Chválíme poctivě – 4. ročník ZŠ

Vytvářejte bezpečné prostředí, ve kterém si žáci mohou vyzkoušet vyjadřovat uznání i beze slov. Při úvodní aktivitě předveďte několik příkladů neverbální pochvaly (úsměv, palec nahoru, potlesk, přikývnutí), aby žáci lépe pochopili zadání. Při práci s bajkou veďte žáky k hledání motivů jednání jednotlivých postav. Zaměřte se nejen na to, co bylo řečeno, ale především proč to bylo řečeno. Zdůrazněte, že upřímná pochvala má druhého povzbudit, zatímco lichotka sleduje vlastní prospěch chválícího. Podporujte žáky v uvádění vlastních zkušeností nebo příkladů z literatury, filmů či běžného života, kde se setkali s lichocením nebo neupřímnou pochvalou. Diskusi veďte citlivě tak, aby žáci nikoho konkrétního nehodnotili ani nezesměšňovali. Reflektivní otázky: Bylo pro tebe obtížné vyjádřit pochvalu beze slov? Jakými způsoby lze pochválit člověka beze slov? Co je ti příjemnější – pochvala slovy, nebo neverbálně? Proč? Jak poznáš z neverbálního projevu, že je ocenění upřímné? Společně formulujte závěry: Upřímná pochvala vyjadřuje skutečné ocenění druhého člověka. Lichotka není míněna upřímně a jejím cílem bývá získání výhody nebo osobního prospěchu. Upřímnou pochvalu poznáme podle toho, že je pravdivá, konkrétní a není spojena s očekáváním odměny. Transferem do života je zadání, kdy žáci se během týdne pokusí vyslovit dvě až tři upřímné pochvaly a budou sledovat reakce lidí. Otázky pro následnou reflexi: Kolik upřímných pochval se ti podařilo vyslovit? Komu jsi je věnoval/a? Čeho se pochvala týkala? Jak na ni lidé reagovali? Myslíš si, že poznali, že byla myšlena upřímně? Podle čeho? V závěrečném shrnutí si žáci uvědomí, že největší hodnotu má pochvala, která je pravdivá, konkrétní a „od srdce“.