Disconnect aneb jak se odpojit

Na internetu jsou naše data a informace čím dál tím více v ohrožení. I když jsme zodpovědní a na sociálních sítích nesdílíme vše možné, nemáme vyhráno. Aniž bychom si to leckdy uvědomovali, tak každým klikem na stránkách s aktualitami, zadáním výrazu do vyhledávače či prohledáváním e-shopu jsou o nás sbírány informace. Tato data mají pro mnoho firem ohromnou hodnotu. Uchovávají totiž to, co vyhledáváme, na jaké weby chodíme, kdy tam chodíme, co rádi sdílíme. Z toho se dá vydedukovat, co by nás možná v budoucnu mohlo zajímat. Stačí si párkrát na Googlu vyhledat ojeté auto či autobazar a velice brzy vám stránky, které pracují s google ads, budou nabízet ty nejlevnější vozy a nejbližší autobazary. Jakmile po čase změníte priority a podíváte se třeba na pár videí s recenzemi 3D televizí, reklama se tomu okamžitě přizpůsobí (Pozor na internetové informační bubliny!).

Dalo by se říci, že pro uživatele samotného mohou být leckdy tyto praktiky prospěšné, měl by to ale být právě on, kdo se rozhodne, zda chce tyto a podobné své informace sdílet. Co když zrovna na společném rodinném PC byla dcera a hledala věci, které mě vůbec v reklamách nezajímají, nebo jednoduše nechci být cílem těchto reklam?

Zobrazení pluginu Disconnect

S těmito a podobnými myšlenkami nejspíše začal i projekt Disconnect. Jeho autorem je Brian Kennish, původem programátor v Googlu. Jednoho dne se rozhodl Google opustit a rozvíjet službu (společně s dalšími zakládajícími členy), která uživatele informuje a chrání před nechtěným sledováním webovými službami. Jednou z mnoha takových je např. Facebook connect. Služba, o které běžný uživatel ani nemusí příliš vědět, ovšem potkává ji denně na desítkách webů.