Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Diskusní forum o vzdělávání
1,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Na základě neuspokojivých výsledků výzkumu PISA začala v Německu probíhat školská reforma, které se autorka v příspěvku podrobně věnuje.
V posledních letech probíhá významná reforma německého školství. Potřeba takové reformy vyšla najevo po uveřejnění výsledků mezinárodního evaluačního výzkumu PISA, ve kterém Německo nedosáhlo dobrých výsledků (podobně jako kupř. Rakousko).
Konservatismus školství, slabý zájem společnosti o problémy vzdělávání a potřeba podstatných reformních kroků vyvolala v Německu širší politickou a odbornou diskusi až na konci 90. let. Současně se Německo poprvé zúčastnilo evaluačního výzkumu výsledků patnáctiletých žáků v mezinárodní studii PISA.
Tato iniciativa byla zahájena v roce 1999 otevřením diskusního fora o vzdělávání (Forum Bildung) na celostátní úrovni s cílem zlepšit kvalitu německého vzdělávacího systému. Foru společně předsedali spolková ministryně školství Edalgard Bulmanová a bavorský ministr pro vědu Hans Zehetmair. Na činnosti Fora se podíleli zástupci ministerstev školství jednotlivých spolkových zemí, sociálních partnerů, vědy, církví, studentů a učňů, kteří společně vypracovali doporučení pro reformu vzdělávání. V centru pozornosti bylo pět tematických okruhů:
Na základě zpráv odborníků vypracovávaly skupiny k jednotlivým okruhům předběžná doporučení, o nichž se na Foru společně diskutovalo, formulovaly se závěry, které byly publikovány v řadě materiálů. Současně se konaly kongresy, zasedání a workshopy, vedla se široká veřejná diskuse o vzdělávání a vypracovávaly se expertizy. Na základě této rozsáhlé činnosti schválilo Forum v roce 2002 dvanáct závěrečných doporučení (viz níže).
Činnost Fora byla významně zasažena v roce 2001 zveřejněním výsledků mezinárodního evaluačního výzkumu PISA, které doslova šokovaly odborníky i širokou německou veřejnost. V tomto výzkumu se zjišťovala ve 31 zemích úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Nehodnotilo se zvládnutí učiva předepsaného osnovami, ale důraz byl kladen na dovednosti a vědomosti žáků potřebné pro praktický život v současné společnosti. Ve čtenářské gramotnosti, kde se zjišťovalo porozumění a interpretace různých typů textu, obsadilo Německo značně podprůměrné 22. místo (pro srovnání ČR byla na 19. místě, zatímco nejlépe dopadlo Finsko, Kanada a Nový Zéland). V ostatních kategoriích se němečtí žáci umístili na 20. a 25. místě, celkově na 21. místě.
Výsledky PISA byly pro zemi hospodářského a politického významu, jakou je Německo, považovány za alarmující. Již předchozí diskuse, její předběžné závěry a expertizy poukázaly na slabiny německého školství. Problémy, které PISA doložila, byly již v zásadě identifikovány. Forum reagovalo pozitivně na zjištění konstatováním, že německý vzdělávací systém se může zlepšit v dohledné době, což dokládají zkušenosti úspěšnějších zemí jako Finsko, Kanada, Austrálie nebo Japonsko, kde je reforma vzdělávání centrem pozornosti od 80. let. Současně bylo uvážlivě konstatováno, že jejich zkušenosti nelze jednoduše kopírovat, ale lze se inspirovat a učit z jejich příkladů. Jako mimořádně důležité byly zdůrazněny tři hlavní oblasti zvýšené pozornosti:
V červnu 2002 představila spolková ministryně školství pětibodový program německé spolkové vlády Budoucnost vzdělávání (Zukunft Bildung) jako národní odpověď na studii PISA, jejímž mottem bylo: Do deseti let chceme obsadit v PISE přední místo. Program obsahuje pět směrů aktivit v oblasti vzdělávání, které budou podporovány spolkovou vládou:
Před formulací závěrečných doporučení Forum upozornilo na širší okruhy problémů a směry konkrétních podpůrných kroků spolkové vlády, které vyžadují změnu ve všech úrovních vzdělávání. Podívejme se na některé z nich podrobněji:
Přesvědčení, že dobré vzdělávání a investice do vzdělávání dětí od raného věku jsou investicemi do budoucnosti, spolková vláda nejen deklamovala, ale podpořila některými konkrétními kroky: výdaje na vzdělávání se zvýšily ve srovnání s rokem 1998 o 21,5 %, což představuje celkovou částku 8,8 miliard euro ročně ze státního rozpočtu vkládaných do vzdělávání. Tak vysoká částka dosud nebyla vzdělávání určena. Podstatná je také změna v distribuci prostředků na úrovni spolkových zemí, kdy se větší částky přesunují do základních škol, jejichž uznaný význam pro vzdělávání byl takto reálně podpořen.
