Chytře, aktivně nebo jinak? Už víte jak?

Interaktivní tabule (Interactive White Board – dále IWB) se rozrůstají po českých školách jako houby po dešti. Na trhu je SMART Board, ActivBoard, Clasus, Interwrite i další. A proto stále zní otázky ředitelů: „Jakou tabuli si máme pořídit, abychom byli in?“

Dozajista bychom se jako profesionálové měli rozhodovat ne podle ceny, kterou si každý dokáže najít na stránkách katalogu příslušné společnosti, ale hlavně podle pedagogických parametrů, jež by měla každá vyučovací pomůcka v závislosti na věku žáka splňovat. Neopomenutelnou podmínkou je také schopnost učitelského sboru vypořádat se s novými technickými vymoženostmi a možnost vytvořit pro instalaci tohoto zařízení vhodné prostorové a technické podmínky.

Další  důležitou vlastností IWB je snadné ovládání zařízení tak, aby každý učitel, i technicky nezdatný a počítačově méně obratný, mohl v klidu vyučovat a tabule mu sloužila ke zdokonalení vyučovacího procesu - ne jako stresová frustrace, kterou si z vyučovací hodiny odnáší, a do další pak zákonitě zase přináší. Proto je třeba brát v úvahu komplexně všechny vlastnosti IWB, hardware i software, přestože to není úplně jednoduché.

Učitelům je třeba ukázat, že se nemají bát. Musí ztratit onen pověstný strach z nových technologií 21. století, protože žáci ho také nemají a navíc tyto výdobytky doby neustále více vyžadují. Ať učitel chce, nebo nechce, musí se do jisté míry přizpůsobit.

Prvním krokem při práci s IWB je kalibrace, neboli zaměření pozice pera. Ta by měla být co nejjednodušší. Tabule Promethean ActivBoard disponuje rychlou kalibrací prostřednictvím puntíku v levém horním rohu, stačí u něj pouze přidržet pero. AV Media SMART Board nabízí pouze trochu komplikovanější kalibraci ze spodní části hlavního panelu (obdobná možnost existuje i pro ActivBoard). Občas to může dojít až tak daleko, že tabule je k vlastní práci nepoužitelná, protože dotyk pera na tabuli je o dobrých deset centimetrů vedle, a tak nelze jinak, než se dát do kalibrování. Čím je snadnější, tím lepší. Tudíž bod pro ActivBoard.

Pak se musíte zabývat myšlenkou, jak budou učitelé s tabulí pracovat. Jestli se spokojí s ovládáním prostřednictvím pera nebo je pro ně příjemnější k manipulaci využívat dotyk ruky. Je obecným pravidlem, že pro menší žáky je výhodnější manipulace rukou, jak je tomu u SMART Board. Čili na body je to 1:1 - záleží na tom, pro koho je tabule určena.

A co software? Důležitá je jednoduchost, protože složité panely nástrojů odrazují nové uživatele. Ti se pak ztrácejí nejen v samotném softwarovém provedení, ale i ve svých myšlenkách na to, jak tabuli v hodině použít - k čemu ta která ikona je a na co všechno nesmějí zapomenout. Většina aplikací, s kterou běžný uživatel přijde do styku, pracuje s nástrojovými lištami v horní části uspořádanými podle důležitosti a funkčního použití. Software SMART Board (SMART Notebook) tyto zásady dodržuje. Zato při prvním spuštění ActivStudia se může uživatel trochu ztratit díky pohyblivým panelům nástrojů, které ho mohou mást (i když mají své opodstatnění). Tedy další bod pro SMART!

Co zajímá učitele dále? Jak nejjednodušeji použít tabuli ve vyučování s co nejmenší vynaloženou námahou. V úvahu přichází využít profesionálně připravené hodiny pro interaktivní tabule, kterých je prozatím ještě stále málo (např. Terasoft), využít lekce připravené učiteli (např. z úložiště Veskole), kde sice není ve všech případech zaručena kvalita, ale pro začátek se může leccos hodit.

