Hádej, kdo jsem? Hádej, co jsem?

Rubrika

Odborný článek

Typ článku

Praktický

Stupeň vzdělávání

Gymnaziální vzdělávání

Týká se jazyka

Čeština

Organizace řízení výuky

Skupinová

Organizace prostorová

Specializovaná učebna, Školní třída

Nutné pomůcky

Kopie testu z přílohy (dle počtu skupin), lístky pro napsání jmen osobností, přístup do počítačové učebny s internetem, papíry na poznámky pro všechny skupiny, psací potřeby, losovací krabice. Ostatní potřeby pro fázi předvedení daného pojmu před publikem určí žáci a sami si je pořídí, vyrobí.

Druhá hodina:

Hodina proběhne v počítačové učebně. Učitel vytřídil lístky s pojmy, žáci vytvoří stejné skupiny jako v první hodině a losují 2–3 pojmy. O jejich počtu rozhodne učitel (jednak podle počtu skupin, jednak odhadne, zda uváděné jevy budou žáci schopni připravit a v krátkém čase předvést).

Žáci musí vylosované pojmy před ostatními skupinami utajit, to je velmi důležité, někdy také velmi obtížné. Jediná rychlá pomoc při prozrazení jednotlivého pojmu je na místě ho nahradit jiným, např. po poradě s učitelem. 

Poté jim učitel vysvětlí, co je jejich dalším úkolem:

• najít dostupné informace k danému pojmu na internetu, musí být co nejvíce jiné než ty, které byly řečeny při probírání látky v hodinách
• doma mohou vše doplnit o další informace z literatury, filmů, od rodičů apod. a do následné hodiny nacvičit, jak předvedou pojem ostatním skupinám
• vše by mělo být stručné, žáci musí jít k podstatě věci (omezit se při předvádění na 2–3 minuty bývá nutné), a přitom provedené tak, aby ostatní měli šanci poznat, o co jde
• zda půjde o pantomimu, slovní přesmyčky, citace z díla  apod., je jedno, záleží na tom, co žáci sami vyhodnotí jako nejlepší, mohou si pro akci vyrobit jakékoli potřebné doplňky, které dokreslí předváděný pojem, spojí ho s dobou nebo stylem, žánrem apod. 

Žáci budou na přípravě spolupracovat i mimo školu, což je více spojí a lépe se naučí komunikovat i společně rozhodovat, protože jim do toho nikdo další nezasahuje. Také mohou naplno dát průchod své fantazii, která je určitě bezmezná.

Třetí hodina:

Hodina proběhne v běžné učebně. Žáci se opět sesednou do skupin, učitel jim může přidělit i pořadová čísla a jedna skupina po druhé předstoupí před třídu a předvede, co si připravila k poznání pojmu. Je na žácích, jak se dohodli a kdo z nich předvádí.

Ostatní skupiny postupně předváděné pojmy hádají tak, že nesmějí vykřikovat, pokud však předpokládají, že znají odpověď, musí se rychle přihlásit a říci, na co přišly. Je-li odpověď správná, dostane skupina bod, pokud ne, má možnost další hlásící se skupina nebo se pokračuje dál, dokud se někdo nepřihlásí. Akce nutí žáky mnohdy i improvizovat, aby dodali další informace k jevu, což je velmi dobrý trénink pohotovosti.

Pro učitele je situace náročná na zachování si přehledu a kázně, žáky většinou soutěž pohltí a mají tendenci narušovat dohodnutá pravidla. Vítězem je skupina s největším počtem bodů. Učitel může vítěznou skupinu odměnit (je na něm, co zvolí za formu), lépe je však ocenit všechny žáky, protože většinou se opravdu zapojí všichni a důležitější je vlastní příprava než samotné vítězství v konečné soutěži. Na závěr hodiny proběhne sebehodnocení žáků, učitel pak hodinu ukončí.

Pro obě strany je hra zábavná, mnozí žáci dovedou opravdu hrát jako ve filmové roli, jsou vtipní a nápadití, což je nutné využít, protože v běžných hodinách na legraci čas většinou není. Takto se dá zpracovat každá látka, která se zdá žákům tzv. málo zábavná, není tedy nutné pracovat jen s ČNO, o kterém si to, bohužel, žáci myslí nejčastěji.

Pokud někomu připadá, že se látce věnuje příliš hodin, věřte, že právě doba národního obrození si to zaslouží. Žáci sami reagovali vlastenecky, byli hrdí na osobnosti, které předvedli, obdivovali je pro všechno, co tito lidé napsali a prosadili. I od slabších žáků se  dozvíte, že je to bavilo a že konečně pochopili, co to bylo za dobu i na co mohou být hrdí.

Zde vidíme napojení na hodiny občanské výchovy (základů společenských věd) a etickou výchovu. Často se látka dotkne i místních dějin, např. Královédvorský rukopis se spojil s naším městem, předvedený Záboj ze stejnojmenné básně, jehož socha stojí na kašně místního náměstí, byl najednou "s námi" a nebyl jen "ten starý hrdina z nějakého rukopisu". Pokud jsou žáci šikovní, nezůstane stranou ani hudební či výtvarná výchova. Z poslední akce byla nejpovedenější scénka z Fidlovačky – jeden student, "slepý houslista Mareš", zpívá píseň "Kde domov můj" a druhý student, "Leoš Mareš", se stydí, že takto nikdy zpívat neuměl. Vše doplněno dobovými kulisami.