Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Co si myslí děti o kouření?
4,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Kouření je závažným zdravotním i společenským problémem a z dalších výzkumů vyplývá, že čím dříve s ním člověk začíná, tím rychleji se stává závislým a obtížněji se tohoto zlozvyku v budoucnu zbavuje. Zajímalo nás tedy, co si české děti myslí o kouření a jaké k němu zaujímají postoje. V kvantitativní části výzkumu „Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let“ (dílčí výstupy č.11) byla respondentům položena otázka: „Vadí ti, když někdo kouří?“.
Z výsledků vyplývá, ž
.jpg)
e celkově děti k tomuto zlozvyku zaujímají spíše negativní postoj, 36 % z nich uvedlo, že jim kouření vadí velmi a 34 % potom vadí trochu. Více než čtvrtina dětí ovšem tento jev toleruje a vůbec jim nevadí. Tři procenta respondentů nemají na kouření vytvořen názor. Postoje ke kouření se ovšem z velké části odvíjí zejména od věku dítěte, ale také pohlaví. Obecně vykazují (a to nejen ke kouření) tolerantnější postoje chlapci. S věkem zcela pochopitelně vzrůstá podíl dětí, které uvedly, že jim kouření vůbec nevadí. Zatímco ve věku 6 let tuto variantu odpovědi zvolilo 16 %, v 15 letech už jsou to více než dvě pětiny.
Postoje ke kouření se také mění v souvislosti se socioekonomickou a vzdělanostní úrovní rodiny. Tolerantnější jsou k tomuto jevu děti, které pochází z rodin, kde ani jeden z rodičů nedosáhl středoškolského vzdělání a také ty, jejichž rodiny patří mezi spíše hůře nebo hůře situované. Je možné se tedy domnívat (i když na tento fakt nebyli respondenti přímo dotazováni), že tyto děti ke kouření inklinují v daleko větší míře než ostatní a také procento dětských kuřáků bude v těchto skupinách pravděpodobně daleko vyšší.
Jak ukázaly rozhovory v kvalitativní části výzkumu, tolerance ke kouření pochopitelně souvisí se zvyklostmi rodičů a to, zda rodiče patří nebo patřili mezi kuřáky, výrazně ovlivňuje vyhraněnost postojů dětí a to nikoliv výlučně negativně.
Lukáš3 (10 – 12 let): Mně to hrozně vadí, je to hroznej smrad, po celé kuchyni, je to hnus. Nejradši bych, kdyby moje máma přestala kouřit.
Anička2 (13 – 15 let): Mně to taky vadí a jsem hrozně ráda, že taťka přestal kouřit.
Michala (13 – 15 let): Tak mně to nevadí, já sama kouřím, ale vadí mi, že mi to táta vyčítá, že mi to zkazí celý život, ale on kouřit nepřestal. Přestat je o tý vůli, když chce, dokáže všechno.
Kačka (13 – 15 let): Máma kouří, tak ne [nevadí].
Martin (13 – 15): No, když je spoustu vajglů, a teď když prší, tak to začne smrdět, moje mamka kouřila, ale neodsuzuju to. Když si chtějí ničit zdraví.
Respondenti, kteří sami připustili, že kouří, jsou zcela pochopitelně k tomuto jevu tolerantnější. Pro část dětí a jejich partu je kouření zcela samozřejmou a automatickou součástí života, včetně příslušného slangu, ačkoli ony samy se někdy od kouření distancují:
Bára (13 – 15): Já po škole jdu s kamarádama, zajdou na cigáro, potom si povídáme, pak jdu domů, udělám si úkoly.
Michala (13 – 15): Mám kamarády, který hulej, pijou alkohol, kouřej a táta si myslí, když to dělaj oni, že já to budu dělat taky. Tak mně to nevadí, já sama kouřím.
