Co jsem se dozvěděla na závěrečné konferenci IPn PTPO

Individuální projekt národní Podpora technických a přírodovědných oborů funguje pod záštitou Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, a to v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Cílem projektu je popularizace a přiblížení technických a přírodovědných oborů jak novým zájemcům o studium, tak fanouškům těchto oborů (Bi, Ch, M, F, …). Po 4 letech provázených nejrůznějšími přednáškami, konferencemi, projekty a akcemi se projekt dostal do své závěrečné fáze, v níž předložil výsledky svých aktivit v rámci Závěrečné konference.

Konference se konala 7. a 8. listopadu v prostorách Tyršova domu v Praze. První den byl určen spíše pro seznámení a shrnutí celého počínání, druhý pak byl nabytý přednáškami a ukázkami převážně zahraničních hostů. Velice mile mě překvapila vstřícnost pořadatelů, kteří byli stále ochotni zodpovídat nejrůznější dotazy po celou dobu konference. Ačkoliv registrace byla uzavřena už na konci října, nebyl problém se domluvit na místě a přijít třeba jen na druhý den konference.

Den první

Jako první dostal slovo Radim Chmelík, hlavní odborný garant projektu. Uvedl cíle aktivit, hlavní myšlenky stojící za realizací a k čemu řešitelé ve zkratce dospěli. Projekt se zaměřil především na to, jak zlepšit výuku technických a přírodovědných oborů (dále jen TPO) a podpořit učitele těchto předmětů. Ověřoval náměty pomocí pilotních projektů, přinášel příklady dobré praxe jak z ČR, tak ze zahraničí a snažil se oslovit tvůrce školské politiky.

Uvozující otázkou řešenou v projevu R. Chmelíka bylo, proč vlastně podporovat výuku TPO?

• Při výuce nejen TPO je potřeba využívat v rozumné míře badatelsky orientované metody. Samozřejmě je stále důležité předávat poznatky, ale ozvláštnění motivuje k samostatné práci.
• Je žádoucí vypracovat vzorové osnovy (ŠVP, standardy) pro ZŠ a SŠ, které není vhodné vnucovat, ale spíše je nabídnout pro srovnání nebo inspiraci. Mělo by zde být uvedeno např. to, co je schopen žák řešit, jaké úkoly jsou vhodné atd.
• Testování vědomostí, dovedností nebo kompetence v klíčových bodech vzdělávání je možné, pokud je také umožněno nadaným žákům a školám vyniknout a přesto nedeprimovat ty méně úspěšné. Ty je naopak potřeba povzbudit. Vzorem pro takové ověřování mohou být třeba úlohy typu PISA.

Další zmíněný problém je nízký zájem o studium učitelství. Tím pádem se také snižuje úroveň uchazečů. Mezi hlavní důvody nezájmu, které se musí vyřešit, se řadí finanční ohodnocení učitelů a jejich postavení ve společnosti. Je tedy potřeba veřejně vyjádřit otevřenou podporu učitelské profesi, a také je nutné hledat učitelské vzory (především v přírodovědných oborech, aby se zlepšilo jejich renomé) a zveřejňovat je dostatečně v médiích.

V rámci přípravy na profesi doporučují řešitelé projektu striktně oddělit budoucí učitele 2. a 3. stupně. Jednotlivé stupně by měly mít samostatnou přípravu z důvodu značné odlišnosti. V TPO vyžadovat nejen teoretické znalosti, ale také související praktickou přípravu pod dohledem zkušených praktiků. Zavést do výuky učitelů badatelsky orientované vzdělání a motivační seminář s dostatkem praktických příkladů „ze života“ souvisejících s probíranou látkou.

Důležité je také propojení učitelů s fakultami vysokých škol. Je potřeba zavést atestace, kariérní řád a ucelené celoživotní vzdělávání. Učitelé nemohou ustrnout na jednom místě a toto propojení by jim mělo umožnit snazší přístup k novým informacím. Předávání příkladů dobré praxe učitelům by mohla zabezpečovat mezifakultní síť škol zaměřených na vzdělávání učitelů.

Po Radimu Chmelíkovi pak vystoupilo mnoho dalších přednášejících, kteří v úvodu jen okrajově zmíněná témata dále více rozváděli. Jednalo se především o odborné garanty jednotlivých klíčových aktivit projektu, jako Miroslav Brzezina pro aktivitu Podpora výuky. Jitka Svatošová (Motivační aktivity) a Alexandra Hroncová (Komunikace vědy) nám představily regionální pilotní projekty, které se zaměřovaly nejen na nejmladší žáky, u nichž má největší smysl s motivací začínat, ale i na středoškoláky, pedagogy a širokou veřejnost. Projekty vznikaly nejen za účelem motivovat a seznámit s projektem IPn PTPO, ale také jako sociologické hodnocení jednotlivých typů aktivit za účelem porovnání a doporučení vhodnosti pro jednotlivé věkové skupiny.

Den druhý

Claudia Fisher představila německý projekt SINUS, který může být pro Českou republiku vzorem. Jedná se o podporu propojení učitelů za účelem předávání zkušeností. V Německu mají s tímto projektem po několika letech na základních školách velmi dobré zkušenosti. Lze tedy vytvořit účinnou síť mezi oborovými vyučujícími různých škol tak, aby si mezi sebou mohli průběžně předávat rady, tipy a příklady z praxe. Pozitivní dopad již je na školách, kde tito pedagogové pracují, znát.

Motivace pro TPO na Islandu byla zaměřena zcela jiným směrem. Jón Örn Guðbjartsson představil projekt Biophilia Islandské univerzity v Reykjavíku. Spojení hudby, moderních technologií a TPO byl původně pouze nápad pro výročí univerzity, který se ovšem ujal a v dnešní době je znám po celém Islandu. Pomocí jednoduchých výukových aplikací pro iPhony a iPady propojenými s hudbou Björk se snaží žáky a spolu s nimi i veřejnost seznamovat s různými TPO fenomény (krystaly, DNA, astrologie, …). V dnešní době je projekt s Björk jako hlavní protagonistkou představován i v jiných státech. Je snahou prosadit jeho realizaci především v severní Evropě.

björk: full biophilia app suiteh

Islandská univerzita se také podílela na projektu „Poklady budoucnosti“. Jedná se o dokumentární seriál na téma TPO, který vznikl při příležitosti 100. výročí jejího založení. Byl pravidelně vysílán a dočkal se mezinárodního mediálního úspěchu. Díky němu se zvýšilo povědomí o hodnotě vědy, inovacích a rozvojových záměrech univerzity.

V závěru konference došlo na přednášky zaměřené na praktickou tématiku. Jak do výuky zařadit praktické činnosti. Jejich důležitost je nevyvratitelná. Je třeba ukázat i přívětivější tvář vědy, nejenom učit holá fakta. Jak se díky projektu ukázalo, popularizace může být velmi účelná.

Science for people @ Rock for People 2012

Ve chvíli, kdy jsem konferenci navštívila, jsem o IPn PTPO prakticky nic nevěděla. Bylo to pro mě jako návštěva trochu jiné reality. Takové, v níž je možné realizovat myšlenky Komenského „škola hrou“, zaujmout žáky a vidět nadšení v očích dětí. To je pro pedagogy vždy vítězstvím. Věda může být zábavná, jen ji musíme vhodnou formou předávat světu!

Více informací na webu Generace Y: http://www.generacey.cz/

Pozn: Tento příspěvek je výstupem předmětu Vzdělávací technologie 21.st.