Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Čtení v hodinách zeměpisu – 2. část
1,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Druhá část článku zaměřeného na čtení s porozuměním v zeměpisu. K příspěvku náleží dva texty. Jeden je zaměřený na budoucí vývoj společnosti a životního prostředí. Článek popisuje jak při čtení textu s žáky postupovat. Druhý text z knížky Plíživý převrat popisuje život v Bhútánském království.
Tento příspěvek navazuje na článek Čtení v hodinách zeměpisu - 1. část , který přinesl konkrétní návod, jak prostřednictvím studia geografických témat záměrně procvičovat čtení s porozuměním. Druhá část článku shrnuje základní východiska pro aplikaci čtení s porozuměním v zeměpisu.
Čtení s porozuměním není pouze „dešifrování" souvislého textu čili určitá relativně jednoduchá dovednost získaná v raném období školní docházky ve vyučovacích hodinách českého jazyka a čtení. Máme na mysli čtení v širším slova smyslu, které se v odborné literatuře pojmenovává více způsoby (čtení s porozuměním, čtenářská gramotnost, funkční čtení aj.) a ne vždy jednoznačně specifikuje.
Podle mého se jedná o komplexněji vymezenou dovednost (či dílčí způsobilost), kterou jedinec získává na základě osvojení vzájemně propojeného systému dílčích dovedností, určitých návyků, postojů, hodnot a samozřejmě i vědomostí. Čtení s porozuměním (dále jen čtení) představuje základní prostředek učení se geografii a nutný předpoklad k následnému využívání získaného poznání. Nositelem (zdrojem) informací nemusí být jen souvislý odborný text, ale i jiné druhy textů (např. populární či populárně-vědecké články, novinové zprávy, slovníky, vyhlášky, formuláře, návody, webové stránky aj.), stejně jako různé druhy map, grafů, tabulek, schémat a fotografií. Svým způsobem do výčtu zdrojů geografických informací můžeme zařadit i konkrétní krajinu. V tomto příspěvku se zaměříme jen na čtení souvislého textu (Řezníčková, 2001).
Ne všichni žáci mají tuto dovednost osvojenou. Dokazují to mj. výsledky projektu PISA (Straková a kol., 2002) či (ne)úspěšnost řešení některých otázek ověřujících čtení odborného textu v přijímacích testech ze zeměpisu (PřF UK Praha, 2005 a 2006). Důvodem, proč procvičovat čtení s porozuměním, však není jen úspěšnost v testování, ale je to nezbytný předpoklad pro každodenní činnosti. A proč se čtením zabývat zrovna ve vyučovacích hodinách zeměpisu? Mimo jiné proto, že při poznávání světa optikou geografie můžeme využívat rozmanité zdroje informací.
Jak konkrétně postupovat? Doporučujeme čtení procvičovat v rozmanitém obsahovém kontextu tak, že si komplexnější dovednost „rozložíme" na konkrétní ověřitelné činnosti žáků. Kvůli systematickému procvičování co nejširší škály dovedností je vhodné vytvořit si jejich strukturovaný přehled, který zároveň představuje zdroj možných otázek a úkolů.
Inspirativním příkladem může být třídění dílčích dovedností při čtení souvislého textu v příloze 1, i když to není výčet úplný. Navíc třetí kategorie zahrnuje spíše činnosti, které na čtení textu bezprostředně navazují. Respektujeme tím skutečnost, že čtení s porozuměním není cílem, ale prostředkem k získání šířeji definované „mediální" způsobilosti (či tzv. způsobilosti pracovat s informacemi).
