Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ICT

Kvalita školení a jeho propagace

Učitel i škola potřebují dostatek informací o vybraném školení, které pak mohou společně použít jako podklad pro výběr příslušného vzdělávání pro profesní růst učitele. Všechny akreditované akce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) najdou zájemci v databázi MŠMT [1]. Pokud by škola sama chtěla organizovat školení, například jako vedlejší hospodářskou činnost, může žádat MŠMT o akreditaci pro DVPP; postup je popsán na stránkách MŠMT [2]. Takto aktivní škole mohou pro zacílení vlastních vzdělávacích akcí pomoci závěry z šetření VÚP, která jsou uvedena níže. Kvalitu školení může škola ověřit pomocí doporučení jiných učitelů, případně dle podoby propagace školení. Zaměření školení z oblasti ICT je vhodné konzultovat také se školním ICT metodikem, který by měl učitelům pomáhat nabídku vzdělávání vyhledávat.

Plánování dalšího vzdělávání učitelů

V kompetenci školy je zejména potřebné plánování akcí DVPP v rámci školního roku, jasné vymezení úkolů ICT metodika v oblasti poradenství pro učitele, jasná transparentní pravidla pro čerpání financí na akce DVPP a podpora vzájemného předávání zkušeností mezi učiteli samotnými. Důležitá je funkční sborovna a porady, kde si učitelé mohou navzájem povídat o tom, jak učí a jaké metody používají. Cílem a vizí by mělo být, aby každý učitel pedagogického sboru alespoň jednou za rok měl možnost opustit chodby své školy, jít se podívat, jak to jinde dělají lépe, obohatit své znalosti, případně si pozvat lektora přímo do školy.

Jak je to s plánováním? Z šetření VÚP vyplynulo, že nejvíce učitelů by se účastnilo školení ve všedních dnech, případně v kombinaci pracovních dnů a dnů volna. Je zřejmé, že časové podmínky účasti učitele na školení jsou z hlediska organizace školního roku zásadní. Na internetu jsou zveřejněny Metodické poznámky ČŠI ke kritériím hodnocení podmínek průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb [3], kde jsou na straně 8 popsána kritéria hodnocení plánu a čerpání financí DVPP. Každá škola by tedy svůj plán DVPP měla mít, a pokud se aktuálně nedostávají finance, je vhodné plánovat profesní rozvoj učitelů a poptávat finance na jeho uhrazení.

Forma školení

Z šetření vyplývá, že učitelé mají nejraději pracovní dílny s praktickým vyzkoušením konkrétních dovedností na počítači bez závěrečného testu, spojené s diskuzí a předáním zkušeností účastníků, vedené zkušeným lektorem z praxe. Oblíbenou formou je i e-learning. Ten má výhodu v tom, že učitel nemusí za lektorem nikam cestovat, ušetří se na výdajích a učitel je časově flexibilnější při studiu. Vhodným kompromisem je tzv. blended learning, který je kombinací e-learningu a prezenčního setkání (například na konci nebo začátku celého školení). Co se týká délky prezenčního školení, efektivní je vícedenní akce spojená s ubytováním.

Oblasti a témata vhodná ke školení

V šetření učitelé vyjádřili zájem zejména o níže uvedené oblasti, ze kterých je zřejmé, že učitelé cítí potřebu zapojovat moderní technologie do výuky a hledají pomoc, jak toho efektivně dosáhnout.

moderní trendy ICT – tzv. držet krok s vývojem v oblasti ICT
použití ICT v rámci neinformatických předmětů – jak připravit učebnu, vhodné metody a nástroje
využití ICT v ZŠ, SŠ – trendy, nástroje a metody dle jednotlivých vzdělávacích oblastí

V dotazníku jsme se také ptali, v jakých oblastech své práce učitelé nejvíce postrádají vhodné ICT nástroje, s nimiž by se chtěli naučit pracovat. Atraktivita oblastí vyšla v tomto pořadí – realizace výuky samotné, žákovské projekty, odbornost ve své aprobaci, komunikace a spolupráce, práce na ŠVP a tematických plánech, plánování výuky. Při sestavování dotazníku jsme použili škálování témat
podle oblastí výkonu práce ICT metodika, které jsou určeny vyhláškou a standardem MŠMT [4]. Povinností ICT metodika je pomoci ostatním učitelům nastartovat sebevzdělávání v příslušné oblasti, obsah jeho práce také plně pokrývá ICT potřeby učitelů.

