Douglas Engelbart není jen myš

Jen velmi málo lidí je schopno dát lidstvu objev, vynález nebo jen myšlenku, která má schopnost masového rozšíření. Douglasu Engelbartovi se to povedlo hned v několika případech a jeho myšlenky byly natolik vizionářské, že k jejich naplnění dochází až v dnešní době.

Douglas Engelbart se narodil v Portlandu v Oregonu v roce 1925. V SRI (Stanford Research Institute) založil ARC (Augmentation Research Center), kde se zabýval vývojem pomůcek pro zdokonalení komunikace člověka se strojem, tedy s počítačem. Ačkoli není tento významný vynálezce ve světě příliš známý, stál u zrodu počítačové myši, internetu, videokonferencí nebo například též teorie kolektivní inteligence. Zpočátku byl považován za podivína, který mluvil o něčem, co nesouviselo s tehdejší realitou. Engelbart však nemyslel na současnost ani na zítřek, uvažoval o vzdálenější budoucnosti a střípky z ní zaváděl do svého světa. Na sklonku života se dočkal realizace a běžného využívání většiny svých velkolepých vynálezů a nápadů. V roce 2013, bohužel, ve spánku zemřel [1][2].

Hlavním snažením Engelbarta a jeho týmu spolupracovníků bylo zefektivnit práci člověka pomocí výpočetní techniky. Je nutné připomenout, že v době, kdy Engelbart uvažoval o spolupráci lidí prostřednictvím počítačů, o snadném a rychlém ovládání počítače a především o způsobu jeho nasazení jako prostředku každodenní efektivní individuální práce, existovaly pouze počítače sálové, obsluhované mnoha pracovníky a práce s nimi nebyla vůbec snadná, rychlá a mnohdy nebyla ani příliš efektivní. Počítače byly objemné, náročné na údržbu a velmi drahé. [1]

Cíle, na kterých Engelbart pracoval a ke kterým se snažil přiblížit, vycházejí z jeho vlastní filozofie, jejíž zásady byly v češtině publikovány na stránkách root.cz [3] (mírně upraveno podle ang.wikipedie):

1. Chci svou kariéru zaměřit na to, aby byl svět lepším místem k životu.
2. Snaha o zlepšení světa vyžaduje organizované úsilí.
3. Klíčem je využívat naší inteligenci společně k efektivnímu dosažení cíle.
4. Pokud dokážeš zásadně zlepšit, jak se něco dělá, měl bys vyvinout veškeré úsilí k řešení důležitých problémů – čím dříve tím lépe.
5. Počítače by mohly být nástrojem, který naše schopnosti dramaticky zlepší.

Mezi převratné myšlenky, které Engelbartův tým přinesl společnosti, patří například myšlenka zpracování dat v souboru postupně, tedy možnost vracet se k práci, spolupracovat s někým dalším na jednom souboru, atd. (zahrnuto do přednášky v roce 1968), tedy zpracovávání a tvoření konečného výsledku postupně. Jednalo se o novinku v porovnání s dávkovým zpracováním dat, které v té době bylo běžné. Myšlenka zahrnovala i možnost spolupráce více osob v rámci jednoho systému. Lze říci, že se vlastně jedná o budoucí terminálové řešení počítačové sítě. Rozpracovaná data navrhoval Engelbart ukládat do souboru, který by bylo možné v rámci počítačové sítě otevřít na různých zařízeních a byla by tak možná jeho úprava různými uživateli. Do návrhu zakomponoval i zasílání zpráv a pro práci se souborem navrhl grafické rozhraní, kterým v té době počítače ještě nedisponovaly. Pro ovládání počítače Engelbart používal klávesnici, ale v rámci zjednodušení některých úkonů navrhl i tzv. „X-Y ukazatel“, předchůdce dnešních myší [1][2].

První prototyp počítačové myši

Všechny tyto i další myšlenky a produkty své práce použil Engelbart na konferenci v San Francisku v roce 1968, kde předvedl práci se souborem pomocí jednoduchého grafického rozhraní. K práci využíval předchůdce dnešních počítačových myší i klávesnici a vše doplnil o obrazovou i zvukovou obousměrnou komunikaci se svými spolupracovníky z laboratoře ARC Jeffem Fulifsonem a Billem Paxtonem. Dnes, kdy máme k dispozici grafická prostředí, internet, komunikační programy a nejrůznější ergonomické ovládací prvky počítače, se jeví technologie představené v přednášce, později nazvané „Mother of All Demos“, jako zcela běžné. Je nutné si však uvědomit, že se odehrála v době, kdy se počítače těm dnešním podobaly jen velmi málo[1].

Celý dochovaný záznam Mother of All Demos

Z pohledu pedagoga jsou myšlenky Engelbarta ještě přínosnější, než je možná na první pohled patrné. Engelbart přemýšlel o práci s počítačem jako o kolektivní záležitosti. Uvažoval o spolupráci, vzájemné pomoci uživatelů pomocí počítačové sítě. Již před 50 lety snil o síti, která propojí masově uživatele a podpoří poznávání a vědecký pokrok. Bohužel, na tuto „vymoženost“, která je dnes již zcela samozřejmá, muselo lidstvo ještě mnoho let čekat, i když zárodek jménem ARPANET vznikl již v roce 1969. Přínos takového propojení počítačů a vědění (Engelbartem nazývané „collective intellect“) může přinášet užitek všem uživatelům. Je možné během okamžiku zjistit, co se děje na druhém konci planety, je možné okamžitě získat textový dokument, který vznikl stovky kilometrů od nás, je možné komunikovat a spolupracovat s lidmi téměř kdekoli na světě. Všechny tyto vymoženosti, u jejichž zrodu stál Engelbart, zásadně ovlivnily vývoj technologií a staly se trvalou součástí každodenního života.

Pokud budeme o Engelbartovi uvažovat v těchto naznačených širších souvislostech, jistě nám bude připadat, že počítačová myš je jen něco malého a dílčího v rozsáhlé práci tohoto významného inovátora. Přesto bychom si ho měli připomenout vždy, když vezmeme myš do ruky.

Literatura a použité zdroje

RYBKA, Michal. Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době [online]. 2013. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://pctuning.tyden.cz/hardware/multimedia-zvuk-tv/27376-uvaha-douglas-engelbart-genius-ve-spatne-dobe.

KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku – Douglas Engelbart [online]. 2012. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-douglas-engelbart-8701.

ERBEN, Lukáš. Příchod Hackerů: Douglas Engelbart, Alan Kay a Xerox PARC [online]. 2013. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/prichod-hackeru-douglas-engelbart-alan-kay-a-xerox-parc-gui-1-cast/.