Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Cyklické revize RVP v odborném vzdělávání
5,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání vztahující se k problematice cyklických revizí RVP v odborném vzdělávání.
Vzdělávání podle školních vzdělávacích programů v oborech odborného vzdělávání nabíhá v etapách tak, jak postupovala tvorba a vydávání rámcových vzdělávacích programů. I když se ve školním roce 2009/2010 podle ŠVP připravených na základě vydaných rámcových vzdělávacích programů vzdělávalo téměř 75 % žáků 1. ročníků, je předčasné hodnotit RVP na základě hlubších analýz. Naše předběžné hodnocení se opírá zejména o zkušenosti pilotních škol zapojených do projektu Pilot S a navazujícího projektu Kurikulum S a informací z konzultací poskytovaných školám při tvorbě školních vzdělávacích programů.
Za jednoznačně pozitivní v nové koncepci kurikula považujeme uplatnění principu výsledků vzdělávání. Formulace klíčových, resp. odborných kompetencí i konkrétních očekávaných výsledků vzdělávání v jednotlivých vzdělávacích oblastech a obsahových okruzích, je v souladu s evropským přístupem a otevírá cestu propojování počátečního a dalšího vzdělávání a uplatňování strategie celoživotního učení. Na posouzení přínosu principu dvoustupňové tvorby kurikula si budeme muset počkat, až budeme mít výsledky prvních absolventů. V Národním ústavu odborného vzdělávání nyní připravujeme rozsáhlejší posouzení několika desítek školních vzdělávacích programů z hlediska jejich zpracování. Výsledky šetření by nám mohly mimo jiné ukázat, zda jsou takto koncipované vzdělávací programy vhodným podkladem pro tvorbu školních vzdělávacích programů.
Významným přínosem tvorby rámcových vzdělávacích programů pro odborné vzdělávání je transformace soustavy oborů vzdělání. V průběhu tvorby RVP OV byly revidovány všechny stávající obory vzdělání a soustava byla „očištěna“ od oborů, které se obsahově překrývaly, dlouhodoběji o ně nebyl zájem ani mezi uchazeči ani zaměstnavateli nebo neodpovídaly nové koncepci vzdělávacích programů. V této souvislosti si uvědomujeme i určité rozdíly v obecnosti formulací a míře podrobnosti v RVP různých skupin oborů. Je to dáno specifiky jednotlivých skupin oborů. Vyhodnotit, která varianta je vhodnější, bude vyžadovat šetření mezi zaměstnavateli, kteří budou kompetence absolventů nových oborů vzdělání schopni nejlépe posoudit.
Připravovaný systém cyklických revizí kurikula zahrnuje různé přístupy a účely, které budou rozhodující pro nastavení délky cyklu. Nejdelší časový úsek (min. 12 let) by měl být věnován celkovému pohledu na obsah vzdělávání, jeho postavení a úlohu ve společnosti. Tato funkce kurikula by měla být předmětem celospolečenské diskuze, jejíž příprava, koordinace i vyhodnocení by byly zadány skupině nezávislých expertů. V tomto režimu by měla být posouzena celková koncepce rámcových vzdělávacích programů, vyhodnocen přínos dvoustupňové tvorby kurikula, provedena analýza klíčových kompetencí z hlediska priorit společnosti apod. Důležité je, že z takto pojaté celkové revize kurikula nemusí nutně vyplynout podněty ke změnám.
Klíčovým vstupem pro vzdělávací programy odborného vzdělávání jsou kvalifikační požadavky na povolání a související změny ve vědách a technologiích. Přestože záměrem tvůrců RVP bylo formulovat výstupy dostatečně obecně, aby se předešlo častým úpravám s ohledem na měnící se technologie, nedá se předpokládat, že bychom ve všech oborech vystačili s dvanáctiletým cyklem. V úzké spolupráci se sociálními partnery a školami zastoupenými v oborových skupinách bude nutné změny možné realizovat v rámci tzv. dílčích revizí, které budou nastaveny na kratší časový úsek. Jako nejvhodnější k ověření a případnému zapracování dílčích obsahových podnětů se jeví časová perioda tří let. Předpokládáme, že právě oborové skupiny budou mít důležitou roli při sběru a vyhodnocování podnětů ke změnám obsahu konkrétních odborných částí rámcových vzdělávacích programů. Struktura oborových skupin – posílená v průběhu tvorby vzdělávacích programů o odborné a pracovní skupiny a koordinovaná odbornými pracovníky Národního ústavu odborného vzdělávání – představuje ideální platformu pro transformaci požadavků trhu práce do počátečního odborného vzdělávání.
Revize obsahu všeobecně vzdělávacích částí RVP odborného vzdělávání budou pro odborné a všeobecně vzdělávací obory plánovány společně a měly by zohlednit především případné změny v RVP základního vzdělávání.
Z hlediska následných změn školních vzdělávacích programů bude důležité načasovat zapracování schválených úprav všeobecně vzdělávacích oblastí tak, aby byly ve shodě s výstupy dílčích revizí odborných částí. Vhodné provázání revizí RVP s úpravami školních vzdělávacích programů bude mít zásadní vliv na přijetí systému cyklických revizí samotnými školami. NÚOV bude při přípravě revizí klást důraz na kvalifikované posuzování navrhovaných změn z hlediska dopadu na školní vzdělávací programy. Předpokládáme, že výstupem dílčí revize bude i doporučení pro úpravu ŠVP včetně lhůty pro zapracování změn a stanovení účinnosti „nového“ ŠVP.
Čtyři hlavní plánované etapy tvorby RVP OV byly ukončeny vydáním nového nařízení vlády o soustavě oborů. Proces úprav a změn vzdělávacích programů ukončit nelze, je ale třeba dát mu určitý řád a pravidla. Systém cyklických revizí bude současně také pojistkou proti neúměrnému bobtnání obsahu RVP na základě ad hoc požadavků vznášených různými subjekty či zájmovými skupinami. Nastavení pravidelného režimu revizí rámcových vzdělávacích programů by mělo zajistit, že národní kurikulární dokumenty zůstanou živým, moderním a aktuálním dokumentem.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.