V tomto příspěvku uvádíme dva texty. První z nich je převzat z Hospodářských novin (viz příloha 2). Jeho autor, František Koukolík, zde shrnuje názory přibližně jednoho tisíce odborníků ze čtyřiceti různých světových institucí na budoucí vývoj společnosti i životního prostředí na Zemi. Obsah textu je nabitý informacemi, a proto doporučujeme následující úkol: Nechť studenti souvislý text převedou do pojmové mapy. Na základě osobních pedagogických zkušeností vím, že splnění úkolu není tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Mimo jiné vyžaduje důkladné čtení textu, porozumění významu hlavních myšlenek, zvažování výběru klíčových slov a v případě, že vyžadujeme zpracování na počítači, i dovednosti spojené s využíváním počítačové grafiky. Dále se nabízí porovnat výsledné pojmové mapy více autorů. Ze srovnání by mělo vyplynout, jak volba několika odlišných slov, stejně jako formy zpracování (velikosti, barvy, rozmístění pojmů apod.) má vliv na celkovou podobu grafické prezentace.
Druhý text (viz příloha 3) představuje kapitolu z knížky Plíživý převrat. Autorka N. Hertzová zde popisuje změny Bhútánského království, které se po celá staletí tvrdošíjně drželo politiky izolacionismu a nyní se pomalu začíná otevírat dnešnímu propojenému světu. Tento text můžeme využít k různým úkolům. Nejprve se nabízí vyzvat studenty, aby doplnili otázky na konci kapitoly a tak se zamysleli nad dalším vývojem země. V příloze 3 uvádíme autorčiny otázky. Samozřejmě, že otázky studentů se budou lišit. Přínosné je porovnání různých pohledů a způsobů vyjadřování, ocenění dovednosti vnímat svět jako propojený systém.
Dále mohou studenti prostřednictvím tabulky shrnout vývoj v Bhútánu - hlavní změny, které se odehrávají v hospodářství země, ve způsobu života obyvatel (včetně dodržování kulturních tradic), a změny, které se promítají do krajiny. To znamená, že do tabulky o třech sloupcích (minulost, přítomnost, budoucnost) a třech řádcích (hospodářství, způsob života obyvatel, krajina) doplňují informace získané z daného textu, ale i z dalších zdrojů.
Kolik zbývá času, než zde nenávratně zakoření síly globalizace a kapitalismu volného obchodu? Nakolik bude obyvatelstvo nadále naslouchat svým vůdcům poté, co na vlastní oči spatří vesmír televizních kanálů a politických stran? Bude Bhútán opravdu schopen kráčet „zlatou střední cestou", která má umožnit přijetí nového bez obětování tradiční soustavy hodnot, anebo bude muset Buddha ustoupit modle mamonu a kultury MTV? Budou dny duchovního rozvoje a nezájmu o hmotné bohatství sečteny, až Bhútánci pochopí, jak málo si mohou v porovnání s ostatními dovolit? Jak dlouho ještě bude král se svými královnami schopen řídit ekonomiku a nést zodpovědnost za životy svých občanů? Soudě podle toho, jak se věci vyvíjely jinde, moc dlouho už zřejmě ne.
Příloha 1 - Příklady dílčích dovedností
Příloha 2 - Sedm klíčůPříloha 3 - Boogie woogie v Bhútánu
HERTZOVÁ, N. Plíživý převrat. Globální kapitalismus a smrt demokracie. Praha: Nakladatelství Dokořán, 2003. s. 254.
KOUKOLÍK, F. Hospodářské noviny – víkend, č. 47. Měření vědomostí a dovedností. Nová koncepce hodnocení žáků. OeCD, 1999, překlad ÚIV, Praha, 1999.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. Maturant ze zeměpisu, osobnost, která se orientuje ve světě i v informacích. Geografické rozhledy, 2001, r. 10, č. 5, s. 1–4.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. Čtení v hodinách zeměpisu (1. díl). Geografické rozhledy, 2004, r. 13, č. 4, s. 98–99.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. Čtení v hodinách zeměpisu (2. díl). Geografické rozhledy, 2004, r. 13, č. 5, s. I–IV.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. Čtení v hodinách zeměpisu (3. díl). Geografické rozhledy, 2004, r. 14, č. 1, s. 14–15.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. Čtení v hodinách zeměpisu (4. díl). Geografické rozhledy, 2005, r. 15, č. 1, s. 14–15.
STRAKOVÁ, J. a kol. Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědecká gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OeCD. Praha: ÚIV, 2002. s. 111.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.