Většina dětí ve věku 6 – 15 let ovšem kouření více či méně stále spíše odsuzuje. Vadí jim zejména odstrašující estetické následky kouření ("žlutý zuby") a "smrad" z cigaret a to více než zdravotní následky kouření, které jsou časově vzdálené a možná výrazně za časovým horizontem běžného uvažování dětí.
Radim (13 – 15): U nás nikdo nekouří, mně je to jedno, když kouřej ostatní, akorát mě štve, když někdo smrdí kouřem a nastříká se ňákou lacinou voňavkou.
Lucka2 (13 – 15): Mně se to nelíbí, hlavně ty žlutý zuby, co má strejda.
Martin (10 – 12): Mně to docela vadí, můj děda kouří, je všude kouř a nedá se tam vůbec jíst.
Jirka (13 – 15): Mně to vadí úplně hrozně. Strašně to smrdí.
Jak již bylo uvedeno, výzkum nezjišťoval, zda respondenti sami patří mezi kuřáky, nicméně z výsledků studie provedené u dětí 4. – 9. tříd základních škol Jihočeského kraje vyplynulo, že věk prvních zkušeností a kouřením i pitím alkoholu se neustále snižuje a zasahuje mnohdy již pod hranici 10 let. Zatímco nikdy v životě nekouřilo 72 % desetiletých, u šestnáctiletých nikdy v životě nekouřilo jen 25 %.
.jpg)
Také mezinárodní srovnání ukázalo, že kouření a jiné rizikové chování se vztahem k návykovým látkám se u české mládeže vyskytovalo ve větší míře, než u jejich vrstevníků z jiných evropských zemí. Z evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2007, do které bylo zapojeno 35 evropských zemí včetně České republiky a která se zaměřila na populaci mladých lidí ve věku 15 – 16 let, vyplynulo, že více než dvě pětiny českých studentů za posledních měsíc kouřily tabák. S užitím marihuany má celkově zkušenost 45 % studentů v tomto věku, což je ve srovnání s průměrem mezi ostatními zúčastněnými státy a také se sousedním Slovenskem poměrně vysoké číslo. Čeští studenti rozhodně nezaostávají ani v konzumaci alkoholu, ačkoliv je podobně jako cigarety jeho prodej mladším 18 let u nás nelegální.
Na jedné straně zde tedy máme zjištění, že postoje ke kouření většiny českých dětí ve věku 6 – 15 let (zejména těch mladších) nejsou lhostejné a jsou spíše negativní a na straně jsou tu ovšem výsledky mezinárodního srovnání, které ukazují na poměrně vysoký podíl, těch, kteří ve věku 15 a 16 let příležitostně nebo pravidelně kouří. Tento rozpor můžeme vysvětlovat především procesem dospívání, kdy vzrůstá vliv a důležitost vrstevnické skupiny a naopak klesá vliv autorit, zejména rodičů. Cigareta se tak mnohdy stává jakousi vstupenkou do party a kouření (případě i jiné rizikové chování spojené s návykovými látkami) potom standardním chováním. Potřeba někam patřit a být součástí skupiny je pak silnější než v mladším věku deklarované netolerantní postoje k tomuto jevu.
Mgr. Hana Maříková, odborná pracovnice Výzkumu
hana.marikova@nidm.cz
Zdroje:
HIBELL, Björn, GUTTORMSSON, Ulf, AHLSTRÖM, Salme, BALAKIREVA, Olga, BJARNASON, Thoroddur, KOKKEVI, Anna, KRAUS Ludwig. The 2007 ESPAD Report (The European School Survey Project on Alcohol and Drugs). The Swedish Council for Information on Alcohol and Other Drugs (CAN), 2007, http://www.espad.org/czechrep
KASTNEROVÁ, Markéta. Kouření a alkohol u dětí na základních školách Jihočeského kraje. In: Naše společnost, SOÚ AV ČR, 2008/2. s. 19 - 28. ISSN 1214-438X
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.