Tato hodina je zaměřena na představení nového tématu, a to konkrétně meziválečného dění ve vybraných státech Evropy. Struktura celého výukového celku se skládá ze série na sebe navazujících aktivit, které využívají principy kooperativního učení a skupinové práce. Hlavním nástrojem, který žáci a žákyně v hodině využívají, je časová osa (vytvořena v programu Time Graphics), na kterou společně doplňují informace k tématu. Strukturu výukového celku je možné využít i pro jiná témata z hodin dějepisu.
Tato hodina je zaměřena na představení nového tématu, a to konkrétně meziválečného dění ve vybraných státech. Struktura celého výukového celku se skládá ze série na sebe navazujících aktivit, které využívají principy kooperativního učení a skupinové práce. Hlavním nástrojem, který žáci a žákyně v hodině využívají, je časová osa (vytvořena v programu Time Graphics), na kterou společně doplňují informace k tématu. Strukturu výukového celku je možné využít i pro jiná témata z hodin dějepisu.
Cíl výuky
Žák/Žákyně
je schopen/schopna vyjmenovat základní události meziválečného období a seřadit je chronologicky;
objasní a vysvětlí politický, společenský a ekonomický vývoj ve vybraných zemích v meziválečném období a vysvětlí vztahy mezi těmito událostmi;
rozhodne, které události měly klíčový význam pro společenský, politický a ekonomický vývoj, a obhájí svůj výběr.
Žák/Žákyně je schopen/schopna vytvořit časovou osu v programu Time Graphics, a to konkrétně ukládat jednotlivé události na sdílenou časovou osu, vkládat popisky, obrázky a hypertextové odkazy k jednotlivým událostem, upravovat formátování (barvu) jednotlivých polí.
Časová dotace: 45 min (1 vyučovací hodina)
V případě, že je aplikace Time Graphics pro žáky nová, je potřeba počítat s časem na obeznámení se s fungováním aplikace. V tomto případě bude výuková aktivita delší.
Výuka:
1. hodina (45 min)
1. aktivita: 20 min. – dohledávání informací / četba textů k vybrané zemi, vložení informací do sdílené časové osy
2. aktivita: 15 min. – prezentace událostí jednotlivých skupin
3. aktivita: 10 min. – závěrečná reflexe
Příprava: 20 min.
Příprava zahrnuje:
Přípravu časové osy v programu Time Graphics, nastavení správného sdílení, sdílení linku na časovou osu s žáky/žákyněmi např. skrze MS Teams nebo sdílení skrze QR kód
Čas na přípravu nezohledňuje čas k přípravě textových podkladů pro získávání informací pro každou skupinu. Pokud se vyučující rozhodne tyto materiály připravit, je potřeba s tím v časové přípravě počítat.
Pomůcky:
Elektronické zařízení (tablet, notebook, stolní PC) s přístupem k internetu, dataprojektor – potřeba sdílení obrazovky žákům/žákyním přes on-line aplikaci (Google Meet, MS Teams atd.); programy: Time Graphics.
Aplikaci Time Graphics je možné využívat pro všechny věkové kategorie bez omezení.
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové:
Jedná se o nový tematický celek, žáci/žákyně nemusí mít znalosti o dané problematice, měli/y by však mít ucelené znalosti z tématu první světové války a jejího politického, společenského a ekonomického dopadu na jednotlivé zainteresované země.
Digitální:
Vyučující:
by měl/a být schopen/schopna pracovat v programu Time Graphics na uživatelské úrovni;
by měl/a umět ovládat elektronická zařízení, mít schopnost práce ve sdílených online aplikacích a sdílených obrazovkách (MS Teams, Google Disk a Google Meet).
Žáci/Žákyně:
by měli/y mít základní znalosti práce na elektronických zařízeních, práce ve sdíleném prostředí. Předešlé znalosti v programu Time Graphics nejsou nezbytné, pak je ale třeba počítat s vyšší časovou dotací.
Přínos využití digitálních technologií / komentář z pohledu rozvoje DK:
online dostupné prostředí, ke kterému se žáci/žákyně mohou kdykoliv vrátit (podklady mohou sloužit jako poznámky pro opakování tématu);
témata a myšlenky se mohou hned třídit do kategorií, a to buď samotným učitelem, nebo samotnými žáky/žákyněmi;
na jednotlivé klíčové termíny mohou být napojeny obrázky a odkazy s dalšími informacemi, čímž se práce stává interaktivnější;
učitel může snadno doplnit nebo opravit informace a všichni žáci mají okamžitě k dispozici aktualizovanou verzi, může se tak předejít chybám z nepřesně zapsaných poznámek.
