Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Cvičení pro správné mluvení
4,0 (5 hodnocení)
Text se zabývá cvičením pro správné dýchání a cviky mluvidel. Pedagog si může vybrat právě ta, která potřebuje ve své praxi. Každé cvičení má svůj název a návod. Je určeno mateřským, praktickým a speciálním školám, běžným základním školám a také maminkám k procvičování správného dýchání, artikulace a plynulého vyjadřování dítěte.
Až příliš často se setkávám s dětmi, které špatně vyslovují různé hlásky. Na pomoc jim, maminkám, paním učitelkám v mateřských školách a učitelkám z prvního stupně základních škol píši tato cvičení.
Možná, že někdo namítne, že při výuce v základní škole na takové věci není čas, že se zde musí učit. Nicméně bychom si měli uvědomit, že špatná výslovnost hlásek v budoucnu vede ke špatnému grafickému záznamu hlásek, gramatickým chybám a následnému narušení schopnosti komunikace jak v písemném, tak i v ústním projevu.
V praxi jsem si ověřila, že taková „pětiminutovka" se cviky mluvidel na začátku dne je nedocenitelná věc pro žáky prvních, druhých i třetích ročníků základní školy. Dechová cvičení před rozezpíváním v hudební výchově je věc samozřejmá.
V souboru Cvičení pro správné mluvení je několik cvičení pro správné dýchání a cviky mluvidel. Pedagog si z těchto cvičení může vybrat právě ta, která potřebuje ve své praxi. Není možné provádět všechna cvičení najednou. Každé – i sebemenší cvičení – je pojmenované a pojaté jako hra, a to z ryze praktických důvodů, neboť když děti cvičení znají, stačí říci: „...a nyní si předvedeme kapra" a nebo „udělejme stěrače" a děti bez dlouhého vysvětlování začnou samy cvičit.
Při výběru jednotlivých cvičení jsem vycházela ze své praxe s žáky vyžadujícími zvláštní péči a s dětmi z mateřských škol. Jedná se o ukázky způsobu mé práce v hodinách řečové výchovy ve speciální škole, v hodinách reedukace v běžné škole, v hodinách hudební výchovy a také při řečových chvilkách v mateřské škole. Při psaní tohoto příspěvku jsem nepoužila žádnou dostupnou literaturu. Čerpala jsem pouze ze své praxe, během níž jsem se setkala s mnoha návrhy, nápady, inspiracemi. Z tohoto důvodu dnes jen těžko mohu rozlišit, zda někdo určité cvičení publikoval již přede mnou.
Učebna v přírodě, Specializovaná učebna, Školní třída
Nutné pomůcky
sklenice naplněné do poloviny vodou, brčka dle počtu dětí
Diskuze (1)▾
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Petra Procházková23. 11. 2009
Skvělé nápady. Určitě využiji i při své práci s malými cizinci. Jejich mluvidla to potřebují jako sůl.
Dechová cvičení se dnes používají převážně při hodinách hudební výchovy před samotným rozezpíváním. Správné dýchání je však nutné i při správném mluvení. A z toho důvodu je vhodné dechová cvičení zařazovat pravidelně do každého dne společně s cviky mluvidel. Stačí denně vždy pár minut.
Mateřské školy se zařazením těchto cvičení ve svých vzdělávacích programech počítají, speciální školy mají ve výuce přímo předmět s názvem řečová výchova a základní školy tato cvičení mohou využívat v hodinách hudební výchovy a nebo hned na úvod v první hodině, aby připravily hlasivky na práci během celého dne.
Popis hry: Učitelka nejdříve děti motivuje bublajícím potůčkem. Děti si sednou na židličky ke stolům. Před sebou mají sklenice do poloviny naplněné vodou a brčka. Na povel učitelky se zhluboka nadýchnou nosem a vydechují pomocí brčka pomalu do sklenice tak, že tvoří bublinky. Učitelka pomalu počítá.
Metodické poznámky: Učitelka nejdříve pomalu počítá do pěti, po zvládnutí postupně přidává. Ne však déle než do 10. Před nádechem se musí děti vydýchnout, nadechovat vždy nosem.
Popis hry: Učitelka povídá dětem, že smích je velice důležitý a dokonce se o něm říká, že léčí. Společně si vyzkoušíme, zda je to pravda a zda to bude působit i na nás.
„Vyberte si každý své místo a lehněte pohodlně na záda. Potom dejte ruce i nohy vzhůru a třepejte s nimi. Jde nám to? Výborně! Nyní se nadýchneme nosem a hlasitě se začneme smát. Výborně. A nyní uděláme obě věci dohromady. Nadýchneme se nosem, třepotáme nohama a rukama ve vzduchu a hlasitě se smějeme. Jé, na naší louce je opravdu veselo!"
