Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Dramatika v mateřské škole: Hry na soustředění
3,3 (3 hodnocení)
Inspirativní seriál článků Dramatika v mateřské škole nabízí učitelkám mateřských škol zásobník dramatických her, jednoduše aplikovatelných v každodenní vzdělávací nabídce.
„Uhodneš zvuk?“
Pomůcky: papír, nádoba s vodou, dřívka, dvě lžičky aj.
Vek dětí: 4+
Počet dětí: libovolný
Motivace: Všude kolem nás obklopují různé zvuky. Poznáte po sluchu, jaké předměty je vydávají?
Cíl: rozvoj smyslového vnímání, představivost
Popis hry: Děti se posadí po obvodu kruhu do tureckého sedu nebo si mohou i lehnout na záda. Paní učitelka pak začne za pomoci určitých předmětů vytvářet specifické zvuky (šustění papíru, kapání vody, tlukot dřívek, údery lžiček aj.). Úkolem dětí je pak poznat, jakým předmětem paní učitelka zvuk vytvořila. Osvědčilo se mi do role učitele dát dítě, aby ono samo vytvářelo zvuky pomocí vlastních předmětů. Tato hra se dá hrát i na zahradě nebo vycházce s přirozenými zvuky, které lze slyšet v přírodě nebo ve městě.
„Procházka“
Pomůcky: žádné
Vek dětí: 4+
Počet dětí: libovolný a úměrný velikosti prostoru
Motivace: Když se procházíte venku, určitě máte při různém počasí rozlišné pocity. Dovedete si tyto pocity při této hře vybavit?
Při této hře je důležitý dostatečný herní prostor, proto hru můžeme hrát třeba i na školní zahradě. Herní prostor ohraničíme venku například kužely, v místnosti máme přirozené ohraničení zdmi. Děti se prochází volně po prostoru a mají přimhouřené oči. Při procházení se mají vciťovat do věcí a situací, které paní učitelka verbálně navozuje. Děti si tyto věci a situace představují a prožívají je. Hra může vypadat třeba nějak takhle: paní učitelka dává pokyny: „Pomalu jdeme po louce, začíná poprchávat a kapky nám dopadají na tělo, stékají po nás, jsme promoklí a začíná nám být zima, šlapeme do louží, cákáme, boříme se do bahna. Přestává pršet a vysvitlo sluníčko. Pomalu osycháme a cítíme příjemné teplo po celém těle. Opalujeme se, koupeme se, hrajeme si na písku a najednou se na obloze objeví černý mrak a začne prudká bouře. Všichni se utíkáme schovat někam pod střechu. Zase je nám zima a jsme celý mokří.“ Obměna hry: „Procházíme se lesem, a najednou leží přes cestu mohutný strom, který se ze žádné strany nedá obejít. Nezbývá nám nic jiného, než jej přelézt. O další kus dál je ohrada s mladými stromky, snažíme se ji tedy také přelézt, ale zachytí se nám o ni noha a my spadneme na zem. Nehýbeme se, cítíme bolest, jak jsme si narazili záda. Najednou bolest odezní a my stále ležíme a posloucháme zpěv ptáků, bzučení včel, cítíme vůni květin, zrovna ležíme v měkkém mechu. Vstaneme a jdeme po lesní cestě, písek nám křupe pod nohama a najednou se před námi objeví???“ Nakonec hry se děti posadí po obvodu kruhu a vyprávějí si své pocity. Každé dítě pak poví, co se před ním na cestě objevilo.
„Kapky deště“
Pomůcky: žádné
Vek dětí: 4+
Počet dětí: libovolný
Motivace: Víte děti, co všechno čeká dešťovou kapku, než dopadne na zem? Zkusíme si na dešťovou kapku zahrát.
Cíl: koordinace pohybů
Popis hry: Děti rozestaví po prostoru, třeba po herně. Každé dítě bude představovat jednu dešťovou kapku a představuje si, co všechno musí kapka podstoupit, než dopadne na zem. Kapka vypadne z mraku, cestou zmrzne, protože je ve výškách velká zima. Jak se blíží k zemi, zase roztaje a je z ní opět kapka, se kterou si pohrává vítr a fouká ji ze strany na stranu. Kapka dopadá na střechu, bubnuje na parapet, padá do koruny stromu, kde omývá listy a stéká z listu na list. Lepí se lidem na vlasy, stéká jim po obličeji, sdružuje se s ostatními, dopadá na zem, kde tvoří louže a malé potůčky. Vysvitne sluníčko a všechny kapky se vypaří. K podbarvení atmosféry můžeme přehrát dětem relaxační hudbu.
„Lesní víly“
Pomůcky: šátky nebo stuhy
Vek dětí: 5+
Počet dětí: libovolný
Motivace: Víte, děti, co dělá taková lesní víla? Tančí a my si zatančíme s ní.
Cíl: koordinace pohybů, vyjadřování se pohybem
Popis hry: Před začátkem hry by bylo vhodné přečíst dětem nějakou pohádku o vílách např. Víla Amálka. Navodíme atmosféru tím, že dětem pustíme vhodnou hudbu. Víly se začnou scházet uprostřed palouku. Nescházejí se najednou, ale jedna po druhé. Začne tančit první víla a ostatní se k ní pomalu přidávají. Mávají šátky nebo stuhami. Jejich pohyby jsou pomalé a vláčné. Víly tančí zpočátku sami a pak se mohou v tanci sdružovat do dvojic, trojic nebo všechny dohromady. Když hudba dohrává, víly se pomaličku ukládají ke spánku, až úplně znehybní a zhluboka vydechnou a spí.
Motivace: Přišel k nám sochař a vytvořil spoustu rozlišných soch, ukážete nám jaké?
Cíl: stabilita, improvizace
Popis hry: Děti se volně pohybují po prostoru za doprovodu hudby. Jedno dítě určíme sochařem a to, koho se dotkne, ten se změní v sochu podle své vlastní představy. Když jsou všechny děti jako sochy, hudbu vypneme a děti se snaží rozpoznat, kdo jakou sochu představuje. Jako obměna může být to, že určené dítě není sochař, ale kouzelník, který děti v sochy promění kouzelnou hůlkou.
Závěr
Při hře „Uhodneš zvuk“, kterou jsme hráli v přírodě, bylo zajímavé, kolik zvuků děti kolem sebe slyší jak přírodních, tak civilizačních. U pocitové hry „Procházka“ mne velmi mile překvapila fantazie dětí, co se před nimi na cestě objevilo (pytlák, vlk, kouzelný dědeček, strašidelný hrad, kašpárek aj.). Při hře „Kapky deště“ bylo velice zajímavé sledovat, jak jednotlivé děti pohybově ztvárnily kapku deště. U hry „Štronzo“ bylo opět zajímavé sledovat, jakou sochu dětská fantazie vytvořila.
