Chci Sluncem být a ne planetou aneb Proměny forem a podob otroctví v dějinách
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Chci Sluncem být a ne planetou aneb Proměny forem a podob otroctví v dějinách
3,7 (3 hodnocení)
Příspěvek se zabývá proměnami forem a podob otroctví v dějinách – od starověku přes středověk a novověk až po tzv. novodobé otroctví. Žáci si mají zpřehlednit a utřídit dosud získané informace o vývoji otroctví v dějinách, čímž se jim potvrdí (anebo také ne) to, jak se proměňovalo postavení otroků v různých historických dobách a v různých částech světa.
Pojem „otroctví" má mnohý z nás spojen např. s otrockou prací při stavbách egyptských pyramid, s gladiátorskými zápasy ve starém Římě nebo s vlastněním otroků plantážníky v jižních státech USA. Toto všechno jsou bezpochyby představy v podstatě správné, i když laděné v poněkud romantických, a tudíž idealizovaných podobách, avšak již výrazně menší procento dnešních lidí si uvědomuje stále přetrvávající formy či podoby otroctví i v současnosti.
Hlavním cílem tohoto příspěvku je tak zpřehlednit a utřídit žákům jejich dosud získané informace o vývoji otroctví v dějinách, tj. ukázat jim, jak se proměňovalo (modifikovalo) postavení otroků v různých historických obdobích a v různých částech světa. Jinak to vypadalo z hlediska otroků např. ve starověku na území tehdejšího Řecka či Říma, jiné to bylo v 18. a 19. století za tzv. zlaté éry, lze-li tu dobu tak nazvat, dovozu otroků z Afriky do Ameriky a odlišné to nepochybně je dnes, kdy mluvíme o tzv. novodobém otroctví, které patří zejména v rozvojových zemích Asie a Afriky k velmi výrazným a ožehavým problémům současnosti.
1. Úvodní informace a rozdělení úkolů ve třídě
Nejdříve žákům představíme základní smysl a cíle výukového bloku, tj. nastíníme jim, co by si měli z výuky odnést. Poté jim ještě ozřejmíme kritéria jejich hodnocení. Tady se doporučuje hodnotit vždy výstupy jednotlivých fází/kroků úkolu. Pro fázi/krok 2 je to individuální písemné zpracování stručné úvahy na dané téma, pro fáze/kroky 3 – 4 je to zhotovení papírového posteru (plakátu), pro fázi/krok 5 je to společné zpracování nejlépe powerpointové prezentace a pro fázi/krok 6 je to opět individuální práce s vyplněním komparativní tabulky a závěrečná reflexe s celou třídou.
Následně třídu rozdělíme do početně i vědomostně vyrovnaných (heterogenních) skupin, ve kterých budou žáci pracovat po celý výukový blok. V jednotlivých pracovních skupinách je možno stanovit role (např. prezentátor, zapisovatel aj.) a pravidla (nutnost aktivního přístupu a možnost prosadit se pro všechny členy skupiny, vzájemný respekt a nezesměšňování jednotlivých názorů, a už vůbec ne osobní urážky a invektivy apod.), která budou platná po celou dobu práce na zadaném úkolu.
Papírový poster; psací potřeby; studijní literatura; přístup k Internetu; poznámkový blok; historický, příp. geografický atlas světa (Českého státu)
2. Terminologická vsuvka
V souvislosti s dalším textem doporučujeme rozlišovat tyto pojmy, sice podobně znějící a vypadající, ale s jasně patrným sémantickým rozdílem:
„Otroctví" – stav nebo postavení jednotlivce, který je předmětem vlastnění[1]
„Otrokářství" - systém nucené práce, využívající osobně nesvobodnou sílu, který byl znám od starověku a raného středověku, ale byl postupně odstraněn, zejména vlivem křesťanství a islámu. K jeho obnovení došlo ve specifické podobě v období kolonizace Ameriky.[2]
V této úvodní části lze žáky vyzvat, aby se formou individuální práce zamysleli nad komplementárním, ale zároveň do jisté míry i ambivalentním vztahem obou pojmů. Výsledným výstupem k hodnocení budou stručné písemné (cca 1 strana formátu A4) úvahy (vypracované např. metodou volného psaní), které budou určení žáci (dobrovolníci?) prezentovat před třídou.
Tyto individuální prezentace mohou být vhodnou evokací pro další fáze výuky, aby si žáci vybavili, co už o probíraném tématu vědí, případně co si myslí, že o něm vědí.
Na závěr tohoto bloku učitel provede bilanční shrnutí žáky uvedených informací – např. co bylo zmíněno správně; tam, kde byla napsána chybná tvrzení, uvede vše na pravou míru apod. Následně odkáže na další kroky ve vyučovacím procesu.
3. Historický vývoj forem a podob otroctví
V této části výukového bloku žáci získají ve stručné, ale hutné a koncentrované podobě informace o postavení otroků v různých historických obdobích a na různých geograficky vymezených místech světa. To znamená, že nepůjde o komplexní a kompletní výklad problematiky otroctví v dějinách světa, ale bude se jednat o výběrově pojaté výseky z historického vývoje příslušné tematiky.
