Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Divergentní rozhraní litosférických desek
1,0 (1 hodnocení)
Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Litosféra, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje těžko představitelné procesy, které se odehrávají v oblastech divergentního rozhraní litosférických desek.
Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Cíl výuky
Žák dokáže vlastními slovy posoudit příčiny a následky procesů, které se odehrávají v oblasti divergentního rozhraní litosférických desek. Žák také dokáže zhodnotit svoji představu o tom, jak vypadá prostředí v těchto oblastech.
Divergentní rozhraní litosférických desek
Oblasti rozpínání litosférických desek patří mezi velmi zajímavé lokality. Pod hladinou oceánu vznikají v těchto oblastech nejdelší pohoří na světě, středooceánské hřbety a v jejich středu riftová údolí. Na zemském povrchu nalézáme například tektonická jezera. Obecný pohled na tuto problematiku má ale řadu úskalí, ve kterých se žáci mohou kvůli silné abstrakci ztrácet a tápat. Pojďme proto žákům toto téma názorně přiblížit a demonstrovat pomocí jednoduché, a nakonec i chutné ukázky.
Předpokládaný čas aktivity ve výuce
10 minut (30 minut s výrobou modelu)
Cíl
Žák dokáže vlastními slovy posoudit příčiny a následky procesů, které se odehrávají v oblasti divergentního rozhraní litosférických desek. Žák také dokáže zhodnotit svoji představu o tom, jak vypadá prostředí v těchto oblastech.
Školní třída, Specializovaná učebna, Učebna v přírodě, Exkurze
O divergentním rozhraní litosférických desek můžeme také hovořit jako o konstruktivním rozhraní. V těchto oblastech totiž vzniká nová zemská kůra. Tento vznik je spojen s aktivním vulkanismem a dalšími doprovodnými jevy. Magma, vystupující k povrchu díky konvekčnímu proudění, proniká do okrajů okolních litosférických desek a touto intruzí tak pomáhá k rozšiřování mořského dna nebo ke vzniku riftových struktur na pevnině. Blok horniny nacházející se přesně uprostřed divergentního rozhraní je utvářen stálým přísunem magmatu z větších hloubek, ale kvůli protichůdnému pohybu obou desek se neustále propadá. Tento proces vytváří charakteristická údolí a propadliny, které můžeme nalézt ve všech oblastech divergentního rozhraní.
Pod hladinou oceánů díky velkému tlaku okolní vody všechny procesy probíhají pomaleji a klidněji. Vulkanismus není bouřlivý, a tak magma pouze volně vytéká a vytváří charakteristické polštářové útvary (Pillow lavas). Můžeme zde ale nalézt i další důkazy o vulkanické aktivitě, jako například výrony teplé a různě zbarvené vody. Magma však neproniká do okolních hornin na všech místech rovnoměrně, a proto se oceánské dno rozpíná v různých místech různou rychlostí. Pevnost zemské kůry a toto nerovnoměrné rozpínání následně vede ke vzniku velkého množství transformních zlomů, které jsou kolmé na samotné divergentní rozhraní. Tyto transformní zlomy je možno vypozorovat i na mapách.
Postup
- Ujistěte se, že tyčinka Mars má pokojovou teplotu a není příliš studená.
- Připomeňte žákům, že tvary u divergentního rozhraní jsou způsobeny pohybem dvou litosférických desek od sebe.
- Uchopte tyčinku a pomalu jí začněte roztahovat, čímž simulujete divergentní rozhraní dvou litosférických desek.
- Křehká vrstva svrchní čokolády začne praskat (viz obr. 1).
Křehká porucha čokolády probíhající pod pravým úhlem na sílu roztahování je ekvivalentem pro lámání litosféry a vytváření údolních a propadlinových struktur.
Ostatní poruchy probíhající rovnoběžně se směrem roztahování jsou ekvivalentem pro transformní zlomy (viz obr. 2).
- Plastický karamel pod vrstvou křehké čokolády symbolizuje plastickou astenosféru, která se pod působícím tlakem neroztrhne, ale natáhne.
Plasticita astenosféry je řešena v jiném metodickém listu.
- Na závěr ukažte žákům fotografie z míst, kde dochází k divergenci a znovu upozorněte na podobu se simulací.
Návrh úkolů
- Hledání odpovědi na otázku, zdali je poměr mezi litosférou (vrstva čokolády) a astenosférou (vrstva karamelu) správný.
Dopočítání a určení správnosti na základě znalostí o stavbě Země.
- Vytvoření názorné ukázky
Z kartonu, papíru, lepidla a kancelářských sponek vytvoříme model, ze kterého je názorně poznat, jak vypadá prostředí v oblasti divergentního rozhraní.
Do kartonu, který bude tvořit pevnou oporu modelu, vyřezejte podélné díry tak, aby se jimi dal protahovat papír, vámi určené šířky (viz obr. 3).
Na karton z obou stran prostřední podélné díry nalepte vyvýšeniny (pásy z kartonu). Tyto vyvýšeniny později zajistí lepší názornost riftového údolí (viz obr. 3).
Vytvořte si dva pásy, na kterých budou různě barevné sekvence, nebo použijte naši předlohu (různě barevné sekvence budou charakterizovat různě staré části zemské kůry) (obr. 4).
Oba pásy spojte pod kartonem k sobě kancelářskými sponkami (spojení zajistí, aby se obě vrstvy vytahovaly postupně a stejně) (viz obr. 5).
Tažením za oba konce pásu vylézá z prostřední díry stále nový a nový materiál, který se rozšiřuje do okolí a znázorňuje tak divergentní rozhraní (viz obr. 6, 7 a 8).
Vyrobte více modelů a umístěte je vedle sebe
Požádejte žáky, aby každý vytahoval pásy různou rychlostí
Určitý okamžik aktivitu stopněte a pozorujte, jak díky rozdílné rychlosti došlo k nerovnoměrnosti mezi jednotlivými sekcemi. Tyto nerovnoměrnosti způsobují transformní rozhraní.
V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s obtížnou představou divergentního rozhraní litosférických desek.
