Co je to mapping?

Je k mappingu potřeba umět číst v mapách?

Odpověď by mohla být až prostě jednoduchá – ne. Video-mapping má se čtením map velmi málo společného. Jedná se o poměrně nový směr výtvarné kultury, a to konkrétně směr z oblasti vizuálního umění. Využívá se zde projekcí ve volném prostoru na libovolné objekty (např. na fasády domů, ale je možné se s ním setkat i v interiérech – třeba ve třídě). Na základě často poměrně jednoduché animace dojde k propojení kulisy (fasády domu, jednotlivé stěny v interiéru) s dějem videoprojekce, nebo světelné projekce. Velmi často se autoři zaměřují na detaily stavby (stěny), kde se např. v oknech odehrává děj s imaginárními postavami, rozhýbávají se detaily stavby, atd. Autor si tak doslova pohrává s reálným prostorem.

3D video mapping projection - Performance "La casa Mágica"

Kde se můžeme s mappingem setkat?

V současné době se s tímto velmi oblíbeným novým uměleckým směrem můžete setkat na mnoha festivalech, které se přímo video mappingem zabývají. Jako příklad můžeme uvést třeba známý festival v Ženevě, který je zaměřen přímo na mapping. Celé město se na několik večerů promění v jedno veliké promítací plátno, fasády budov ožijí a stanou se součástí nezapomenutelných projekcí.

Mapping bývá často využit i ke zpestření významných kulturních akcí, jak jsme měli možnost zaznamenat např. při oslavách šestistého výročí stavby pražského Orloje.

V současné době, kdy většina populace touží po značné dávce adrenalinu, zážitků a nespokojí se jen tak s něčím obyčejným, má tento druh vizuálního umění pravděpodobně docela velký potenciál. Využití video mappingu přináší spousty nových možností i na pole divadla, filmu, apod.

Co je potřeba k tvorbě video mappingu

Pro tvorbu video projekce je potřeba předchozí znalost scény. Na profesionální úrovni se občas pracuje i s 3D modely. Často se využívá nejrůznějších 3D programů na tvorbu animovaných filmů. Příprava na projekci zabere spousty času a podílí se na ní i celé týmy umělců. Při projekci se pak pracuje s nejmodernější technikou, světelnými efekty a nejsilnějšími projektory.

Využití "nových médií" ve výuce

Většina pedagogů si netroufá zařadit do svých hodin nějaký experiment s novými médii. Paradoxně v dnešní multimediální době cětšinou není tomuto fenoménu věnován žádný prostor. Technologie však mohou výtvarnou práci v mnohém obohatit. Bylo by troufalé tvrdit, že původní klasické techniky jsou zastaralé a patří již do starého železa, ale využití videa, zvuku, světla a dalších jiných prostředků je dnes téměř přirozené. Vždyť leckterý autor v historii byl ovlivněn právě dobou, v níž tvořil. Proto by žákům měl být předkládán současný přístup k umění. Nemuselo by potom docházet k nepochopení principů moderního umění, které je často právě na nových médiích založeno.

Video mapping ve výtvarné výchově

Může se zdát velmi nereálné zařadit právě video mapping do výuky. Přitom k prvním experimentům stačí např. jednoduché koláže z fotografií, jednoduché kresby, které však vždy musí vycházet z reálného prostoru, na který se později budou promítat a z kterého budou vycházet a pracovat s ním.

Jako příklad mohu popsat jednu modelovou hodinu svého spolužáka Bc. Martina Žilky. Žáci byli seznámeni se základními principy video mappingu. Později obdrželi maketu (nákres) reálné stěny třídy, která byla vytvořena učitelem v jednoduchých liniích v programu Adobe Ilustrátor (pro tvorbu makety můžeme využít i program Malování). Podle vlastní fantazie a podle principů video mappingu pak měli žáci rozvíjet předloženou maketu, a to fotokoláží (použit byl Photoshop). Při své práci vycházeli z reálného prostoru, tj. budoucí promítací plochy, včetně jejích detailů. Na konci byly práce shromážděny vyučujícím a promítány v krátkých intervalech na reálnou stěnu ve třídě. Výsledek je na následujícím obrázku. Můžete shlédnout též záznam z třídní produkce.

Video mapping ve třídě

K tvorbě však nemusí být využita pouze fotokoláž, ale s mladšími dětmi lze předem připravenou maketu pouze dokreslit, nebo domalovat. Vše však záleží na pozdějším zpracování vyučujícím. Se staršími dětmi lze pracovat i na složitějších animacích. Vyučující by měl alespoň v základech ovládat práci s grafickými programy a měl by mít k dispozici kvalitní projektor.

Využití "nových" technologií ve výuce výtvarné výchovy záleží hlavně na vyučujícím, který musí přípravě věnovat mnohem více času. Pro žáky je to však veliké oživení, protože pochopí, že využít počítač i fotoaparát mohou i jinak a užitečně.