Na bobříka mlčení
Záměr pedagoga: Nádech nosem.
Popis hry: Učitelka dětem vysvětlí, co to je „bobřík mlčení" a potom nastává hra. Děti sedí v kruhu. Pracuje se nejprve individuálně s každým dítětem, kdy dítě pevně sevře rty, tak pevně, že mezi nimi není žádná štěrbina, a tím je přinuceno dýchat nosem. Učitelka pokládá jednoduché otázky a dítě kroutí hlavou, že neodpoví a má sevřené rty. Učitelka dítěti pokládá další otázky a sleduje jeho dýchání a reakce. V případě, že děti provádí cvičení bez problémů, je možné dělat Bobříka skupinově. A to tak, že všechny děti sedí v kruhu, mají pevně sevřené rty a paní učitelka pokládá otázky a snaží se všemožně děti rozmluvit. Nesmí chybět v závěru pochvala pro všechny děti, které pěkně pracovaly.
Metodické poznámky: Někdy se stává, že dítě neumí dýchat nosem. Může to být způsobeno mnoha jevy. Například mělo dítě rýmu a nemohlo dýchat nosem a navyklo si dýchat ústy. V případě fyziologického problému tuto hru nelze provádět. Učitelka celou dobu sleduje reakce a dýchání dítěte. V případě problémů cvičení přeruší a nebo naopak při bezproblémovém cvičení dobu co nejvíce prodlužuje, aby si dítě na dýchání nosem přivyklo.
Na propíchnutý balónek
Záměr pedagoga: Hluboký nádech nosem, pomalý výdech na písmeno S, zvětšení objemu plicních sklípků.
Popis hry: Děti stojí v řadě, učitelka dobře vidí na každé dítě. Dáváme pozor, aby byl klid a nikdo se nesmál! Na pokyn učitelky se všechny děti nadechují nosem přímo do plic pomalu a po dobu, kterou učitelka ukazuje na prstech. Učitelka provádí cvičení společně s dětmi. V momentě, když jsou všichni nadechnutí (postupujeme pomalu a snažíme se tímto cvičením prodlužovat nádechy), vystrčíme ukazováček a vrtícím pohybem – jako bychom provrtávali balónek – pohybujeme na výdech směrem dopředu. Pomalu, pomaličku. V závěru bude rychlý výdech zbytkového vzduchu. Dětem vysvětlíme jako prasknutí balónku. Toto cvičení děláme za sebou vždy maximálně třikrát. Vhodné je zařadit dýchací chvilku na každý den. Například na 5 minut.
Metodické poznámky: Cvičení je nejlépe provádět vstoje. Sledujeme, aby děti nezvedaly ramena, což je velice častá chyba. Pomůžeme jim i tak, že jim ramena podržíme. Rovněž sledujeme, aby si děti nestoupaly na špičky. Mají totiž zpočátku pocit, že se musí nějakým způsobem zvedat, napínat. Cvičení je pouze v dýchání, pohybuje se pouze hrudník.
Zvedání kamenů
Záměr pedagoga: Dýchání pomocí bránice.
Popis hry: Děti si lehnou na koberec na záda. Učitelka položí dítěti ruku na žaludek, do míst bránice a úkolem dítěte je nadechovat nosem tak, aby zvedalo učitelce ruku. Jedná se o nádech do bránice. V případě, že dítě provádí cvik správně, může si tam dát ruku samo a kontrolovat tak vlastní nádech.
Učitelka nejprve pracuje s každým dítětem individuálně a až každé dítě bude umět provádět cvik, pracuje se všemi najednou. Po dobrém zvládnutí daného cviku můžeme cvičení provádět i vstoje například před počátkem zpívání, kdy je nutný právě nádech nosem do bránice.
Na hada
Záměr pedagoga: Brániční dýchání.
Popis hry: Děti stojí volně po herně. Nádech nosem do bránice, sepnutí dlaní k sobě a rukama předvádí hada přičemž pomalu vydechuje na písmeno S.
Cvrčci
Záměr pedagoga: Brániční dýchání.
Popis hry: Žáci stojí, nádech nosem, výdech na slabiky c, č. Při výdechu zpočátku kontrolují pomocí ruky, zda se jim pohybuje bránice. Nejedná se o mělké ústní vyslovení hlásky, nýbrž o hluboký pohyb bránice. Při každém vyslovení hlásky C nebo Č se viditelně pohybuje naše bránice. Nejprve pomalu, pomaličku z důvodu vědomého bráničního dýchání, postupně zrychlujeme. Dětem tuto činnost prezentujeme pomalou chůzí a během cvrčků.
Koroptve
Záměr pedagoga: Brániční dýchání.
