Člověče, nezlob se - názvosloví solí

Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.

• Miroslav Melichar9. 8. 2010

  Vážený pane kolego, je obdivuhodné, že Vaši žáci na ZŠ zvládají vzorce a názvy dusitanů, jodičnanů a pod. Jak jdou dohromady tyto vzorce s citovaným očekávaným výstupem z RVP ZV, kde se mluví o "vybraných prakticky významných" solích? Navíc se Vám do hry vloudily 2 soli, které neznají ani VŠ učebnice - uhodnete je?

• Mgr. David Mánek10. 8. 2010

  Vážený pane Melichar, Vašim připomínkám rozumím a souhlasím s tím, že v mnou publikované hře jsou i soli, které jsou nad rámec základního vzdělávání. Zároveň jsem si vědom i druhé připomínky, že dvě soli opravdu v praxi neexistují, to ovšem neznamená, že by je žáci dle vzorce nemohli pojmenovat. Před hrou na problém praktické neexistence některých solí upozorňuji. Děkuji Vám za věcné připomínky.

• Miroslav Melichar11. 8. 2010

  Děkuji za odpověď a budu rád, když mi odpovíte ještě 1x: Pokud není na překážku, že nějaká látka prakticky neexistuje a lze o ní ve výuce mluvit, pak by šlo jistě učit názvosloví třeba takto: oxid (nebo chlorid) železný, železnatý, železitý, železičitý až železičelý. A je pak otázka, zda se omezovat na dosud známé chemické prvky nebo přidat nějaký zajímavější navíc. Ch.názvosloví je jazyk, který se řídí nějakými pravidly, ale učitel agličtiny těžko může podle dobrých pravidel vytvořit slova, která žádný Angličan nikdy nepoužil.

• Mgr. David Mánek15. 8. 2010

  I tady s Vámi v zásadě mohu souhlasit, názvosloví je jazyk a jeho pravidla bychom neměli spolu s žáky porušovat. Přesto si myslím, že pokud učitel v rámci této aktivity vysvětlí, že dvě sloučeniny v praxi neexistují, pak žáky neklame. Zároveň na těchto reálně neexistujících příkladech můžeme žákům na závěr aktivity vysvětlit, proč se určité prvky vyskytují pouze s některými koncovkami.