Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
<b>Záměry integrovaného bloku:</b> Cílem této krátké aktivity je rozvíjet dovednost spolupráce ve skupině, podněcovat tvořivé myšlení, představivost a fantazii, podněcovat tvořivost a rozvíjet citlivost pro smyslové kvality materiálu.<br /> <b>Očekávané výstupy:</b> <li>vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách</li> <li>vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (výtvarných) i ve slovních výpovědích k nim</li> <li>prožívat radost ze zvládnutého a poznaného</li> <li>vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení</li><br /> <b>Časové vymezení:</b> 25 - 35 minut včetně přesunů pro materiál apod.<br /> <b>Věk dětí:</b> práce s nejstarší věkovou skupinou (10 - 15 dětí)
Záměry integrovaného bloku: Cílem této krátké aktivity je rozvíjet dovednost spolupráce ve skupině, podněcovat tvořivé myšlení, představivost a fantazii, podněcovat tvořivost a rozvíjet citlivost pro smyslové kvality materiálu.
Očekávané výstupy:
vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (výtvarných) i ve slovních výpovědích k nim
prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení
Časové vymezení: 25 - 35 minut včetně přesunů pro materiál apod.
Věk dětí: práce s nejstarší věkovou skupinou (10 - 15 dětí)
Skupinová interaktivní činnost (posílání klubka vlny) vede k individuální výtvarné tvorbě s textilem - děti objevují konkrétní významy v tvarech a dotvářejí jejich podobu.
Posíláním klubka vznikají dětem na zemi různě propojované linie vlny, ve kterých každé dítě vyhledává tvar hlavy svého draka. Za pomoci barevných odstřižků látek a knoflíků děti vyplňují dračí hlavu a podle vlastní fantazie dotváří drakovi ocas.
Volné hry a experimenty s materiálem a předměty.
Komentování zážitků a aktivit.
Pomůcky: klubko vlny, různé odstřižky látek, knoflíky apod.
Podzimní atmosféra spojená s pouštěním draků mě inspirovala k podobné aktivitě přímo v prostorách školy. Vyhledávání draků se pro změnu odehrávalo na koberci mezi liniemi vlny, které si děti před tím vytvořily posíláním klubíčka.
Aktivitu jsem uvedla slovy: "Jestlipak vám někdy maminka řekla, že lítáte jako draci? Co to asi znamená? Můžete to předvést?"
Do akce se mohou děti zapojit hned a pohybem vyjádřit odpověď.
K znázornění rozpustilého poletování lze využít velkého papírového draka a známou písničku Vyletěl si pyšný drak apod.
Následně si děti v kruhu posílají červené klubíčko s dodatkem: "Drak vyletěl tak rychle, že po něm zůstala jen barevná čára - jako barevná linie z klubíčka." Barevnou nit od klubíčka si dítě přidrží a klubko pošle dál ke kamarádovi, až se vystřídá u všech dětí. Linie vlny si děti prohlédnou z výšky a povídají si společně, co jim asi připomínají.
Nakonec každý zkusí rozpoznávat z vytvořených ploch dračí hlavu, kterou si vyplní barevnou látkou a dotvoří za pomoci knoflíků oči a nos. Dračí ocas si děti dotvářejí z dalších odstřižků.
Děti tvoří samostatně, ve dvojicích či menších skupinách - záleží na jejich rozhodnutí.
"Jak se vám tvořilo? Chtěl bys být hodným nebo zlým drakem a co bys jako drak udělal a proč?"
Jak si děti předávaly mezi sebou klubíčko, odpovídaly na otázku: "Děti, kam byste chtěly, aby vyletěl váš drak a proč?"
Odpovědi ukazovaly na to, o čem děti přemýšlejí a co si přejí, například:
Honzík: "Až nad domy, aby mohl pozorovat lidi, co dělají."
Jenda: "Až do vesmíru, aby mohl vidět a pozorovat kosmické rakety."
Anetka: "Do Prahy, protože se mi líbí a je tam hodně domů a střech."
Karolínka: "Třeba do Španělska, aby viděl koupání v moři."
Jára: "Do Afriky, aby viděl i jiný lidi."
Jakmile se klubíčko dokutálelo ke všem dětem, prohlédli jsme si jeho červené linie z výšky.
Já: "Připomíná vám rozmotaná vlna taky hlavy dráčků? Zkuste je rozpoznat, barevnou látkou vyplnit a nakonec barevnými knoflíky dotvořit oči, pusu, nos apod., ocas drakovi přidělejte z delších pruhů látek."
Původně jsem myslela, že se do vyhledávání "dračích hlav" pustí děti v malých skupinkách nebo ve dvojicích. Také jsem jim tuto možnost navrhla, protože se mohly o práci podělit. Někdo by tvořil hlavu s doplňky, jiný zase z mašliček ocas apod. Když jsem ale viděla, jak si šel každý sám s nadšením vybírat odstřižky látek, nijak jsem nezasahovala. Došlo mi, že jejich chování je přirozené, když si mohly vyzkoušet něco nového, lákavého.
Děti se do "dračího tvoření" úplně ponořily a užívaly si hru každý po svém, podle vlastní fantazie. Prostor k samostatnému tvoření jim maximálně vyhovoval, což se mi za malou chvilku už také potvrzovalo. Barevné koláže dotvářené knoflíky, klubíčky, místy i skládaným papírem dostávaly své kouzlo a upoutávaly moji pozornost jak tvarem, tak i barevnou kombinací. Na zemi vznikal jeden drak hezčí než druhý.
Děti se při tvoření nenechaly rušit. Od svých dráčků poletovaly pro materiál a zpět a stále na svém drakovi něco vylepšovaly.