Metodická poznámka: poznámky „od učitelů k učitelům“
3. část hodiny, reflexe
Otázky do reflexe jsou uvedeny jako příklad. Každý vyučující je může přizpůsobit potřebám skupinové dynamiky dané třídy.
Obecné poznámky k aktivitě:
Strukturu hodiny je možné využít nejen pro probírání nové látky, ale také pro opakování. Jediný rozdíl bude v tom, že žákům a žákyním vyučující nepřidělí texty, se kterými mají pracovat, resp. nebudou informace dohledávat v první fázi na internetu, ale informace na časovou osu budou vkládat podle toho, co si sami pamatují z hodin. Až ve druhé fázi může následně vyučující povolit dohledání informací, na které si žáci/žákyně nemohli/y vzpomenout.
Popis vzdělávací aktivity:
1. část – 20 min.
Žáky/žákyně rozdělíme do skupin (8) nebo do dvojic, záleží na počtu žáků/žákyň.
Každá skupina bude mít na starosti jednu zemi – Československo, Německo, Francii, Velkou Británii, Španělsko, Spojené státy, Itálii, SSSR.
Úkolem každé skupiny bude zjistit informace o dané zemi v meziválečném období. Každá skupina dostane záchytné body, na co se má zaměřit.
Materiály pro skupiny může poskytnou vyučující (např. části z učebnice) nebo mohou žáci a žákyně vyhledávat informace samostatně na internetu dle zadaných pokynů učitele. V případě vyhledávání informací na internetu doporučuji stanovit, aby každá skupiny využila alespoň tři zdroje. Je na zvážení vyučujícího, jestli povolí žákům a žákyním využít jako zdroj i Wikipedii nebo ChatGPT, nebo jsou žáci/žákyně natolik zdatní/é ve vyhledávání na internetu, že naleznou bez problémů i jiné relevantní historické zdroje, klidně i zahraniční.
Vyučující na začátku hodiny připraví v programu Time Graphics jednu společnou časovou osu. Následne každá skupina bude na tuto časovou osu přidávat informace o své zemi. Každá země bude mít svoji barvu, aby bylo na časové ose jednoznačné, která informace patří ke které zemi. Žáci a žákyně nebudou na časovou osu přidávat jenom název nějaké události, ale budou muset ke každé události napsat krátký popisek, dostatečně výstižný, tak aby když si ho přečtou žáci a žákyně z jiných skupin, bude jim jasné, o čem daná událost byla. Také budou muset ke každé události vložit i fotografii a propojit událost s relevantním internetovým zdrojem, odkud informace čerpali. Žáci a žákyně se naučí na časové ose také vyznačit délku trvání určité události, např. období vlády NSDAP v Německu. Kromě událostí žáci a žákyně vpisují i významné osobnosti politického, společenského či kulturního života – vše dle osnovy, kterou obdrželi na začátku.
2. část – prezentace – 15 min.
Jednotlivé skupiny prezentují, co vytvořily. Prezentace však probíhá chronologicky, tj. skupiny se v prezentování jednotlivých událostí střídají v pořadí, v jakém jsou tyto události zaznačené na časové ose.
3. část - Reflexe – 10 min.
Z jakých zdrojů žáci a žákyně čerpali?
Jakou strategii jednotlivé skupiny zvolily pro co nejefektivnější spolupráci a vyhledávání informací?
Jak se jim pracovalo v prostředí Time Graphics? Narazili žáci na nějaké potíže?
Podívejte se na celou časovou osu. Vidíte nějaké souvislosti ve vývoji jednotlivých zemí v meziválečném období?
Vývoj ve kterých zemích byl podle vás podobný a kde odlišný? Co to mohlo způsobit?
Z událostí vyznačených na časové ose vyberte tři, které byste označili za „zlomové“. Zdůvodněte svůj výběr.
Reflexe
Ověření z praxe:
Žáci a žákyně, se kterými jsem hodiny testovala, neměli žádné předchozí zkušenosti s programem Time Graphics. Z toho důvodu se prvních 10–15 min. z hodiny seznamovali se samotným programem, jak s ním pracovat, jak vkládat informace, obrázky, texty apod. Až po tomto úvodním vysvětlení jsem je rozdělila do trojic a následně každé skupině přidělila jednu zemi. Kvůli tomuto úvodnímu zdržení nám jedna vyučovací hodina nestačila. Žáci a žákyně v první hodině dohledávali a vkládali informace do společné časové osy a posledních přibližně 5–10 minut jsme věnovali reflexi, tak jak to je ve struktuře hodiny. Druhou hodinu žáci a žákyně prezentovali jednotlivé výstupy. Po prezentaci výstupů měli žáci a žákyně za úkol si individuálně z informací na časové ose napsat souvislé poznámky do sešitu.