Žákům dáme k dispozici seznam pojmů vážících se k problematice otroctví (na základě širšího společensko politického vývoje) v různých dobách a různých částech světa (viz Příloha č. 1). Jejich úkolem bude tyto pojmy vysvětlit a napsat na papírový poster, který bude odprezentován zástupcem jednotlivých skupin a poté náležitě ohodnocen.
a) Otroctví ve starověku
Žáci charakterizují otroctví a postavení otroků v těchto starověkých státních útvarech: Egypt, Mezopotámie, Řecko, Řím. Najdou v jednotlivých státních systémech podobnosti a odlišnosti. Pokusí se stručně popsat běžný den otroka žijícího v každé z výše jmenovaných říší. Zástupci jednotlivých pracovních skupin odprezentují výsledky svého snažení, kterým bude částečně popsaný papírový poster.
b) Otroctví v době středověku (od počátků státnosti do konce 12. století) na území Českého státu
Žáci přesně určí, ze které historické doby existují nejstarší dochované doklady o existenci otroctví na území dnešní České republiky. V souvislosti s tím se mohou zamyslet nad tím, jak to bylo s otroctvím u prvních Slovanů (a např. s jejich tzv. holubičí povahou oproti bojovnosti a krvežíznivosti Germánů) přicházejících na naše území. Kdy a proč se raně středověký Český stát ocitá ve výhodném mocenském postavení, které mu umožňuje získávat otroky k dalšímu prodeji? Stručně popíší tuto historickou dobu – kdo a jak tehdy u nás vládl, příp. jak se tehdy žilo našim dávným předkům? Zároveň je třeba vzít v úvahu mezinárodní aspekty vývoje ve střední Evropě.
Mezi kým z vládnoucích špiček se tehdy v Čechách rozhořel spor o otroctví, příp. o křesťanství versus pohanství? Jak tento spor skončil? Dokdy je existence otroctví na našem území nepochybně doložena v písemných pramenech? Vše bude opět zachyceno na plakátu a okomentováno před celou třídou.
c) Otroctví v době kolonizace Ameriky (se zaměřením na vývoj v USA)
Žáci vymezí, odkdy přítomnost černých otroků provází kolonizaci Ameriky? Odkud a proč byli otroci do Ameriky přiváženi? Kdy a za jakých okolností bylo otroctví zrušeno v USA? Jak je to ošetřeno v americké ústavě? Nezapomenou popsat každodenní život severoamerických otroků. Zde je možné provést srovnání s běžným životem původních obyvatel Severní Ameriky – Indiánů a Eskymáků. Vysvětlí pojem „abolicionismus". Jak se projevoval tzv. bílý teror vůči černošskému obyvatelstvu? Získané informace žáci opět zachytí na poster a obhájí před třídou.
4. Moderní formy a podoby otroctví (novodobé otroctví)
Na vznikající postery žáci doplní informace o novodobých formách a podobách otroctví. V souvislosti s tím je třeba zdůraznit, že moderní právo zakazuje otroctví podle Úmluvy o otroctví (1926) a Dodatkové úmluvy o odstranění otroctví, obchodu s otroky a institucí a praxe podobné otroctví (1956). Posledně citovaná norma mezinárodního práva rozšiřuje působnost starší úmluvy i na takové jevy, jako jsou otroctví pro dluhy, nevolnictví, prodej žen a dětí aj. Přesto stále žijí miliony lidí (např. v subsaharské Africe či jižní Asii) ve faktickém postavení otroků.
V této souvislosti za velmi užitečný a inspirativní zdroj informací pro učitele i žáky považuji příspěvek „Novodobé otroctví" od Petry Kutálkové (http://www.rvp.cz/clanek,/274/973), ve kterém zájemci najdou nejen spoustu faktických údajů, ale i zajímavé odkazy na studijní literaturu a další zdroje.
V návaznosti na to se žáci soustředí na jednotlivé formy a podoby novodobého otroctví členící se do několika zásadních kategorií – např. dlužní otroctví, nucené sňatky, nucené práce, obchodování s lidmi atd. Zjištěné informace budou zachyceny na poster a náležitě ohodnoceny.
5. Závěrečné shrnutí
Žáci připraví krátkou powerpointovou prezentaci – stručný a přehledný souhrn všeho dosud popsaného (délka prezentace by neměla překročit 15 minut).
Na úplný závěr dávám doporučení zařadit bilanční slidy:
Co jsme věděli již dříve, tj. před výukou tohoto tematického bloku? Lze samozřejmě využít fakta zapsaná v úvodních úvahách a následně verifikovaná či falzifikovaná učitelem.
Jaké informace nás nejvíce zaujaly a proč?
Je něco, co stále nevíme, příp. čemu jsme nerozuměli či jsme tomu nevěnovali pozornost?
6. Společná reflexe
Žáci si zcela na závěr celého úkolu individuálně vyplní srovnávací tabulku (viz Příloha č. 2), aby se sami přesvědčili, jak pokročili se svými znalostmi a vědomostmi vážícími se k výuce daného tematického bloku. K tomu samozřejmě použijí jednak informace, které se dozvěděli v předcházejících hodinách, a pak mohou v případě „nouze" nahlédnout do dokončených posterů, které budou k dispozici všem ve třídě.
