Weby NPINPIMojeEduEduRevueRevize RVPProhlédnout RVPZapojme všechnyVedeme školu
npi
npi
  • Celá nabídka
  • Přihlásit se
  • Domovská stránka
  • Prohlédnout celou nabídku

  • Přihlásit se

MojeEdu

  • Domovská stránka
  • Celá nabídka
  • Pomoc k RVP PV
  • Pomoc k RVP ZV
  • Pomoc k RVP ZŠS
  • Nabídka IPS Kurikulum
  • Metodické kabinety
  • Jak na plynulý přechod z MŠ do ZŠ?
  • Spomocník
  • Záznamy webinářů
  • Proč MojeEdu?
  • Co je MojeEdu?
  • Jak používat MojeEdu?
  • Export produktů (JSON)
  • Export produktů (CSV)

Weby NPI

  • NPI
  • Revize RVP
  • Prohlédnout RVP
  • Digitalizace ve vzdělávání
  • Zapojme všechny
  • Vedeme školu

Kontakt

Konzultační centrummojeedu@npi.czSenovážné náměstí 25,
110 00 Praha 1

Sociální sítě


EU logo

  • Prohlášení o přístupnosti
  • Newsletter

NPI ČR © 2026

Přihlásit se
Přihlásit se

Archivní obsah

Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.

Odborný článek

Chemická analýza historických materiálů a objektů kulturního dědictví – Aktivity

4,0 (1 hodnocení)

Článek obsahuje popisy zkoumání konkrétních předmětů za použití zobrazovacích metod a infračervené spektroskopie, ukázky spekter s vysvětlením, postupy, jak se ze spektra určí, o kterou látku jde. V příloze naleznete opakovací test.

Úkol 1

Šperky z jantaru od Baltského moře

Jantary jsou tvořeny mineralizovanou pryskyřicí třetihorních jehličnanů. Pro svoji barvu a přirozenou krásu je jantar používán od dávných dob na výrobu šperků a ozdobných předmětů. Naleziště jantarů jsou na různých místech světa, nálezy z okolí Baltského moře jsou označovány jako tzv. baltské jantary. Původ tohoto typu jantaru můžeme velmi dobře identifikovat pomocí infračervené spektroskopie, kde vidíme ve spektru tzv. baltské ramínko , tj. skrytý absorpční pás s vrcholem při vlnočtu 1150–1210 cm-1 (Obr. 3). Pokud toto ramínko ve spektru chybí, pochází jantar z jiné oblasti světa. Tato informace opět pomáhá archeologům k dotvoření přehledu o jantarových obchodních cestách v historických dobách.

unknownunknown
standardstandard
curvescurves

Rekonstrukce gotického Karlova mostu v Praze

V současné době prochází Karlův most rozsáhlou rekonstrukcí, která je pod drobnohledem široké veřejnosti. O příčinách degradace a i o kvalitě rekonstrukčních prací se vede v odborné veřejnosti velká diskuze, v tisku a médiích je publikováno mnoho odborných i populárních článků. Lícové zdivo gotického Karlova mostu v Praze bylo velice pozměněno v rámci rozsáhlých oprav během devatenáctého a dvacátého století. Jako pojivového a výplňového materiálu, namísto původní maltoviny na bázi hydraulického vápna a „coccocipesta“, byl v některých případech využit vytvrzený

14. 6. 2011

Autor
AM

Ing. Anna Mittnerová

Další tvorba autora
Kód

portal-12811

Materiály ke stažení

  • Test – formát PDF
    97.99 kB, PDF
  • Test - formát DOC
    64.00 kB, DOCX

Rubrika
Odborný článek
Typ článku
Teoretický
Stupeň vzdělávání
Gymnaziální vzdělávání
Týká se jazyka
Čeština

Seriál

Chemie a umění

  1. 1.Chemická analýza historických materiálů a objektů kulturního dědictví
  2. 2.Chemická analýza historických materiálů a objektů kulturního dědictví – Aktivity
portlandský cement
. Ten vytvořil téměř nepropustnou bariéru, jejíž propustnost je o tři až čtyři řády nižší než propustnost vody a vodní páry původní vápenné malty a opukového zdiva.