Finálním výstupem práce německého Fora o vzdělávání je formulace souboru doporučení pro další rozvoj německého školství a vzdělávání. Uvedeme je nyní ve stručném přehledu.
K těmto dvanácti bodům byly doplněny další body tzv. Bildung Plus, charakterizujících oblasti zvýšené pozornosti a aktuálních priorit vzdělávání:
Realizace doporučení a priorit v dalším krátkém období po jejich zveřejnění je postupná a probíhá paralelně na centrální úrovni i na úrovni spolkových zemí. S částečnou odezvou pokračuje experimentální fáze budování celodenních škol. Shromažďují se údaje o pokroku v pěti formulovaných prioritách do centrální databanky, která existuje a analyzuje také mezinárodní data ze zemí Evropské unie. Pracovní skupina Bildung Plus vyvíjí systém indikátorů pro hodnocení celého vzdělávacího systému, zlepšení vzdělávání a integrace imigrantů a vyhodnocování mezinárodních zkušeností a výsledků výzkumu celodenních škol. Byl zaveden portál Bildung plus, který je zaměřený na německou vzdělávací reformu. Na jeho tvorbě se podílejí Německý institut pro mezinárodní pedagogický výzkum (DIPF) a německý vzdělávací server. Portál je podporován Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum. Portál zveřejňuje výsledky a poznatky z vědeckého výzkumu, rešerše, zprávy, rozhovory, reportáže a informace o aktuálních studiích ve formě přístupné nejen pedagogické veřejnosti. DIPF provozuje knihovnu s on-line dostupnou literaturou a databanku příkladů dobré praxe, vydává týdeník Newsletter. Diskuse zahájené v rámci Forum Bildung byly přeneseny na tzv. Freies Forum, které slouží k široké diskusi, otevřené na stránkách portálu. Vzdělávací reforma se tedy v Německu dostala do centra pozornosti širší veřejnosti a odborníků, z podnětu spolkové vlády a zemských vlád začaly vznikat i reformní projekty a iniciativy zdola. Počáteční změny a pokrok byly částečně zachyceny ve zprávě OECD (německy Bildung auf einen Blick, anglicky Education at a Glance) z podzimu 2005, kdy ministryně školství Schrödrovy vlády konstatovala v závěru funkčního období, že vzdělávací šance jsou pro Německo tak velké, jako nikdy předtím, což lze dokumentovat na některých konkrétních údajích:
Nejvýraznější problémy ovšem přetrvávají, zejména rozdíly v délce a kvalitě vzdělávání a výsledcích žáků v závislosti na sociálním původu. Další pokračování reformy a prohloubení řešení pěti priorit se očekává také v souvislosti s novou vládou velké koalice CSU, která má srozumitelnější vzdělávací politiku, bližší k centralizačním tendencím a zavádění standardů a CDU, která je více nakloněna k decentralizaci, podpoře dalšího vzdělávání učitelů a spoléhání se na jejich zodpovědnost. Nově zavedená opatření a již fungující centrální instituce výzkumné a evaluační vytvářejí formální rámec pro realizaci reformy, další konkrétní kroky zatím nejsou zřejmé, důsledky reformy na úrovni konkrétních škol se projevují sporadicky.
Důsledky konzervativního charakteru německého školství, jeho vysoké selektivnosti a tradičního důrazu na vzdělávání elit, spolu s delším obdobím stagnace a neřešení problémů vzdělávání byly reflektovány s určitým opožděním, ve stavu naléhavě se projevujících problémů. Potřeba kvalitativních změn ve školství a zahájení vzdělávací reformy přišlo v Německu, ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie, později, v odstupu nejméně jedné dekády.
Na státní úrovni byla iniciována diskuse o stavu školství a vzdělávací reformě. Na této úrovni byla také přijata opatření podporující její realizaci ve všech spolkových zemích a na všech úrovních školství. Koncepce reformy představuje rozvoj nové kultury spolupráce a změnu, která je značně radikální. Podmínkou úspěšnosti je větší otevřenost škol a přizpůsobení celého vzdělávacího systému reálným potřebám německé společnosti, která zaznamenala zásadní politické, sociální a ekonomické proměny v předcházejícím období, aniž by na ně reagovala pohotověji ve sféře vzdělávání. První reformní kroky naznačují, že potenciál změny existuje, avšak proces její realizace má četná slabá místa a bude probíhat v dlouhém časovém horizontu.
Vzhledem k politické svrchovanosti jednotlivých spolkových zemí Německa musí poněkud paradoxně působit probíhající školská reforma, k jejímž dokumentům patří tzv. vzdělávací standardy, které jsou historicky poprvé závazné pro všechny části Německa. V některých spolkových zemích (kupř. Porýní-Falc) jsou ještě vedle standardů závazné tzv. učební plány, které popisují realizace obsahů vzdělávacích standardů v jednotlivých ročnících.
Internetové odkazy:
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.