Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek se vztahuje k tematické zprávě ČŠI "Umí školy pracovat s nadanými žáky?" ze srpna 2008.
Česká školní inspekce uveřejnila tematickou zprávu „Umí školy pracovat s nadanými žáky?" (srpen 2008). Myslím, že tentokrát bude její přečtení opravdu užitečné jak pro ředitele, tak pro učitele. Nejen proto, že tuto problematiku bude ČŠI dále sledovat.
Zpráva v úvodu obsahuje rozdělení nadaných žáků do dvou skupin, ke kterým je třeba přistupovat odlišně, a výčet jejich sociálních a emocionálních zvláštností. Uvádí také studijní literaturu. Hodno pozornosti je rovněž to, že text byl konzultován s PhDr. Brejchovou a PhDr. Vondrákovou ze Společnosti pro talent a nadání, které se problematikou dlouhodobě zabývají.
Skutečnost, že jen 36 % škol identifikuje své nadané žáky, je na pováženou. A to ještě u některých byl shledán rozpor mezi deklarací v dokumentech a realitou ve skutečnosti. Jak se zdá, s papíry (individuální plány a školní vzdělávací programy - péči o nadané žáky v nich uvádí 80 % MŠ a 70 % ZŠ) je to ve školách lepší než s přímou podporou nadaných žáků. Těžiště by podle zprávy mělo být na I. stupni ZŠ. (Kdyby se školy svým nadaným žákům více věnovaly, třeba by jich méně odcházelo na víceletá gymnázia...)
Inspekce uvádí ve zprávě procenta podpory nadaných žáků ve čtenářské gramotnosti, matematice, přírodovědných a společenskovědních předmětech. Nejlépe vycházejí gymnázia, velmi slabě střední odborná učiliště. Podpora je klasifikována jako nadprůměrná, průměrná a podprůměrná. Co to ale je? Kritéria tohoto hodnocení se ze zprávy bohužel nedovíte. Zato je zajímavé, že chybějící procenta do sta u podpory v předmětech znamenají, že podle učitelů nadaní žáci jejich školy nenavštěvují. Je to vůbec možné? Např. výzkum PISA přece ukázal, že i v SOU jsou žáci, kteří vyřešili zadané úlohy lépe než někteří gymnazisté. Podpora se podle zprávy ČŠI často zužuje jen na diferencované zadávání úloh, a to funguje nejvíce na gymnáziích.
Z hlediska nadaných žáků je závěr inspekční zprávy tristní: Převládá bezradnost, nezájem, neochota, nepochopení celé problematiky. Nejde jen o to, že péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně nadaných, ukládá školám školský zákon a příslušná vyhláška. Jde o to, že individualizovaný a diferencovaný přístup svých učitelů potřebují všechny děti, aby si zachovaly a rozvinuly zájem, dovednost a chuť se učit i do dospělosti. Zřejmě se to českým školám dlouhodobě nedaří, protože zájem dospělých o celoživotní vzdělávání je v ČR velmi nízký (což se bohužel týká i některých učitelů!). Při současném stavu ekonomiky je to povážlivý handicap, na který můžeme doplatit všichni.
Argumentace tím, že „nás to na fakultě nenaučili", už neplatí. Za uplynulých 18 let bylo uděláno v péči o nadané žáky hodně práce, vyšla celá řada knížek a článků, existuje poradenství a mnoho škol a učitelů už má v tomto směru dobré zkušenosti. Kdo chce, může se tedy poučit.
Protože někteří pedagogové zřejmě nedovedou nadané žáky identifikovat a nevědí, jak s nimi pracovat, oslovila jsem několik odborníků, kteří se problematikou zabývají, a položila jim dvě otázky. Zde jsou odpovědi dvou z nich - pedagoga Tomáše Houšky a Vladimíra Dočkala z Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie v Bratislavě.
Podle čeho by měl učitel poznat nadaného žáka?
Tomáš Houška:
Pokusím se být stručný: Čím víc následujících znaků žák vykazuje, tím by měl být učitel pozornější, protože může jít o projevy nadprůměrného nadání:
Vladimír Dočkal:
Žák může být nadaný v různých oblastech a učitel by si měl všimnout i žáka, jehož talent se projevuje třeba ve sportu nebo v umění. Zde nám ale jde o intelektově nadané žáky. Jak je ve škole poznat? Učitel si nejprve všímá jejich vzdělávací výsledků. Nadaný žák se lehce a rychle učí. Jsou-li k dispozici údaje, že některé dovednosti, zejména ve čtení a počtech, získal už před vstupem do školy, může to být také jeden z ukazatelů. V počátečních ročnících ZŠ ale pozor - dítě, které již ovládá látku, kterou třída právě probírá, může naopak působit dojmem špatného žáka. Nudí se, proto nedává pozor a na dotazy učitele nereaguje adekvátně. Dobrý učitel by měl poznat, že nejde o nevědomost ani o neposlušnost. Nadaný žák tedy většinou zná víc, než jeho spolužáci. Informace si doplňuje z různých pramenů, proto může učitele někdy zaskočit, že na dané téma ví nejen víc, ale třeba i něco jiného, než bylo v učebnici. A vehementně své poznatky obhajuje.