Popis hry: Cvičení je stejné jako u cvrčků. Změna je pouze ve výslovnosti hlásek T, K.
Čmeláci
Záměr pedagoga: Hospodaření s dechem, prodlužování dechu, modulace horního patra, příprava na hlavový tón.
Popis hry: Děti stojí, hluboký nádech nosem a vyslovení hlásky ň asi čtyřikrát za sebou a ihned následuje, slabika mó. Cvičení vypadá asi takto „ňňňňmóóóóóóóóóó´, ńńńńmóóóóóóóóóó.
Zvony
Záměr pedagoga: Hospodaření s dechem, prodlužování dechu, nácvik hlavového tónu, navození stavu čisté mysli a koncentrace.
Popis hry: Žáci stojí, nádech nosem a hluboké óóóóóóómmmmmmm, kdy ó je otevřená samohláska a ústa jsou pěkně otevřená. Na hlásku „M" děti plynule uzavřou ústa, rty k sobě.
Na louce
Záměr pedagoga: Procvičování všech druhů dýchání, prodlužování dechu, nádech nosem, výdech ústy, nádech jednou dírkou nosu, výdech druhou dírkou nosu, zadržování dechu, klidné a zrychlené dýchání.
Metodický postup: Děti si lehnou na koberec (v dobře vyvětrané místnosti se zapnutým inhalátorem a relaxační hudbou podbarvenou zurčícím potůčkem a klidně tekoucí vodou) do kruhu hlavami k sobě. Začínáme chechtajícím broučkem (děti leží na zádech a třepou rukama a nohama a hlasitě se chechtají), který se pomalu uklidňuje až tiše leží na zádech, poklidně dýchá. Nádech nosem, prstem stiskneme pravou dírku a nadechujeme se dírkou levou. Jeden nádech, druhý, třetí. Dírky pomalu vystřídáme. A pozor! Slyšíme, jak po louce jdou cvrčci (vyslovují cčcčcčcčcč – nejdříve pomalu a postupně zrychlovat), dále slyší koroptve (tktktktktktktktk) a čmeláky (ňňňňňňmóóóóó), v dálce jsou slyšet zvony (óóóóóómmmmm).
Metodické poznámky: Dbát na správný nádech nosem. Nevydechovat příliš dlouho, aby děti postupně nepřidechovaly. Učitel dle vlastní fantazie a vzdělávací potřeby může hru Na louce postupně měnit, prodlužovat či zkracovat.
Mějte vždy na paměti, že pro správné hospodaření s dechem, pro správnou výslovnost i cvičení paměti a estetického cítění a prožitku jsou nejlepší říkanky, básně a písničky. Využívejte toho při každé volné chvilce. Děti zbožňují říkanky všeho druhu i veršované pohádky
Cvičení s jazykem
Zde je úkol pro všechna cvičení společný. Jedná se vždy o procvičení mrštnosti jazyka, které povede ke správné výslovnosti. Známe mnohé jazykolamy a slova k procvičování. Tato cvičení s jazykem by měla říkankám a jazykolamům předcházet. Ohebný a mrštný jazyk je důležitý nejen při vyslovování mateřského jazyka, nýbrž v budoucnu při výuce cizích jazyků. Kolikrát jsme již slyšeli větu: „To se nedá vyslovit, já si snad zlomím jazyk". Takže „nelámejme" si jazyky, ale cvičme.
Učitelka sedí před dětmi, nejdříve sama předvede a následně žáci po ní opakují. Je nezbytné, aby učitelka viděla na všechny žáky a oni na ni. V případě potřeby učitelka dítěti pomůže. K tomu můžeme využít dřívka od nanuků. Logopedické špachtličky přenecháme odborníkům pro tuto činnost.
Špička jazyka
„Vyplázneme jazyk co nejvíce do špičky a teď zkusíme dát špičku jazyka až na nos. Komu se to povede? Pozor jazyk musí být do špičky!! A teď se pokusíme špičkou jazyka olíznout bradu. Nejde to? A co strčit jazyk do levého ucha a do pravého ucha?"
Stěrače
„Uděláme stěrače. Víte, co jsou stěrače a víte jak vypadají? Nyní si je společně předvedeme." Špičkou jazyka olizujeme horní ret tam a sem, sem a tam, a tam a zpět a sem a tam ... Cvičení se provádí několikrát.
Kyvadlo
„Nyní, když se nám začalo dařit, uděláme z jazyka kyvadlo. Jak vypadá kyvadlo?" Vyplázneme jazyk směrem dolu a pohybujeme s ním zleva doprava a zpět jako kyvadlo.
Kolotoč
Při kolotoči točíme jazykem stále dokola na jednu i na druhou stranu. Nejdříve pomalu, potom zrychlujeme.