Tato nízká propustnost nového nekompatibilního materiálu vede k hromadění vodorozpustných solí, především dusičnanů, ale také chloridů a síranů na lícovém zdivu. Dalším problémem je přítomnost polymerů, kterými bylo lícní zdivo ošetřeno ve 20. století. Na povrchu kamene se tvoří nepropustná černá krusta, pod kterou bují veselý život mikroorganismů a dalších vodorozpustných solí, a hmota kamene se stává křehká a drolivá.Jak byste postupovali při zjišťování příčin degradace zdiva mostu? Kterou analytickou metodu byste navrhli a co by vám naměřené výsledky indikovaly? Nejdříve bychom odebrali vzorky, zalili do pryskyřice a vytvořili příčný nábrus, který bychom prohlédli pod mikroskopem ve viditelném světle (Obr. 4) a UV světle (Obr. 5). V UV světle můžeme pozorovat výraznou růžovou fluorescenci mikroorganismů.

visiblevisible
uvuv

Pak bychom analyzovali vzorek v infračerveném spektroskopu (FT-IR.) Důkaz o výskytu mikroorganismů potvrzuje výskyt enzymu pektinázy (metabolického produktu mikroorganismů), který byl identifikován v naměřených spektrech (Obr. 6).

curves cervena fialovacurves cervena fialova

Úkol 2

Analýza usazenin na středověkých nádobách

Ve středověku bylo vyrobeno veliké množství keramických nádob, které byly používány většinou v domácnosti. Podle typu usazenin na těchto nádobách usuzují archeologové, jak asi lidé ve středověku žili. Vhodnou chemickou analýzou pro zjištění charakteru těchto usazenin je infračervená spektroskopie. Na Obr. 7 a Obr. 8 vidíte způsob, kterým se odebírá vzorek pro analýzu. Ve třech vzorcích nádob byly identifikovány proteiny a tato skutečnost vede k úsudku, že nádoby byly používány ke skladování potravin: šlo tedy o kuchyňské keramické nádoby.Ve vzorku odebraném z nádoby 658 (Obr. 9 a Obr. 10) byla na základě porovnání charakteru infračerveného spektra (Obr. 11) odebraného vzorku (spektrum A) se srovnávacím spektrem E pro borovicovou pryskyřici potvrzena přítomnost borovicové pryskyřice v usazenině nádoby. Vzorek nádoby však obsahuje i další složky: chemické sloučeniny, jak vyplývá ze srovnání se spektry, a to se spektrem B pro fosforečnan vápenatý, spektrem C pro oxid křemičitý a spektrem D pro síran vápenatý. Z porovnání spekter můžeme usuzovat, že keramická nádoba mohla být používána k tavení pryskyřice na výrobu loučí.

vessel1vessel1
vessel2vessel2
vessel3vessel3
vessel4vessel4
curves pouze cervenacurves pouze cervena

Ošetření archeologického nálezu plastiky keltské hlavy ze středních Čech. Jeden z nejvýznamnějších objevů na českém území pocházející z období kolem poloviny 2. století před naším letopočtem, kdy území severně od Alp obývaly keltské kmeny, je nález kamenné plastiky hlavy keltského boha (Obr. 12). Nález jednotlivých kusů hlavy byl učiněn náhodně místními obyvateli na poli ve středních Čechách v blízkosti Mšeckých Žehrovic u Slaného v roce 1943. Po válce byly jednotlivé díly sošky spojeny, hlava byla restaurována a tento vzácný nález vystaven v Národním muzeu. V roce 2009 byla plastika zapůjčena na výstavu Umění Keltů do historického muzea v Bernu.Kvůli převozu do jiného prostředí bylo proto důležité zjistit, kterým materiálem byly jednotlivé díly hlavy slepeny a zda a čím byl ošetřen povrch plastiky. Jako vhodná analytická metoda byla použita infračervená spektroskopie. Miniaturní vzorky pro analýzu byly odebrány ze zadní strany hlavy (Obr. 13).

head1head1
head2head2
spectra1spectra1
spectra2spectra2

Na základě porovnání spekter zkoumaného vzorku a srovnávacích spekter čistých látek lze potvrdit, že na slepení jednotlivých částí plastiky byla použita směs sádry (vrchol 1695 a 1619 cm-1) a polyakrylátové pryskyřice (vrchol 1732 cm-1) a že povrch plastiky hlavy byl ošetřen včelím voskem, shodné absorpční pásy s vrcholy při vlnočtu 2917 a 2851 cm-1.

Tento výukový text vznikl jako součást projektu Chemistry is All Around Us (CIAAU), financovaného Evropskou komisí, prostřednictvím Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) v rámci programu Leonardo da Vinci, Podpora evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a celoživotního učení, http://www.chemistry-is.eu/.

ll
ll

Klíčová slova

  • archeologický nález
  • chemická analýza
  • chemická látka
  • spektrum
cc

Licence

Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.

14. 6. 2011

Autor
AM

Ing. Anna Mittnerová

Další tvorba autora
Kód

portal-12811