Didaktické hry ve výuce informatiky

Žáci si rádi hrají a toho se dá a má využívat. Počítač nám k tomu dává spoustu báječných příležitostí, o kterých se učiteli národů ani nesnilo, když svého času pronesl kouzelné zaklínadlo „škola hrou“. Pro mne jako pro učitele je snad největší odměnou a uznáním, když žáci na konci vyučování nechtějí jít domů, protože jsou zaujati řešením nějaké úlohy. Těžko se mi skrývá radost – ale nechci si děti kazit, tak se tvářím, jako že mi to nevadí, zrovna dneska ani já nespěchám domů, v klidu si to dokončete.

Nejúspěšnější bývají didaktické hry. Pokud nejsou prvoplánově poučné, nýbrž prvoplánově akční nebo dobrodružné, žáci snesou i amatérské provedení a nechají se vtáhnout do hry. Pak jim nevadí ani druhotný cíl hry (ale prvotní cíl výuky), že musí něco podstatného pochopit, aby mohli ve hře uspět.

Největší potíž s didaktickými hrami je jejich pracnost. Se psaním hry „Záhada slibového pahorku“ jsem strávil celé Vánoce, jarní prázdniny, Velikonoce a většinu víkendů, než jsem ji dokopal do stavu, ve kterém jsem ji mohl předhodit žákům k vyzkoušení. Vyzkoušená byla během asi dvou vyučovacích hodin – didaktický cíl se sice některým žákům podařilo obejít, nicméně poprvé ve své kariéře jsem zažil dvakrát 45 minut naprostého soustředění a usilovné práce všech žáků včetně těch, kteří dosud vždycky vykazovali příznaky lehkých dysfunkcí. Látka, kterou jsme měli probírat měsíc, byla vysvětlena a procvičena za týden. Bohužel efektivita mé práce se blížila nule.

Novou příležitost mi dalo působení na Fakultě informačních technologií ČVUT, neboť jsem se stal vrchním dozorcem několika týmových projektů – a zadání těch projektů jsem si měl sám vymyslet. Nemuseli mi říkat dvakrát: pár témat na didaktické hry mi už nějakou dobu vrtalo hlavou, a jak jsem zjistil, vysokoškoláci mají o programování her velký zájem. Jediný problém je, že tým studentů-vývojářů se po dokončení projektu rozpadne a není nikdo, kdo by o vytvořené programy a jejich případné uživatele dále pečoval. Je to vážné omezení, protože ty programy sice jsou rutinně otestované, ale nejsou vyzkoušené v běžném provozu, tj. ve výuce. Můžeme je tedy poskytnout spíš na vyzkoušení, abychom získali poznatky z provozu, ale o hotovém softwaru se dá těžko mluvit. Nicméně doufám, že i tak mohou kolegům učitelům dobře posloužit.