Rulička
Toto cvičení je pro děti velmi náročné a mnoho dětí, dokonce ani dospělých lidí nedokáže tato cvičení provádět. Neznamená to však, že toto cvičení vynecháme. Ba naopak zvýšíme svoji trpělivost a budeme pomalu pokračovat v nácviku.
Základem je hodně našpulit rty, následně prostrčit jazyk úzkou štěrbinkou vpřed. Aby jazyk prošel skrz rty, musí se stočit do ruličky. Jazykem stočeným do ruličky pohybujeme vpřed i vzad.
Někdy při nácviku používám postup, kdy dítě vědomě přitiskne obě strany jazyka ke stoličkám. Snaží se jazyk přitisknout po celé délce a špíčku dát na řezáky, pak našpulit rty a jazyk protáhnout vpřed.
Rolování
Rolování jazyka zepředu dozadu. Snažíme se jazyk od špičky rolovat a posunovat dozadu jako kdybychom jej chtěli spolknout. Můžeme si pomáhat zuby, či horními rty. Převracení půlky jazyka z levé strany na pravou a obráceně.
Počítáme zuby
Špičkou jazyka kontrolujeme ústní dutinu, počítáme každý zoubek a to z přední části zubů i ze zadní části zubů. Kolik zubů máme nahoře a kolik dole? Dále zkoumáme jazykem celé horní patro – látáme (jazykem pohybujeme po horním patře jako kdybychom látali).
Boule
Strčíme jazyk do levé tváře a pomalu jej vysunujeme tak, že vytváříme bouli. Nejprve je boule malá, pak se zvětšuje a až je obrovská. Děti si ji mohou osahat. Totéž na druhé tváři. A nyní uděláme neposednou bouli, která běhá z jedné tváře do druhé, sem a tam. Nahoru a dolu. Kde se právě objeví?
Lopata
Nyní z jazyka uděláme lopatu. Vyplázneme jazyk co nejvíce směrem nahoru, vlevo, vpravo. Hýbeme s ním nahoru a dolu. Pozor, jazyk musí být stále ve tvaru lopaty!
Lentilka
Dítě vyplázne jazyk ve tvaru lopaty a učitelka mu na něj vloží jeden bonbón – lentilku. Úkolem dítěte je co nejrychleji jazyk i s lentilkou zatáhnout zpět a lentilku lízat co možná nejdéle. Lehká soutěž – kdo nejdéle vydrží cucat lentilku v ústech?
Lízátko
Učitelka rozdá dětem lízátka. Úkolem dětí je lízat lízátko jazykem ze všech stran. Ne jej strčit do pusy a cucat.
Kyselý bonbón
Učitelka dá každému jeden bonbón a děti tyto bonbóny vědomě pomalu cucají. Snaží se jej obepnout jazykem (nácvik na ruličku), schovají jej pod jazyk, do tváře, před horní i dolní zuby. Pomalu si s ním hrají. Pozor na klid ve třídě. K bonbónu je možné přistoupit až tehdy, když děti cvičení znají a provádějí je s vlastní vnitřní kázní. V opačném případě by nedošlo k žádoucím výsledkům cvičení, bonbón by mohl zaskočit.
Cvičení se rty, tvářemi a celým obličejem
Pusa
Děti špulí pusu, jako když večer dávají mamince pusu na dobrou noc.
Škleb
Žáci pevně obepnou rty kolem zubů a pak stisknou zuby k sobě. Následuje uvolnění a znovu pevné sevření.
Úsměv
Děti předvádějí různé druhy úsměvů od malého až po velký a hlasitý smích.
Kapr
Pevné sevření koutků k sobě. Při otevírání a zavírání huby kapra si můžeme pomoci rukama.
Nafukování tváří
Děti volně na pokyn učitelky nafouknou tvář jako balónek, potom postupně vypouštějí vzduch. Celou akci opakujte také s rychlým vypuštěním vzduchu.
Vtahování tváří
Děti se snaží zatáhnout tváře dovnitř. Postupně uvolňují a opět zatahují tváře.
Indián
Snad každý z nás zná hru na Indiány a indiánský pokřik. Dítě si dá před ústa dlaň a vydává hlasitý zvuk, dlaň přibližuje a oddaluje od úst.
Stavy
Děti na pokyn učitelky předvádějí určité stavy – únavu, veselost, smutek a další.
Grimasy
Děti předvádějí různé druhy grimas a legračních ksichtíků. Vhodné je dělat toto cvičení před velkým zrcadlem a nebo po skupinách, aby se žáci vzájemně viděli.
Tato cvičení v žádném případě nenahrazují logopedickou péči, nezkoumají příčiny špatné artikulace. Tímto cvičením však můžeme dětem i logopedům výrazně pomoci.