Děti přetěžované a zanedbávané

     Mým dětským světem byla prašná ulice malého města, která se měnila se střídáním ročních dob. S příchodem jara vůně vlhké hlíny, kuličky, kočárky s panenkami, v létě brouzdání v nedalekém potoce, koupání pod splavem, hraní na obchod s lístečky stromů a keřů místo peněz, na podzim hrabání listí pod lipami před našimi okny, vůně spálené natě, v zimě sáňkování před domem.
      Naše společenství tvořilo pár dětí ze sousedství, hranici vymezoval plot dvorku a zahrádky. Bezpečí domova s oběma rodiči, krásnými knížkami a gramofonovými deskami plnými vážné hudby. A to všechno prodchnuté klidem a mírem (přes občasný výprask za vyhozené jablko nebo za sprostou nadávku vypálenou na adresu starší sestry). Dospělí měli čas na povídání i pomoc, děti na hry s míčem, švihadlem, na lezení po stromech, na svět fantazie a prožívání malých i větších dobrodružství. Jaká je současnost dnešních dětí? Jsou šťastné? O dnešních dětech se často mluví jako o přetěžovaných. Říká se o nich ovšem také, že jsou zanedbávané. A mohou být zanedbávané děti přetěžované?

Když méně znamená více

     Nejvýrazněji se na přetěžování dítěte podepisují jeho vlastní rodiče, kteří nejsou schopni vidět reálné možnosti svého potomka. Typickým a často uváděným příkladem jsou kroužky – přetěžované dítě toho musí stihnout opravdu hodně, od hodin angličtiny přes keramiku a hudební nástroj po pohybovou či sportovní aktivitu a na odpočinek jaksi není čas. Miroslav Bocan, garant výzkumu Hodnotových orientací dětí od 6 do 15 let, který byl uskutečněn v rámci projektu Klíče pro život, uvádí, že „víc než 15 % dětí navštěvuje minimálně čtyři kroužky týdně – a dokonce se objevily i děti, které jich navštěvují osm“. Někteří rodiče tak přenášejí na dítě své nesplněné ambice, jiní jsou přesvědčeni, že pouze úspěšnost a všestrannost dítěte od nejútlejšího věku mu zaručí budoucnost (od přijetí na vybranou školu až po skvělou profesní kariéru), další pak jsou rádi, že je o jejich dítě postaráno a že oni se mu nemusí příliš věnovat. Výsledkem je ve všech případech často nejprve únava, nervozita, nepozornost a neklid dítěte, to vše často spojené se strachem. S přibývajícími roky se pak často jako prostředek obrany objevuje revolta. Nejtragičtějším výsledkem pak může být útěk drogám nebo pokus o útěk ze života. Danuše Netolická, garantka aktivity