Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
<p> Čeští studenti si na mezinárodní soutěži vedli skvěle.</p>
Ve dnech 21.-26. září se v Bratislavě konal 24. ročník mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientists (soutěž nejúspěšnějších projektů mladých vědců). Do soutěže postupují nejlepší studenti středních škol z národních kol soutěží se svými projekty. Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 83 projektů ze 37 zemí EU. Česká republika vyslala do soutěže tři studenty, vítěze 33. ročníku celostátní přehlídky prací Středoškolské odborné činnosti, která se konala v červnu 2011 v Sezimově Ústí.
Projekt studentky Elišky Zlámalové z Gymnázia Nad Štolou, Praha 7 „Vývoj metody pro monitorování molekulární podstaty vzniku závislosti na drogách“, který řeší problematiku drogové závislosti dětí narozených matkám užívajícím drogy, byl oceněn zvláštní cenou poroty, kterou uděluje Joint Research Center (instituce, která je zřízena při Evropské komisi). Student Adam Heinrich z Mendelova gymnázia v Opavě získal zvláštní cenu společnosti The European Patent Office za práci „Mobilní telefon s dotykovým displejem“. Student navrhl, sestrojil a naprogramoval jednoduchý mobilní telefon s funkčním grafickým rozhraním a implementovanými základními funkcemi. Projekt studenta Martina Bucháčka „Geometrie hmotného bodu“, který zpracoval jako student Gymnázia Luďka Pika v Plzni, bohužel nezískal žádné ocenění.
O vlastním průběhu soutěže Evropan Union Contest for Young Scientists bude na http://aktualne.centrum.cz/veda/ podrobně informovat vedoucí české delegace doc. Petr Klán. Více o soutěži se můžete dovědět na http://www.eucys2012.eu/.
Jana Ševcová, NIDM
Rozumět světu kolem sebe
(rozhovor s Eliškou Zlámalovou)
Pokud byste Elišku Zlámalovou potkali náhodou na ulici, nejspíš by vás při pohledu na ni vůbec nenapadlo slovo „vědkyně“. Přesto tato půvabná dívka spojila svůj studentský život s biologií a chemií. Její čerstvý úspěch na mezinárodní soutěži EUCYS navazuje na ty předchozí - získala 1. místo v oboru chemie v soutěži SOČ, stala se laureátkou ceny Futura a byla oceněna v soutěži České hlavičky. Eliška to myslí s vědou opravdu vážně, přesto svůj čas ráda věnuje i „obyčejným“ zájmům. Miluje koně, slovo dobrovolnictví pro ni není pouhým pojmem, ráda plave a tancuje a váží si dobrých přátel.
1) Které podněty pokládáte za nejdůležitější při své cestě k vědě?
Spousta mých zájmů vychází z touhy co nejvíc rozumět světu kolem sebe. Většinu tříletých dětí časem přestane bavit ptát se u všeho „proč“, mě ale tohle životní období stále ještě úplně neopustilo. Nejvíce mne vždy fascinovaly přírodní vědy – především biologie a chemie. Zpočátku jsem se jen ptala na jména všech kytiček a zvířátek a na všechno okolo mě, postupně mi ale bylo stále jasnější, že to jsou předměty, kterým se chci věnovat. Jaký obor si vybereme pro své studium a jakou budeme později dělat práci, by podle mě mělo vycházet z našich zájmů. Jen tak totiž můžeme být opravdu úspěšní. Pokud při studiu a práci dokážeme cítit i nadšení a touhu vědět víc, máme šanci skutečně něco dokázat.
Moje přesvědčení, že biologie a chemie jsou pro mě správná volba, se ještě prohloubilo, když jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, jaká je náplň povolání vědeckého pracovníka. Už před více než rokem a půl jsem se stala součástí výzkumného týmu složeného z vědců VŠCHT Praha, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Psychiatrického centra Praha. Problematika, kterou se zabýváme, je prenatální expozice metamfetaminem (jak na dosud nenarozené dítě působí závislost jeho matky na droze). Díky téhle zkušenosti jsem se toho spoustu naučila a lépe poznala i další aspekty vědecké práce. Navíc jsem se setkala se skvělými lidmi a pochopila, že pracovat ve vědě mě bude asi vždycky naplňovat.
2) Co vás k vědecké činnosti nejvíc přitahuje?
Pracovat ve vědě není jen komplikované a časově náročné, ale hlavně i velmi zajímavé a vzrušující. Jen máloco se dokáže vyrovnat pocitu, který máte, když zjistíte něco úplně nového a držíte v ruce výsledky, které ještě nikdo před vámi neviděl. Ve vědě je sice vždy mnohem víc otázek než odpovědí, já ale věřím, že pokud se mi podaří najít odpověď, byť jen na mizivou část z nich, hledání má smysl. Je to cesta, jak něco zlepšit, jak objevit nebo vytvořit něco, co bude pomáhat lidem. Přidat třeba i jen jeden dílek do skládanky, která na konci vytvoří něco, co pomůže tisícům lidí, je životní cíl, který má doopravdy smysl a pro který stojí za to tvrdě pracovat.
3) Co si myslíte o postavení vědy v naší současné společnosti a ve světě?
Myslím si, že současná společnost si již začíná velmi dobře uvědomovat, že věda je pro budoucnost nepostradatelná. Bez ní se už zkrátka nelze obejít a její důležitost bude podle mě ještě narůstat. Vědci začínají už dnes řešit problémy, které si ostatní, a to i ti zodpovědní za společnost a finance, uvědomí až po čase. Nezbývá než doufat, že se přesto podaří vyčlenit dost peněz na to, aby lidé, kteří pracují ve vědě nebo studují různé vědecké obory, neutíkali k oborům, kde dostanou za svou těžkou práci alespoň trochu víc zaplaceno, a aby zbylo i dost financí na nejrůznější vědecké projekty. Překážkou na cestě k slibnější budoucnosti, kterou může věda přinést, by měly být maximálně hranice našeho vědění a fantazie, ale rozhodně ne nedostatek peněz investovaných do výzkumu.
4) V čem si myslíte, že jsou naši studenti lepší než většina zahraničních studentů a kde naopak mají předstih oni?
Z mé zkušenosti na soutěžích jako je EUCYS zcela mizí hranice mezi jednotlivými státy. Jedna z nejúžasnějších věcí během soutěže byla, že jsem potkávala lidi skoro z celého světa. Všichni byli přátelští, měli zajímavé projekty ze všech možných odvětví, ale nepozorovala jsem, že by studenti z nějaké země měli v něčem konkrétním předstih.
5) Jak podle vás ve vztahu k vědě působí média?
Pozornost médií ve vztahu k vědě může mít podle mě jak kladný, tak i záporný dopad. Někdy je například velmi žádoucí, aby se společnost dozvěděla o nějakém vědeckém objevu, a k tomu jsou média tím nejlepším prostředkem. Bohužel ale mnohá média zveličují a zkreslují počáteční informaci. Dost často to ani nemusí být záměrné. Daný novinář prostě jen není vzdělaný v oboru, o kterém píše či mluví, a tím pádem zcela přirozeně dělá chyby, kterých si zasvěcenější člověk okamžitě všimne. To by se dalo jednoduše vyřešit tím, že by článek nebo zprávu zkontroloval vědec, který se problematikou zabývá a nejlépe který pracoval na daném projektu. Produkty médií by tak nebyly nepřesné nebo dokonce chybné a přinášely by opravdu užitečné informace.
Ptala se Svatava Šimková, NIDM
Foto: archív Elišky Zlámalové
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.