Najednou jsem si všimla, jak Honzík zdvihl hlavu a bedlivě sledoval Anetku. Nahrnula totiž k ocasu svého draka zelenou látku, jakoby vymýšlela křídla a trochu zakryla tělo jeho draka. Honzík se podíval na Anetku, aby se přesvědčil, jestli si svého zásahu všimla. Protože se k žádné nápravě neměla, opatrně látku odsunul a pokračoval dál ve svém tvoření.
Svým soustředěním mě zaujala i Deniska. Po celou dobu si tvořila spokojeně sama, až na samém závěru si jejího draka všimla Verunka. Sedla si k němu, opravovala mu oči a chovala se tak, jako by jí drak Denisky patřil. Naštěstí Deniska její reakce včas postřehla a udiveným pohledem zkoušela hledat pomoc u mne. Nemusela jsem ale nijak zasahovat. Verča se najednou od Denisky oddělila a opět beze slov, kousek opodál si zkoušela z odstřižků sestavit teď už opravdu svého, o něco menšího draka. Pak se zase z ničeho nic přestěhovala k Vendulce. Nedokázala se soustředit možná i proto, že se musela umět najednou sama rozhodovat nebo sama něco tvořit. Nakonec se opět vrátila do dvojice s Vendulkou, kde se cítila jistější. Jak se ukázalo, samostatnost jí byla spíše na obtíž, potřebovala ještě čas.
Při závěrečné reflexi si mohly děti promyslet, zda chtějí být hodným nebo zlým drakem a co by jako draci udělaly a proč, například:
Honzík: "Chtěl bych být hodný drak, abych chránil lidi, děti."
Filip: "Hodný drak, abych udělal na zemi pořádek a klid."
Deniska: "Hodný drak, abych chránila zem, ale teď nevím před čím." (trochu jsem pomohla třeba před nepořádkem, který dělají lidé?)
Anetka: "Chci být zlý drak a chci sníst princeznu."
Ondra: "Hodný drak, abych zachránil svět před zlýma drakama."
Pepa: "Chci být hodný drak, abych zachránil děti před nebezpečím."
Karolínka: "Hodný drak, abych zachránil princeznu."
Michalka: "Hodný, abych taky zachránila princeznu."
Jára: "Chci být hodný drak, abych chránil svět před nebezpečím, před zlými draky."
Verča: "Hodný, abych zachránila lidi, vyháněla zlé draky a lidi."
Verunka: "Hodný drak, chránila bych lidi."
Rozhovory tohoto typu umožňují přirozeně otevírat témata, která se týkají dětských postojů a hodnot, které buď děti samy zastávají, nebo o nich někde slyšely a snaží se vůči nim nějak vymezit. Není výjimečné, že se otevře kulturně nebo sociálně závažné etické, ekologické nebo estetické téma, jak naznačují výpovědi Filipa, Denisky, Ondry apod. V takovém případě je plně na místě - podle situačních možností a jen do míry, která udrží dětský zájem, - chvíli si k otevřenému tématu popovídat, umožnit dětem vyjádřit svá mínění, upozornit je na některé poznatky, které jsou pro ně pochopitelné, a umožní jim lépe se vyznat ve své vlastní kulturní a sociální pozici ve světě.
Někdy se otevírají - obvykle jen v náznacích - témata osobně závažná, ke kterým je samozřejmě nutné přistupovat velmi obezřetně jako k náznakům, které by učitelka měla brát v úvahu, ale v žádném případě je nedramatizovat, protože mohou mít celou řadu různě složitých a různě závažných (nebo nezávažných) souvislostí.
Jestliže Anetka chce být - jako jedna z mála - "zlý drak", může to být jen chvilková touha být jiná než ostatní, bezprostřední projev nazlobení na některou z kamarádek či na paní učitelku (proč ne?), chuť trochu poškádlit okolí nebo dát najevo, že "nejsem žádná chudinka". To všechno jsou naprosto normální projevy, které patří k dětskému životu. Ale právě tak to může být i složitější - třeba projev nějaké, jinak spíš utajované zloby na sestru, maminku, babičku, nepřímý projev potíží s přijetím sebe sama atp. To všechno jsou jen velmi opatrné hypotézy, na které učitelka může a má pomyslet, ale v žádném případě s nimi veřejně nepracuje, pokud k některé z nich nebudou přibývat další a další souvislosti. Pak je na místě postupovat obvyklým pedagogickým způsobem, případně - v náročných a běžně nezvladatelných případech - s dopomocí pedagogicko-psychologické poradny.
Tvůrčí aktivity založené na vyhledávání a dotváření významů v náhodně nebo s dopomocí náhody vzniklých tvarech patří k nejstarším projevům lidské kultury patrně již od pravěku.
Pro děti bývají tyto aktivity silně motivující a představují proto spolehlivé východisko k jejich lepšímu pochopení pro rozmanitě stylizované výtvarné projevy v umění. Jestliže děti mohou sledovat svou vlastní cestu od neurčitého tvaru k jeho zvýznamnění a výtvarnému dotvoření, je jim pak srozumitelný i opačný postup, v němž z "hotové" výtvarné formy zpětně vyvozují významy a od nich své vlastní další postřehy a fantazie.
Vzhledem k použité technice a materiálu (textil), kde se kombinují barevné plochy s linií, bývá vděčné spojit tuto činnost s vnímáním vybraných děl z období tzv. syntetického kubismu. Děti si s potěšením i překvapením všímají podobností mezi svým dílem a podobou umělcova obrazu, při reflektivním dialogu je možné rozvíjet jejich schopnost pozorovat, všímat si vztahů mezi detailem a celkem, diskutovat o vizuálních kvalitách apod.
Informační zdroje:
Slavíková, V.; Slavík, J.; Hazuková, H. Výtvarné čarování. Praha: Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, 2000.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.