Geometrie, GeoGebra a potřeba přesnosti

Kružnice opsaná trojúhelníku

Mezi základní konstrukce, které se žáci na druhém stupni ZŠ učí, patří konstrukce kružnice vepsané a opsané zadanému trojúhelníku. Obě konstrukce lze bez větších obtíží realizovat i v programu GeoGebra. Díky možnostem programu lze bez problémů rozlišit mezi hlavními myšlenkami konstrukce a technickými detaily jednotlivých kroků. Pro kružnici opsanou je potřeba sestrojit průsečík os stran. Díky tomu, že program GeoGebra přímo nabízí automatickou konstrukci osy strany, můžeme ukázat konstrukci kružnice opsané (viz obrázek 2) velmi snadno. Skutečnost, zda žáci umí zkonstruovat osu úsečky pouze s využitím kružítka a pravítka (resp. kružnic a přímek), lze následně prověřit v samostatné konstrukci v konstrukci (obrázek 3). Výhodou počítačové konstrukce je to, že můžeme snadno demonstrovat, že osy všech tří stran trojúhelníka se protínají vždy v jednom bodu, a to bez ohledu na to, jak je tento zvolený.

Kružnice vepsaná trojúhelníku

Hlavní bod ukázky však přichází při konstrukci kružnice vepsané. Opět můžeme nejprve vyzkoušet, zda žáci umí zkonstruovat osu úhlu a následně ji použít pro konstrukci středu kružnice vepsané. Dle mé osobní zkušenosti pak žáci navrhují zvolit poloměr kružnice tak, aby se dotýkala všech tří stran. To sice můžeme v Geogebře odhadnout, ale taková konstrukce „nevydrží“ změnu zadání. Po posunu jednoho z vrcholů se kružnice přestává dotýkat stran trojúhelníka. Tato chyba vede k diskuzi, kde vlastně se kružnice musí trojúhelníku dotýkat. Žáci také snadno vidí, že správná konstrukce je ta, která vydrží změnu zadání. Díky dynamickému prostředí si tak mohou každou konstrukci ověřit tím, že posunou některým bodem zadání a hned vidí, zda se náhodou řešení nezměnilo, resp. zda nezkonstruovali něco jiného.

Právě díky tomuto posunutí žáci ihned vidí, zda konstrukce byla správná. Na obrázcích 4 a 5 je vidět změna konstrukce při posunu bodu A.

Tato dynamická změna vede žáky k diskuzi, kde přesně musí ležet bod D. V této diskuzi žáci sami došli k závěru, že bod D musí být v průsečíku kolmice k straně AB procházející bodem S a strany AB. Protože v okolí tohoto bodu se nachází více význačných bodů, vznikl problém bod D přesně umístit. Po opětovném posunutí bodu A tak došlo k situaci, že se opět nejednalo o kružnici vepsanou. Na tuto skutečnost žáci spontánně reagovali tím, že konstrukci označovali za nepřesnou. Tuto skutečnost považuji za potvrzení toho, že sami již pochopili nutnost přesné konstrukce (viz obrázek 6).

Závěr

Prostředí dynamické geometrie je vhodným nástrojem pro podporu výuky geometrie na základních a středních školách. Cílem výše uvedeného příkladu bylo v prostředí dynamické geometrie přiblížit žákům potřebu konstrukcí bez nepřesného měření úhlů a vzdáleností. Dynamická geometrie však nabízí mnohem více. Umožňuje demonstrovat konstrukce pomocí interaktivní tabule, automaticky provádí zápis konstrukce a umožňuje se k jednotlivým krokům vracet a především dovoluje při konstrukci používat předpřipravené pomocné konstrukce (osa úsečky, osa úhlu, kolmice procházející bodem, ...), díky nimž se učitel i žáci mohou soustředit na to, co je v konstrukci podstatné, a výsledek je mnohem přehlednější než při podrobné konstrukci a zobrazení všech pomocných čar. Nepochybnou výhodou programu GeoGebra je i to, že je nabízen bezplatně a mohou s ním pracovat žáci i doma. Na internetu je také možné nalézt velké množství již předpřipravených konstrukcí  a k programu existují i akreditované kurzy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a podpora jak pedagogických fakult, tak i Národních GeoGebra institutů.