitřní komunikace tak, aby nedocházelo k nedorozuměním a víceznačným interpretacím. Proces hledání standardů celkově vyjasnil vztahy v organizaci a zapojil více všechny pracovníky do tvorby vnitřní kultury SVČ.
Negativa: Nemáme dostatek času zastavit ostatní procesy a věnovat se po určitou dobu pouze standardizaci, což by nám umožnilo dotažení některých témat.
2. Pokud již pracujete na tvorbě vlastního standardu, jaký postup-proces byste doporučili ostatním, aby stejně jako Vy zhodnotili kvality uvnitř své organizace?
Nejprve udělat hodnocení s pomocí produktu H2K - firma AISIS, kdy organizaci hodnotí samostatně každý pracovník s pomocí on-line nástroje. Hodnocení je v tomto případě subjektivní, intuitivní, ale dává nakonec celkový obraz náhledu pracovníků na organizaci. Hodnocení jednotlivců se "sčítají" a systém vypracuje sadu doporučení pro organizaci jako celek. Čím více lidí hodnotí, tím se snižuje míra subjektivity.
Poté navázat nějakou objektivní metodou - tedy předkládáním důkazů pro předpokládané hodnocení jednotlivých procesů. To vede organizaci k opravdovému AUDITU a zefektivnění vnitřních norem a dokumentů, je-li dost důsledná, aby odstranila nalezené nedostatky a realizovala akční plán změn. Nám se líbila metoda CAF, pokud by ji někdo jazykově upravil, ale dost dobré výsledky může přinést i metoda Interního auditu (zejména pro menší organizaci), kdy si měřená kritéria nastavuje organizace sama na základě odborné literatury, popř. s pomocí konzultanta.
________________________________________________________________________________________________
Mgr. Jana Vargová, ředitelka DDM Praha 8 - Spirála , jediného DDM v České republice, které má certifikaci dle ISO.
1. Co vás vedlo k certifikaci vaší organizace?
Pedagogové volného času jsou převážně nadšenci oddaní svému povolání. Nadšení však v současné době nestačí. Aby se činnost v našem zařízení uskutečňovala podle progresivního řádu, bylo potřeba změnit systém řízení. Pedagogové potřebovali stanovit jasná pravidla, standardy a postupy tak, aby se kvalita jejich práce zvyšovala. Dále jsme chtěli veřejnosti dokázat, že jsme schopni dodávat naše služby ve stálé kvalitě tak, aby náš klient byl spokojen. To byla naše motivace.
2. Myslíte si, že je větší zájem o vaše služby od doby získání certifikátu ISO?
Rok po zavedení ISO jsme oslovili rodiče našich klientů s cílem získat jejich názor na naši činnost. Rozdali jsme 500 dotazníků, vrátilo se 326. Pouze tři lidé přiznali, že VĚDÍ, co to je certifikace podle ISO. Z pohledu klientů pravidelné činnosti jsme zjistili, že je jim náš certifikát lhostejný. Jiné je to u firem, u nichž si objednáváme služby, nebo nakupujeme zboží. V mnoha případech jsme zaregistrovali příznivé ohlasy a obdiv, že jsme se do certifikace pustili. Většinou od zástupců firem, které dosáhly stejného cíle. Při jednání jsme zaznamenali respekt ze znalosti systému. Nemohu však potvrdit, že díky certifikátu jsme získali službu, nebo zboží snáz, či dokonce levněji.
3. Co by vám chybělo, pokud byste zůstali bez certifikace?
Přiznávám, že certifikační proces zaměstná hlavně ředitele, nebo jím pověřenou osobu. Pracovníkům musí být jasně a hlavně srozumitelně vysvětleno, CO to pro ně bude znamenat, PROČ se do procesu mají zapojit, KTERÝCH činností se proces dotkne. Dnes si nedovedu představit, že bychom nevyužívali velmi dobře propracovaný systém interní komunikace.
