Eminent a eLearning Awards 2010

Letošní konference European Schoolnet Eminent se uskutečnila 7.-10.11. v Kodani. Měla jednu zvláštnost. Byla pořádána společně s dánskou národní konferencí Uddannelsesforum, jejímž hlavním organizátorem je vládní agentura UNI•C, jež má ICT ve školství na starost. Jedná se o největší každoroční akci věnovanou vzdělávacím technologiím v Dánsku. Je spojena s prezentací firem, výsledků škol a zúčastní se jí přes 2000 dánských učitelů (a to má Dánsko oproti nám cca polovinu obyvatel).

Nápad to byl určitě velmi dobrý. Nám byla sice dánská část programu vzhledem k jazykové bariéře dost k ničemu, ale Dánové se mohli bez problému zapojit do mezinárodní části. Znalost angličtiny je v této zemi totiž naprostou samozřejmostí, nejen pro učitele. A tak bylo navázáno mnoho nových kontaktů a posílena spolupráce Dánska s EU. Konferenci osobně zahájila paní ministryně školství Tina Nedergaard. Všem přítomným sdělila, že technologie ve školách jsou pro ni prioritou. Myslím, že pro důkazy o tom není třeba chodit daleko. Stačí se podívat třeba na dánskou maturitu.

Maturita

O maturitě na konferenci referoval za ní zodpovědný ministerský expert Steen Lassen. Učitelský spomocník o ní již psal (Dánská maturita vyžaduje přístup na web), tak jen velmi stručné připomenutí. V Dánsku je již několik let využití technologií ve všech školách povinné a  písemná část maturitní zkoušky se dělá na počítači. Dosud to bylo bez připojení na internet. Letos poprvé proběhl experiment s maturitou online, kterého se zúčastnilo 1300 studentů. Výsledek byl uspokojivý, takže příští rok již počet stoupne na 6000. Postupně bude tato forma zavedena plošně. Studenti mohou během práce pracovat s libovolnými online informačními zdroji, mají jen zakázáno spolupracovat (což může být také jednou překonáno) nebo se spojovat s kýmkoli za účelem získání pomoci. Práce je několikahodinová a je orientována především na ověření kompetencí, nikoli faktických znalostí. Základní informace jsou na webu dánského ministerstva školství k dispozici anglicky – zde.

Z mnoha dalších zajímavých plenárních přednášek vyberu ještě alespoň dvě, které mě zaujaly nejvíce a o nichž bych vás rád blíže informoval.

Statistika OECD

Hlavním zvaným řečníkem byl pracovník Centra pro pedagogický výzkum a inovace (CERI) OECD Francesc Pedró. Dokončuje práci na výzkumu, který realizuje na základě dat získaných mezinárodním hodnocením výsledků 15 letých žáků PISA. Nejnovější výsledky hodnocení, které proběhlo před rokem (PISA 2009) budou vyhlášeny přibližně za měsíc. Francesc samozřejmě již ví, jak asi budou vypadat, ale zatím o nich mluvit nesměl. A tak ukazoval pouze statistiky z roku 2006. Vytáhl si ale čísla, která nejsou příliš známa. Tak třeba na následujícím grafu je porovnání toho, jak často jsou počítače používány ve škole a doma.

Četnost využití počítačů žáky PISA 2006

Rozdíl mezi četností (a způsobem) využití technologií ve škole a mimo ni je na první pohled propastný. Potvrzuje to, co si všichni uvědomujeme, ale většinou tomu příliš velkou váhu nepřikládáme. Škola se stále více vzdaluje tomu, jak vypadá život mimo ni. Dá se to říci i tak, že dostatečně nepřipravuje žáky na to, co budou v praxi potřebovat.

Francesc vytáhl z dat PISA 2006 také to, jak četnost práce na počítači souvisí s celkovými výukovými výsledky přírodovědných předmětů. Ukázalo se, a následující graf to dokumentuje, že ti žáci, kteří používají počítač častěji, mají výrazně lepší výsledky. Týká se to ale pouze domácího využití. Vliv počítačů ve škole byl statisticky nevýznamný.

aaa

Francesc se zabývá hlavně zkoumáním příčin vzniku různých digitálních propastí. Tvrdí, že kromě té primární – způsobené rozdílnou dostupností technologií – existuje i několik dalších. Je zde stále rostoucí propast mezi vlastním vývojem technologií a způsobem jejich využití k vzdělávacím účelům. Tento problém je třeba urychleně řešit, např. podle dánského vzoru.

Francesc Pedró však, a to v roli vědecko-výzkumného pracovníka OECD, tvrdí, že existuje ještě další mimořádně významná propast. Jedná se o tzv. „třetí propast“. jež od sebe odděluje ty uživatele technologií, kteří jsou schopni je používat ke svému zdokonalování, a ty, kteří toho schopni nejsou.

