Hejného metoda ve světle vývojové psychologie
V současné době existují různá rozporuplná hodnocení uvedené metody výuky matematiky. Tato úvaha se snaží rozklíčovat příčiny problému s poukazem na opomíjenou součást celé problematiky, kterou je kognitivní vývoj dětí.
Při formulování názorů na didaktickou stránku Hejného metody jsou většinou zmiňovány různé pohledy, hovořící o podstatě matematického myšlení. Málo pozornosti je věnováno vývoji dětské schopnosti porozumět početním úkonům.
1. Vhodným úvodem k problematice je sledování vývoje jednotlivých oblastí mozkové činnosti, tak jak to umožňují výsledky získané metodou funkční magnetické rezonance. Od narození dítěte jsou s nejvyšší intenzitou rozvíjeny smysly zraku a sluchu (čáry Vision a Hearing). Naproti tomu struktury, které charakterizují schopnost dítěte zabývat se množstvím (tyrkysová čára Numbers), mají prvenství v pomalosti vývoje a nejsou ani zdaleka ukončeny při nástupu dítěte do školy.
Na dalším vyobrazení můžeme sledovat vývoj kognitivních funkcí dítěte ve stadiích, která popsal Jean Piaget. Soustředíme se zejména na období školní docházky.
Prostým porovnáním si můžeme potvrdit dennodenní zkušenost, že děti na prvním stupni mají myšlení provázáno s konkrétním obsahem (III. období kognitivního vývoje). Dokážou sice přijímat abstraktní symboly ke slyšeným zvukům, ale operace se symboly je věc obtížnější. Spojování písmen do slabik je ten snadnější případ, větší problémy přináší počítání s čísly. Děti na prvním stupni jsou ve stadiu konkrétních operací, ještě nemají schopnost abstrakce – a to je v matematice problém.
2. Základní konflikt dětí 1. stupně