Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Dramatizace ve výuce fyziky
Metodu dramatizace lze zařadit do fyziky pro oživení a zpestření některých hodin jako metodu aktivního učení nebo jako prostředek k opakování látky.
Metodu dramatizace lze zařadit do fyziky pro oživení a zpestření některých hodin jako metodu aktivního učení nebo jako prostředek k opakování látky. Rozvíjí všechny požadované kompetence. Lze ji použít v několika formách:
1. Pantomima
Dá se používat k předvádění fyzikálních veličin (síla, hmotnost, práce, tlak, výkon aj.), fyzikálních jevů (zatmění Slunce Měsícem, Lenzův zákon, difuze, Brownův pohyb, osmóza, vlnění, stejnosměrný a střídavý proud atd.), nebo vzorců (práce, výkon, dráha aj.). Tato metoda je velmi účinná pro pochopení látky, neboť si žáci při hraní musí uvědomit všechna fakta a souvislosti daného jevu.
2. Dramatizace pokusů
Provedení fyzikálního pokusu spojí žáci s nějakým příběhem. Vytvoří si postavičky a kulisy a při předvádění pokusu zároveň hrají divadlo. Mohou použít hudbu, pracují s hlasem, po představení se třídou diskutují o provedeném fyzikálním jevu. Např. při probírání Pascalova zákona žáci sestavili loutkové divadlo, kde se postavičky pohybovaly prostřednictvím hydraulického zařízení. Nebo vymysleli příběh holčičky, která se každý večer bála, protože se v jejím pokoji nevysvětlitelně hýbaly záclony. Vysvětlení přinesla fyzika - šlo o proudění vzduchu nad ústředním topením (to bylo na scéně nahrazeno svíčkou - nutno dbát na bezpečnost, nikdy nevíte, co žáky napadne). Pokus na setrvačnost v klidu (mince, která spadne z papíru do skleničky apod.) spojili žáci s představením blešího cirkusu, kde blechy představovaly mince, se kterými se pokus provádí. Dramatizace bezpečně přitáhne pozornost všech žáků. Takto lze připravit např. hodinový program a prezentovat ho veřejnosti nebo jiným ročníkům.
3. Činohra
Pokud se naskytne vhodné téma, připraví si žáci divadelní představení. Např. po probrání Newtonových pohybových zákonů necháte žákům tři týdny na přípravu představení, kde bude co nejvíce jevů, které lze vysvětlit těmito třemi zákony. Žáci jsou rozděleni do skupin (asi po šesti), připraví si scénář, kostýmy a kulisy, představení si nacvičí. Po přehrání ostatní diskutují o tom, které scény se týkaly Newtonových zákonů. Nebo můžete úkol zadat tak, že hlavními postavami představení bude sluneční, větrná a vodní energie. Vhodné je také dramatizovat moment síly a těžiště tělesa nebo bezpečnost při práci s elektrickým proudem.