V oblasti ICT je specifickým tématem rozlišení školení na produktová a didaktická – v prvním případě jde o školení konkrétního programu či produktu (někdy i zdarma, financovaná v rámci propagace daného software). V druhém jde zpravidla o školení vedená učiteli z praxe, kteří také mohou školit daný produkt, ale informují učitele o tom, jak nástroj vhodně využít v praxi učitele. Inspirací k zamyšlení nad vhodnými tématy ke školení jsou také realizované moduly školení P z dob Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), případně oblasti činnosti informačních center SIPVZ, která v době SIPVZ existovala. Tyto informace, včetně seznamu lektorů a středisek, jsou stále dostupné
na adrese http://is.e-gram.cz/. Tematická zpráva ČŠI [5] také konstatuje, že chybí tematická ICT školení v nabídce vysokých škol, které vzdělávají budoucí učitele (závěr zprávy, str. 20).

Budeme rádi, když své pozitivní i negativní ohlasy na toto téma budete sdílet s týmem autorů
v on-line diskuzi Další vzdělávání učitelů [6]. Na závěr si dovolím malé pošťouchnutí – v oblasti BOZP jsme zvyklí každý rok ve školách absolvovat školení a testy, abychom zvládli bezpečnost práce
na pracovišti (a je toho pro práci učitele požehnaně). I v šetření padl nápad, že by učitelé měli pravidelně procházet testováním ICT dovedností a tím držet krok s tímto dynamickým oborem, který se do naší každodenní praxe dostává čím dál tím častěji.

Shrnutí

učitel a vedení školy potřebují dostatek informací o kvalitě a formě školení
škola potřebuje plán akcí DVPP
ředitel by měl vytvářet podmínky pro práci ICT metodika jako koordinátora ICT vzdělávání učitelů a podmínky pro předávání zkušeností mezi učiteli samotnými
každá škola bez ohledu na finance může využít potenciál svého pedagogického sboru, podpořit výměnu zkušeností, případně podpořit průběžné vyhodnocování ICT znalostí učitelů

Literatura a odkazy

On-line zdroje ověřené ke dni 5. ledna 2010.

[1] Databáze DVPP. Praha : MŠMT. 2010. http://dvpp.msmt.cz/advpp/vybdvpp.asp>.

[2] Jak získat akreditaci pro DVPP. Praha : MŠMT, řijen 2009.

http://www.msmt.cz/vzdelavani/jak-ziskat-akreditaci-pro-dvpp>.

[3] Metodické poznámky ČŠI ke kritériím hodnocení podmínek průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb (šk. rok 2008-9). ČŠI, 2008.

http://jdem.cz/de8v2 (zkrácený tvar adresy)>.

[4] Standardy pro udělování akreditací DVPP. Praha : MŠMT, 2009.
http://www.msmt.cz/vzdelavani/standardy-pro-udelovani-akreditaci-dvpp-1>.

[5] MELICHÁREK, K. a kol. Úroveň ICT v základních školách v ČR. Praha : ČŠI, 2009.

na http://www.csicr.cz/upload/TZ%20ICT%20z%C3%A1%C5%99%C3%AD%202009.pdf>.

[6] Diskuze na portálu RVP.CZ – Další vzdělávání učitelů.

http://jdem.cz/de822 (zkrácený tvar adresy)>.

[7] Výklad ustanovení § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb. (volné pro samostudium). MŠMT a ČMOS PS, 2005.

na http://kros.webpark.cz/aktualniinformace/mat.6.3.06-VykladkSamostudiu.htm>.

[8] Národní institut dalšího vzdělávání. Praha, 2010. http://www.nidv.cz/cs/>.

[9] BERKI, J. Co nám (ne)říká zpráva ČŠI o stavu ICT? Praha : VÚP, 2009. ISSN 1802-4785.

na http://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZVC/7121/CO-NAM-NERIKA-ZPRAVA-CSI-O-STAVU-ICT.html/>.

[10] JANSA, L. Jak ochránit investici do vzdělávání zaměstnanců? Právo IT, 2008.

http://www.pravoit.cz/article/jak-ochranit-investici-do-vzdelavani-zamestnancu>.

[11] TRUNDA, M. Téma při samostudiu. Učitelské noviny, 2006.

na http://www.ucitelskenoviny.cz/poradna_clanek.php?odkaz=tema&PHPSESSID=086bfe>.

[12] ŠVANCAR, R. Budou mít školy na další vzdělávání? Učitelské noviny, 9/2008.

na http://www.ucitelskenoviny.cz/n_obsah_clanku.php?id=920&PHPSESSID=086bfe>.

[13] ŠVANCAR, R. Na co je kantorům většina certifikátů? Učitelské noviny, 11/2008.

na http://www.ucitelskenoviny.cz/n_obsah_clanku.php?id=954&PHPSESSID=086bfe>.