4. Co byly největší změny pro vaše zaměstnance v rámci získání certifikátu?
Dalo by se říci, že jsme se od začátku potýkali s počítačovou negramotností. Díky získání certifikátu byli pracovníci nenásilnou formou doslova donuceni začít na sobě pracovat právě v této oblasti. Dalším pozitivním hlediskem z pohledu ředitelky je dodržování postupů při plánování, realizaci a hodnocení veškeré činnosti. Zvláště zpětná vazba v každém procesu a práce s ní se projevuje jako prvek zkvalitňování práce a zdokonalování systému.
Nechuť sebevzdělávat se je jevem mezi pedagogickou veřejností zcela běžným. Přesný rozpis účasti na kurzech, seminářích apod. zpracovaný na začátku školního roku, doplňovaný o další v průběhu roku a následně hodnocení každé účasti před ostatními nutí všechny nestagnovat, ale naopak získávat zkušenosti a hledat a aplikovat nové formy výchovné práce. Změnil se postoj pedagogů k veřejnosti. Zpracovali jsme Etický kodex pedagoga volného času, do něhož jsme zahrnuli samozřejmé situace, nicméně někdy podceňované, nebo nedoceněné. Díky stanovené Politice jakosti si pracovníci uvědomili, že i domy dětí a mládeže pracují v tržním prostředí a pokud se nebudou rozvíjet, konkurence je předčí.
5. Má, podle vašeho názoru, aktivita Standardizace v projektu Klíče pro život smysl pro ostatní organizace v ČR?
V každém školském zařízení zajišťující zájmové vzdělávání určitě existují smysluplné procesy. Všude jsou zpracovány směrnice, nařízení a další vnitřní předpisy, kterými se pracovníci řídí. Mnohý ředitel si řekne „proč, vždyť fungujeme, rodiče i děti jsou spokojeni, problémy nemáme,…“ To jsme si říkali také. Pak přišla nezávislá osoba, rozebrala naši činnost do posledního detailu, kladla otázky, chtěla podrobné odpovědi a my jsme zjistili, že v mnoha případech si můžeme práci usnadnit. Mnozí se bojí administrativy. Ano, pro ředitele příprava na certifikaci znamená hodně papírování. Ten, kdo v ISO vidí POUZE papíry, ať se do akce nepouští. V našem DDM jsme díky ISO získali něco jako „kuchařku“, kterou využíváme při řešení běžných problémů, ale i při nestandardních situacích. ISO nám pomohlo zjednodušit procesy včetně zavádění změn a zakomponovat osobní dovednosti a kompetence do řízení organizace. Ano, nejvíce práce je na řediteli zařízení. Mravenčí práce, důslednost a schopnost dostat pracovníky na tu správnou vlnovou délku však zanedlouho přinesou ovoce v podobě automatického používání postupů všemi pracovníky, aniž by přemýšleli, či spekulovali, zda pracují podle certifikovaných standardů.
Výsledkem je vytvoření přehledného systému řízení, který umožňuje jednoznačně vymezit kompetence, předcházet problémům, event. napravovat nedostatky. V neposlední řadě mají všichni možnost podílet se na řízení organizace.
_______________________________________________________________________________________________
Účastníci aktivity týkající se Procesní analýzy:
Bc. Eva Tischlerová (ET), ředitelka DDM Radovánek Kaznějov;
Mgr. Helena Kožíšková (HK), ředitelka ProstorPro,o.s.;
Viktor B. Hájek (VH), za Asociaci TOM;
Markéta Vondrášková (MV), za Salesiánské středisko mládeže – dům dětí a mládeže České Budějovice.
| Helena Kožíšková | Viktor Bambéro Hájek |
Jste jako zástupce své organizace horkým zájemcem o získání standardu?
ET: Ano, uvažuji o tom. Myslím si, že to značně zprůhlední, prováže a zkvalitní moji práci a práci celého kolektivu.
HK: Ano. Pro neziskové organizace je to oblast relativně nová, alespoň co se týče řízení organizace jako takové a nikoli řízení kvality sociálních služeb, jimž povinnost standardizace služeb vyplývá přímo ze Zákona č. 108/2006 Sb.