Nadaný žák také většinou hledá a nachází souvislosti mezi jevy, často se ptá po příčinách. Bývá kritický k autoritám, zvídavý a aktivní. Má-li vykonávat činnost, která ho nezaujala, může se projevovat podobně jako dítě s ADHD; na předmět svého zájmu se však dokáže soustředit mnohem intenzivněji než jeho vrstevníci. Mnohé nadané žáky baví samostatné objevování, přijímání „hotových poznatků" je nechává chladnými. Může se tedy stát, že nadaný žák nedosahuje ve škole dobré výsledky, avšak svoji aktivitu uplatňuje v mimoškolních činnostech, které ho více naplňují. Učitel proto musí pátrat i po mimoškolních projevech nadání svých žáků.
Typickým znakem nadprůměrného talentu je široké spektrum zájmů. I když z nich některý vystupuje do popředí, skutečně nadané děti se zajímají o mnoho věcí. Naopak, děti, jejichž zájmy jsou omezené, obvykle nedosáhnou větších úspěchů ani v té oblasti, o kterou se zajímají. K šířce zájmů patří i jejich předčasná vyspělost: nadaní žáci se zajímají o otázky, které pro jejich vrstevníky budou zajímavé až později. Často se u nich setkáme i se smyslem pro humor či estetickým cítěním.
Samozřejmě, že ne každý talent se musí projevovat všemi zde popsanými způsoby, ale čím je podobných indikátorů více, tím je pravděpodobnější, že o nadaného žáka jde. Důležité je ještě vědět, že nadání se nevylučuje s různými vývojovými poruchami, nebo třeba i s postižením. Takže talenty můžeme a měli bychom hledat i mezi dyslektiky či vozíčkáři. Pokud se nám někdo z našich žáků nadaným jeví, měli bychom ho poslat na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny a poskytnout psychologovi veškeré údaje, na základě kterých ho za nadaného pokládáme.
Co nejvíc potřebuje nadaný žák od učitele?
Tomáš Houška:
Takový žák potřebuje:
Co funguje v rámci celé třídy:
Co nefunguje:
Vladimír Dočkal:
Především - stejně jako kterýkoliv jiný žák - porozumění. Rozumět nadanému znamená především akceptovat jeho odlišnost jako něco pozitivního - samozřejmě bez toho, abychom podněcovali jeho případný pocit nadřazenosti. Znamená to poskytnout mu adekvátní (většinou širší) vzdělávací obsah adekvátními metodami. Tedy: méně paměťového učení, zato více experimentování, logických rébusů, tvořivých úloh, samostatných nebo skupinových prací na různých projektech a úkolů, které jsou zaměřené na to, co jsme si zvykli nazývat mezipředmětovými vztahy.
Porozumění nadanému dítěti také znamená vnímat jeho možné sociální problémy, předcházet případným pocitům nedostatečnosti, které mohou vyplynout z konfliktů se spolužáky či nadměrné snahy být dobrý vždy a všude. Je třeba snažit se vytvořit prostředí, ve kterém si nadaný může najít rovnocenného partnera pro své zájmy (to mohou být podobně nadaní vrstevníci, nebo i starší děti či dospělé osoby). Nadaný žák může být též dobrým vůdcem mladších dětí; učitel by si z něj však neměl dělat asistenta pro doučování slabších spolužáků. Nadaný žák potřebuje pro zdárný rozvoj svého talentu také emocionální podporu - tím se ostatně od ostatních dětí neliší. Posuzujeme-li ho ale podle jeho kognitivní úrovně, mohlo by se stát, že mu tuto podporu v dostatečné míře neposkytneme, domnívaje se, že jeho emocionální vývoj musí být také akcelerovaný. V naprosté většině případů tomu tak ale není.
Přeji vám hodně úspěchů v práci (nejen) s nadanými žáky!
Pozn.: V závěru tematické zprávy ČŠI najdou ředitelé také deset kritérií, podle kterých by měla být škola hodnocena v péči o nadané žáky, učitelům by mohla posloužit Pravidla pro práci s nadanými žáky. Jsou tam také doporučení pro školy, pedagogické fakulty, pracovníky výzkumu, dalšího vzdělávání a státních orgánů. Doufejme, že dojdou jejich sluchu a nevytratí se do ztracena.
Celý text zprávy, včetně všech tabulek a příloh, najdete na www.csicr.cz/upload/TZ_-_umi_skoly_pracovat_s_nadanymi_zaky.pdf.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.