Po vyplnění následuje ještě shrnutí a společná reflexe s celou třídou. Při té společné reflexi zaměříme pozornost na:
Faktografickou správnost - kontrolu správnosti faktů uvedených ve srovnávací tabulce; žáci by měli sami uvést, jak se jim s postery spolužáků pracovalo.
Přemýšlení o jednotlivých historických fázích vývoje otroctví na různých územích světa – zaměření zejména na poslední čtyři řádky srovnávací tabulky – můžeme tedy pracovat s pozitivními, negativními či falešnými představami žáků; proto je třeba vysvětlovat a uvádět „naučená" fakta na pravou míru; v této závěrečné fázi bychom se mohli společně se žáky pokusit najít některá společná tvrzení, která jsou pro otroctví ve všech zmiňovaných historických obdobích a na všech výše dotčených místech světa stejná (obecně platná); podobně bychom mohli nalézt to, co je pro každé období a místo jedinečné.
Hodnocení úkolu jako celku – pohovoříme se žáky o silných a slabých místech úkolu; o tom, jak se jim pracovalo; co pro ně bylo nejsložitější a co naopak bylo jednoduché; co jim práci komplikovalo a co naopak usnadňovalo apod.
K dalšímu studiu žákům i učitelům doporučuji z takřka nepřeberného množství tuto literaturu více či méně se dotýkající problematiky otroctví v různých dobách a místech světa:
Bouzek, Jan; Ondřejová, Iva. Periklovo Řecko. 1. vydání. Praha : Mladá Fronta, edice Máj, 1989, 272 s. ISBN 80–204–0083–4. Oliva, Pavel; Burian, Jan. Civilizace starověkého Středomoří. 1. vydání. Praha : Svoboda, 1984, 549 s. Oliva, Pavel. Zrození evropské civilizace. 1. vydání. Praha : Scientia, 1995, 168 s. ISBN 80–85827–97–2. Tindall, George Brown; Shi, David E. USA. 1. vydání. Praha : NLN, 1994, 897 s. ISBN 80–7106–088–7. Třeštík, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). 1. vydání. Praha : NLN, 1998, 658 s. ISBN 80–7106–138–7. Zamarovský, Vojtěch. Dějiny psané Římem. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, edice Máj, 1967, 384 s. Žemlička, Josef. Čechy v době knížecí (1034–1198). 1. vydání. Praha : NLN, 1997, 660 s. ISBN 80–7106–196–4.
Autoevaluace
Žáci si upevnili, případně rozšířili své znalosti a vědomosti o problematice otroctví, které jim otevřely nové pohledy na probíranou oblast. Zvolené formy a metody práce většinou přijali za své, neboť jim tak výuka připadala pestřejší a poutavější. Rozšířením učiva zabývajícím se tematikou otroctví o nově probíraná historická období a území lze dosáhnout možnosti dále modifikovat vyučování dle výše navržené koncepce a struktury.
[1] Citováno dle: Žaloudek, Karel. Encyklopedie politiky. 1. vydání. Praha : Libri 1996, s. 308. ISBN 80–85983–11–7.
[2] Citováno dle: Hroch, Miroslav a kol. Encyklopedie dějin novověku 1492–1815. 1. vydání. Praha : Libri 2005, s. 229. ISBN 80–7277246–5.
ALFOLDI, Tibor. Ženy kmene Hamer - Zlynčujte mne, prosím [online]. 2008. [cit. 2009-07-03]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/lide-a-kultura/zeny-kmene-hamer---zlyncujte-mne-prosim-738/.
ANDERSSON, Hilary. V Nigeru se do otroctví někteří lidé přímo rodí [online]. 2005. [cit. 2009-07-03]. Dostupné z: http://zpravodajstvi.ecn.cz/?x=222989.
Otroci jsou v Mauritánii veřejným tajemstvím [online]. [cit. 2009-07-03]. Dostupné z: http://tiscali.cz/trav/trav_center_050119.814485.html.
BOUZEK, Jan; ONDŘEJOVÁ, Iva. Periklovo Řecko. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Mladá fronta, 1989. 272 s. ISBN 80-204-0083-4.
OLIVA, Pavel; BURIAN, Jan. Civilizace starověkého Středomoří. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Svoboda, 1984. 549 s. ISBN -.
OLIVA, Pavel. Zrození evropské civilizace. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Scientia, 1995. 168 s. ISBN 80-85827-97-2.
TINDALL, George Brown; SHI, David E. USA. 1. vyd. Sv. 1. Praha: NLN, 1994. 897 s. ISBN 80-7106-088-7.
TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců - vstup Čechů do dějin (530-935). 1. vyd. Sv. 1. Praha: NLN, 1998. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Dějiny psané Římem. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Mladá fronta, 1967. 384 s. ISBN -.
ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí (1034-1198). 1. vyd. Sv. 1. Praha: NLN, 1997. 660 s. ISBN 80-7106-196-4.