VH: Získání standardu není pro naši organizaci prioritou, avšak o této možnosti budeme ještě uvažovat. Na ústředí Asociace TOM v současnosti pracují přepočtení 4 zaměstnanci, proto bezproblémově fungujeme se stávajícím liniovým řízením. Pokud by se však naše sdružení mělo dále rozrůstat, byl by standard přínosem.
MV: Ano, rádi bychom standard získali. Vnímáme toto jako jeden z dalších cílů v naší práci.
Je vám již v této době blízká odborná terminologie, která patří k tvorbě standardů, nebo jí stále nerozumíte?
ET: Ano, myslím, že jsem pochopila, o co jde. Bylo to sice trochu těžké, oprostit se od zavedeného systému práce, ale začíná se mi to zamlouvat.
HK: Ano, je mi už docela blízká.
VH: Díky workshopům, které jsme absolvovali, nám jsou termíny týkající se procesní analýzy - tedy i standardů vcelku srozumitelné. Nejsme v nich kovaní, ale troufám si říci, že podstatě procesní analýzy jsme porozuměli.
MV: Díky standardům kvality sociálních služeb nám není odborná terminologie v této oblasti cizí.
Vidíte smysl v aktivitě, která se zaměřila na standardizování organizací zájmového a neformálního vzdělávání?
ET: Určitě, je to posun dopředu pro kvalitní řízení organizace, ulehčení práce ředitele a systematičnost v organizování, řízení a vedení lidí.
HK: Ano. Proces postupné standardizace sociálních služeb, která probíhá v souvislosti s platností Zákona č. 108/2006 Sb., ukazuje již nyní přínosy této aktivity. Jinými slovy: s procesem standardizace již máme zkušenost a jsme tedy schopni zhodnotit, co tento proces a jeho výstupy službám přinesly. Podobný přínos lze očekávat v oblasti standardizace řízení organizace jako celku.
VH: Smysl standardizace vidím ve zkvalitnění práce, která se přímo netýká práce s dětmi – tedy v činnostech podpůrných, administrativních ale hlavně kontrolních.
MV: Rozhodně.
Důvěřujete sami značkám v jiných oblastech?
ET: Tady si nejsem jistá, o co konkrétně Vám ve Vašem dotazu jde. Pokud se jedná o oblasti, které se mohou pyšnit získáním ISO, tak jim zcela určitě více věřím, protože je předpoklad, že je zde vysoký stupeň kázně a kvality.
HK: Spíše ano
VH: Věřím značkám, které jsem vyzkoušel, a mé zkušenosti potvrdily to, co v reklamě hlásaly.
MV: Kvalitním značkám, tedy dobře prověřeným, ano.
__________________________________________________________________________________________________
Bc. Jakub Kořínek, člen Výkonného výboru České rady Pionýra.
1. Vaše zapojení do standardizace může inspirovat ostatní, napište nám, jaká pozitiva a negativa tento proces přináší konkrétně do vaší organizace?
Standardizace sama o sobě zatím nepřináší pozitiva ani negativa, protože neproběhla. Nicméně užití sebehodnotící metody CAF se ukázalo jako využitelný nástroj. Díky němu jsme byli schopni pojmenovat některé nedostatky, ale i silnější oblasti podle externích nezaujatých měřítek. To jsou samozřejmě cenné informace pro další směřování organizace. Zcela prakticky vzešel z výsledků hodnocení Akční plán na období 2010-2011, který je souborem konkrétních opatření. Metody CAF mohou pomoci vnést systém i do oblastí, které třeba fungují dobře, ale do jisté míry zvykově.
2. Pokud již pracujete na tvorbě vlastního standardu, jaký postup/proces byste doporučili ostatním, aby stejně jako Vy zhodnotili kvality uvnitř své organizace?
Ověřovali jsme pouze metodu CAF, těžko proto můžeme doporučovat cokoli jiného. Ale jak je řečeno výše, CAF jsme vyhodnotili jako funkční nástroj. Pokud se do toho pustí organizace, jež s podobnými věcmi nemá mnoho zkušeností, je třeba se připravit, že práce s touto metodou je v počátcích hodně virtuální a až postupně se propojuje s konkrétními reálnými činnostmi. Věříme ale, že trpělivost může v tomto případě skutečně přinášet růže.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.