Žádné velké překvapení to pro nás jistě není. Z praxe víme, že např. notorické hraní počítačových her spojené s nevyspalostí a ztrátou zájmu o učení nutně vede ke zhoršení výukových výsledku. Francesc se ovšem pokouší odhalit příčiny vedoucí k takovému negativnímu vývoji a formulovat doporučení, jež by mu mohly bránit. Příčiny strukturuje do tří skupin – 1. ekonomické (nutnost platit za zařízení a služby), 2. sociální (činnost ovlivněna vrstevníky), 3. kulturní (činnost ovlivněna záměrem). Jeho připravovaná studie „Connected Minds: the new digital divide(s)“ bude zahrnovat i data PISA 2009 a má vyjít na jaře příštího roku. Určitě bude stát za přečtení. Zde jsou alespoň heslovitě vybraná doporučení vládám, jak je uvádí jeho prezentace z Eminentu:

·         technologie dotovat jen těm, kteří mají zájem a nemohou si je pořídit sami;

·         digitální gramotnost zahrnout do ověřování výukových výsledků na národní úrovni;

·         budovat podněcující podporu učitelů;

·         podporovat neformální způsoby vzdělávání;

·         posilovat zájem rodin o vhodné způsoby využití technologií (zvláště v oblastech s nízkým socio-ekonomickým statusem);

·         reformovat přípravu učitelů;

·         financovat výzkum zabývající se metodikou vhodného využití technologií ve vzdělávání;

·         iniciovat vysvětlující mediální kampaň orientovanou na podporu transformace školství.

Inspirativní učitel

Dalším mimořádně zajímavým vystoupením bylo představení Tima Rylandse. Úmyslně se vyhýbám slovu přednáška, neboť to, co předvedl, má k naší představě zvané přednášky na vědecké konferenci značně daleko. Kdo pozorně sledoval zatím poslední díl z cyklu mých video-přednášek Technologie ve škole 21. století - 4. Metodika využití, ten měl příležitost se s tímto pohybově silně hendikepovaným anglickým učitelem-umělcem již seznámit. Tim se pohybuje značně obtížně s pomocí dvou francouzských holí. Do sálu však vjel na dvoukolce Segway a předvedl hned na začátku, že si nenechá svým hendikepem kazit život. Na podium ho museli skoro vynést, ale jakmile se octl u svého počítače za řečnickým pultem, všichni jsme zapomněli, že nějaký problém vůbec má.

Ukázal nám, jakým způsobem pracuje s dětmi. Většinu přítomných dokázal strhnout výletem do afrického safari. Jeli jsme ve stoje vlakem, drželi jsme se imaginární tyče, nadskakovali na hrbolech a uhýbali překážkám. V Africe jsme pak pořídili spousty záběrů různých zvířat. Navazující výukové aktivity jako popis pozorovaných zvířat, vyprávění příběhů o jejich životě či prezentaci vlastních zjištění, to vše jsme si již museli domyslet, na to prostor na konferenci nebyl. O to více nás Tim překvapil, když nám na konci svého vystoupení ukázal již publikovaný příspěvek ve svém blogu, který informuje o konferenci i o jeho přednášce (

Program Eminentu je zaměřen hlavně na prezentaci výstupů projektů, které EUN řídí nebo se na nich podílí. Tyto prezentace ale probíhají v sekcích, a tak vás nemohu informovat úplně o všech zajímavostech. Nezúčastnil jsem se například takové zajímavé akce, jako byla hojně navštívená dílna nazvaná „1:1 pedagogy: workshop about using netbooks for teaching and learning“, která reflektovala výsledky projektu Educational Netbook Pilot, kde je hlavním partnerem EUN Acer.

Nestihl jsem ani pro nás velmi důležitý workshop „Can digital learning resources be used across borders?“, který byl výstupem projektu eQNet, souvisí s projektem ASPECT a řídil ho na řešení se podílející kolega z UK PedF Daniel Tocháček. Je jisté, že problematika tvorby, ukládání a sdílení výukových objektů napříč celou Evropou je stále velmi zajímavá. Pracuje se na ní již několik let a výsledkem je portál LRE sdružující metadata o výukových materiálech různých evropských zemí. Zapojen je i náš DUM. Daniel nás jistě bude o nejnovějších výsledcích již brzy informovat podrobněji. Všechny materiály o projektech EUN, do nichž je ČR zapojena, najdete pohromadě na stránkách DZS, který naši účast koordinuje.

Na Emitentu jsem se věnoval především projektům oceněným v rámci soutěže eLearning Awards. Jako obvykle byly na konferenci nejprve slavnostně vyhlášeny výsledky, a druhý den se pak konal workshop, kde vítězové prezentovali své projekty. Zde je přehled doplněný mým stručným komentářem.

Výsledky eLearning Awards 2010

V padesátce nejlepších se i tentokrát objevil jen jeden náš projekt – portál Moderní dějiny. Jistě si to zaslouží. Neznamená to však, že by mezi našimi příspěvky nebyly i další kandidáti na cenu. Je zde již druhým rokem neúspěšná ZŠ Třemošnice se svou Felixvision (viz Technologiemi formovaná vize ZŠ Třemošnice), která se jistě těm nejlepším aktivitám vyrovná. Za zmínku stojí třeba i multimediální výukový projekt Cenie Vítejte na Zemi nebo hned několik našich úspěšných eTwinningových projektů přihlášených do soutěže svými řešiteli (ty však mají do 29.11. pořád ještě šanci se přihlásit do samostatné soutěže o evropské ceny eTwinningu). Všechny přihlášené příspěvky najdete v Galerii eLearning Awards.

Jsem si jist, že se již brzy nějaké té ceny dočkáme.