Další možností je připravovat si svoji vlastní hodinu sám/sama, což je na začátečníka docela složité a zabere to velké množství času. Poslední možností je spokojit se s tím, co obsahuje vlastní příslušenství dodané s IWB. Očekávali bychom velkou galerii, natolik obsáhlou, aby učitel nemusel shánět obrázky na internetu. Pokud vám více vyhovuje realisticky zaměřené zpracování obrazových materiálů, vyhraje asi ActivStudio, pokud dáváte přednost kresleným, spíše dětsky pojatým obrázkům, volte SMART Notebook. Pokud ale od aplikace vyžadujete více, třeba flash animace, zpracované vnořené výukové objekty nebo dokonce přímo předpřipravené hotové výukové aktivity (Lesson Activity Toolkit), vyhrává SMART. Nesmíme zapomenout ani na to, že existují i celé hotové digitální učebnice, které práci s interaktivními tabulemi předpokládají. Jsou to např. interaktivní učebnice Fraus.

Nejméně oblíbenou součástí integrace IWB do vyučovacího procesu je proškolení učitelského sboru. Všechny společnosti dbají na své dobré jméno a opatří vám velice rádi zaškolení učitelů, někdy pravda za menší poplatek. Kromě toho existují centra vzdělávání, která vám za určitý finanční obnos vyškolí učitele k vaší spokojenosti. Zde tedy nerozhodně!

V případě že požadujete další nadstandardní práci s tabulemi, mohlo by pro vás být užitečným prvkem hlasovací zařízení, neboli zpětnovazebný systém. IWB SMART Board podporují vlastní hlasovací zařízení SMART Response, dále je možné přičlenil také zpětnovazební systém Turning point, který spolupracuje pouze s MS Powerpointem. ActivBoard může k interaktivní tabuli připojit vlastní sestavu hlasovacích zařízení ActiVote. Že by opět nerozhodně?

Za negativní vlastnost lze dnes při práci s interaktivní tabulí stále více považovat jednodotykovost, tj. když v danou chvíli může pracovat s aktivními prvky tabule pouze jeden uživatel. V současné době jak SMART Board, tak ActivBoard nabízí možnost dual touch, což umožňuje práci dvou žáků najednou (ActivBoard se systémem ActiveArena). I zde je tedy boj vyrovnaný, avšak SMART přišel ještě s tzv. chytrým dotykem, což znamená, že tabule rozpozná, zda píšete (prstem) nebo mažete (dlaní). Pokud vás zaujala tato možnost, pak zaboduje SMART.

Jak je vidět z předchozích řádků, je potřeba si opravdu sehnat více informací, než pouze cenu, a nenechat se nachytat reklamními triky společností, které se snaží ukořistit co nejvíce podílu na trhu. Firmy, které se starají o začleňování interaktivních tabulí do škol, přicházejí stále s dalšími inovacemi ve vlastním softwaru a vymýšlejí nové a nové hardwarové úpravy.

I když v tomto článku na body vyhrála tabule SMART Board (5:4), neznamená to, že by byla za všech okolností nejlepší. Je důležité znát vlastnosti různých zařízení a vědět tak, do čeho v dané situaci, s danými žáky, učitelským sborem a možnostmi využití oněch zařízení investovat. A máte-li opravdu zájem o informace, tak by asi bylo dobré navštívit i některá fóra nebo blogy, které se zaměřují na implementaci technologií do výuky (např. fórum RVP-technologie ve škole).

Určitě není nutné setrvávat v iluzi, že IWB je tou nejmodernější technologií, která samoúčelně spasí školu. Za prvé protože je to pouze pomůcka, která sama o sobě učit neumí, a za druhé protože technologie se stále rychleji a rychleji vyvíjejí. Možná budeme brzy místo tabulí používat třeba multidotykové plasmové obrazovky. Kdo ví?

Poznámka:
Tento příspěvek vznikl jako výstup předmětu Didaktika informační a komunikační technologie 02 na Katedře informačních technologií a technické výchovy UK Praha, Pedagogická fakulta.