Generativní přístup k výuce podle Hargadona

Steve Hargadon patří k našim inspirátorům už dlouhou řadu let (zde). Byl jedním z prvních expertů na vzdělávací technologie snažících se o online propojení učitelů a sdílení zkušeností (Classroom 2.0). Samozřejmě se aktuálně, stejně jako mnoho jiných, věnuje problematice AI. Řekl bych, že přímo dokonale vystihl podstatu jejího využití ve vzdělávání, když převzal přívlastek „generativní“ a s jeho pomocí popisuje to, co by měl i bez generativní AI dělat učitel [1].

Steve vychází z jevu, který nazývá „paradoxem školství“. Tím paradoxem je skutečnost, že většinově voláme po změnách vedoucích k výuce zaměřené na jednotlivce, na jeho kritické myšlení, kreativitu a nezávislost. Jejím hlavním cílem má být větší odpovědnost studenta za jeho vlastní učení. Přitom však akceptujeme existenci povinného vzdělávacího systému, který je standardizovaný a zaměřený spíše na hodnocení výsledků než na učení.

Steve vnímá existující rozpor mezi vzděláváním k osobnímu růstu a naplňováním institucionálních požadavků. V pozadí je podle něj jakási skrytá síla, která provází lidstvo odnepaměti. Platon ji nazýval „noble lie“. My jí dnes říkáme „milosrdná lež“ a používáme ji ve významu, který je od původního dost vzdálen. Platon tím pojmem původně popsal výmysly, s jejichž pomocí vrcholní představitelé moci udržují sociální soudržnost (např. náboženství, ideologie). Podle něj se projevuje i ve vzdělávacím systému, protože pomáhá zajistit, aby jednotlivci byli ochotni plnit své role a povinnosti ve společnosti.

Steve proto dospívá k přesvědčení, že povinná školní docházka je ve skutečnosti součástí strategie vládnutí. Takto zaměřené vzdělávání nepřispívá ke zdravému individuálnímu růstu, ale je nezbytné pro udržení společenského řádu. Je to však věc, o níž se nemluví. Podobně to funguje např. u bank. Ty tvrdí, že jejich cílem je pomáhat jednotlivcům šetřit a spravovat své peníze, ale ve skutečnosti jsou tu proto, aby vytvářely zisk. Ale o tom nemluví.

Vzdělávací koncepce sice cílí na individuální osvícení a růst, jenže pro většinu žáků je skutečná zkušenost dost odlišná. Ti nejlépe hodnocení studenti většinou chápou studium jako hru, v níž je hlavně třeba znát pravidla. Vzniká tak rozpor mezi skutečným učením a pouhým plněním požadavků. To má negativní důsledky na psychiku a vývoj jedince.

V rámci vzdělávacích technologií má ten stejný paradox často podobu rozdílu mezi konstruktivním a instruktivním přístupem. Naše strategie jsou plné konstruktivního rozvoje osobních kompetencí žáků, ale nejsme schopni se povznést nad daty řízené školství, které stojí na individuálním hodnocení výsledků instruktivně pojatých aktivit. Kompetence lze bohužel hodnotit jen velmi obtížně.

Steve věří, že nástup generativní umělé inteligence (GAI) způsobí novou vlnu diskuzí spojených s tímto paradoxem. Stává se totiž velkou výzvou pro formální institucionální vzdělávání. Integrace GAI do modelu povinné školy způsobí značné potíže. Vyvolává potřebu změnit přístup celého školství. S technologiemi se učí jinak. Dá se kolem toho očekávat velká diskuze.

Možná může pomoci malé zamyšlení nad rozdílem mezi současným a původním významem slova „generativní“. Současný význam spojený s AI odpovídá tomu, jak pojem generativita použil v roce 2006 Jonathan Zittrain, který tak označil schopnost technologické platformy nebo technologického ekosystému vytvářet, generovat nebo produkovat nový výstup, strukturu nebo chování bez povolení vlastníka systému. Typickým příkladem může být spuštění vlastního programu v rámci operačního systému Windows, jehož vlastníkem je Microsoft.

Generativní umělá inteligence jako je GPT (Generative Pre-trained Transformer) také generuje transformací vložených dat nový výstup, jehož podobu vývojáři tohoto nástroje již přímo neovlivňují. Obecně tedy dnes za generováním vidíme vytváření něčeho nového.

Původně měl ten pojem ale ještě trochu jiný význam. V roce 1950 ho psychoanalytik Erik Erikson použil k označení životní fáze, v níž má člověk zájem o založení a vedení příští generace. Generativitu definoval jako „schopnost překročit osobní zájmy a poskytovat péči a zájem o mladší a starší generaci“ [1]. V jeho teorii je generativita v kontrastu se stagnací. Díky generativitě lidé ovlivňují další generaci prostřednictvím péče, výuky a zapojováním do tvůrčí práce, která přispívá společnosti.

Stevův závěr je nasnadě. Navrhuje, abychom GAI ve vzdělávání používali v souladu s Eriksonovým pojetím, tedy ve formě generativní (na žáka orientované) výuky. Abychom vedli žáky ke schopnosti používat tyto úžasné nové nástroje způsobem, který zažehne oheň jejich intelektuální zvídavosti a růstu, spíše než aby jen naplňoval požadavky tradiční výuky a hodnocení. Měli bychom jim pomáhat, aby se sami řídili prostřednictvím znalosti a porozumění technologiím.

Problém tohoto generativního vzdělávacího modelu spočívá v tom, že sami musíme dostatečně porozumět AI, abychom mohli tento postup realizovat. Stejně jako u všech skutečných snah pomáhat druhým si musíme uvědomit, že v tomto procesu jde více o to, kým jsme, než o cokoli jiného.

Steve si uvědomuje, že to trochu připomíná sisyfovský úkol, protože stále existují stejné síly, které v minulosti potlačily tzv. kulturu konektivity, neboli neovlivněné sdílení myšlenek online (Od kultury konektivity k platformním společnostem). Rizika dalšího vývoje AI jsou ale tak veliká, že je možná teď větší šance o věci diskutovat a změnit přístup ke vzdělávání. Pořád máme na výběr. Ale upřímně, je to velmi těžké.

Je na nás, abychom se rozhodli, jak moc o tom chceme mluvit. Do určité míry skoro každý paradox vzdělávání vnímá, ale ve skutečnosti o něm nikdo nechce mluvit. Možná je to tím, že akt přetvoření školy je složitější než politická a praktická vůle, která je k tomu zapotřebí.

Pokrok je velmi rychlý a blíží se přelomový okamžik, kdy pravděpodobně začne naše životy řídit AI. Možná bychom měli připravit příští generaci na reálnou možnost příchodu umělé superinteligence, která předčí lidskou.

Pochopení nových a mocných změn v našem světě se bez generativního učení neobejde.

Liberation of Education 2022 Virtual Conference Winning at School with Steve Hargadon

Literatura a použité zdroje

HARGADON, Steve. The Generative Approach to Education [online]. 2024. [cit. 2024-08-25]. Dostupné z: https://www.stevehargadon.com/2024/07/the-generative-approach-to-education.html.