Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie
Studie Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků je komplexním přehledem o vývoji, cílech a organizaci celostátních testů v evropských zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a byla vypracována na žádost České republiky předsedající Radě Evropské unie v první polovině roku 2009.
Účelem studie je poskytnout srovnávací přehled vývoje, cílů a organizace celostátních testů v EU a přispět k pochopení toho, jak jsou výsledky testů využívány.
Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie
Celostátní testování žáků se v celé Evropě stává stále důležitějším prostředkem pro měření a monitorování kvality vzdělávání. Studie Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků je komplexním přehledem o vývoji, cílech a organizaci celostátních testů v evropských zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a byla vypracována na žádost České republiky předsedající Radě Evropské unie v první polovině roku 2009.
Účelem studie je poskytnout srovnávací přehled vývoje, cílů a organizace celostátních testů v EU a přispět k pochopení toho, jak jsou výsledky testů využívány. Referenčním rokem je školní rok 2008/09 a informace se vztahují k úrovním ISCED 1 (primární vzdělávání – 1. st. ZŠ) a ISCED 2 (nižší sekundární vzdělávání – 2. st. ZŠ).
Studie popisuje pouze sektor státního školství kromě Belgie, Irska a Nizozemska, kde je předmětem zkoumání i sektor soukromého školství subvencovaného státem, protože v těchto zemích tyto školy navštěvuje většina dětské populace.
Pro účely této studie byly celostátní testy rozděleny do tří kategorií:
sumativní testy, které se týkají dosažené úrovně jednotlivých žáků na konci určitého období vzdělávacího procesu a které slouží jako podklad pro udělení osvědčení, k diferenciaci žáků, k postupu do dalšího ročníku nebo k výběru další vzdělávací dráhy;
testy zaměřené na kontrolu výkonu škol, kvality výuky, výkonů učitelů nebo k posouzení celkové efektivity vzdělávací politiky a praxe;
formativní testy zaměřené na identifikaci vzdělávacích potřeb, kterým se následně výuka přizpůsobí.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jiří Zajíc6. 3. 2011
Bylo by možné tento zajímavý článek graficky "doopravit"? Zejména seznam v čási 3. kapitola je značně nepřehledný a navíc je v něm nějaký znak, který seznam ve střední části "rozhodil".
Kapitola 1
Hodnocení žáků v Evropě – kontext a zavádění celostátního testování
Tato kapitola poskytuje přehled rozvoje celostátního testování v posledních desetiletích a hlavních příčin jeho stále širšího využívání ve státech Evropy.
Celostátní testy doposud nevyužívají tyto státy:
Belgie (německy mluvící společenství)
Česká republika
Řecko
Wales
Lichtenštejnsko
Pokud jsou testy zavedeny, vždy jsou využívány různé kategorie testů společně s dalším hodnocením a obvykle se řídí podle zvláštních právních předpisů či pokynů. Vždy je ale zdůvodněna jejich potřebnost, vývoj jejich využívání bývá v souladu s celostátní politikou a strukturou vzdělávání, stávají se jejich důležitým nástrojem a monitorují nejen výkony jednotlivých žáků a škol, ale také celých vzdělávacích systémů.
Historické okolnosti a příčiny využívání celostátního testování ve státech Evropy:
postupné šíření od 90. let minulého století
decentralizace vzdělávacích systémů
zvyšování autonomie škol
rostoucí pozornost kvalitě vzdělávání
propojení s politickými otázkami
Kapitola 2
Cíle a organizace celostátního testování
Zde je možné nalézt informace o účelu testování a podmínek, za kterých se provádí, o četnosti, o testovaných předmětech, typech otázek včetně využití ICT apod.
Významné rozdíly v systémech celostátního testování byly nalezeny v těchto oblastech:
cíle
organizace
využití výsledků
typy testů a otázek
váha testů
četnost testů
počet testovaných předmětů
účast žákovské populace
využívání ICT
Je důležité poznamenat, že ve většině evropských zemí se řeší zapojení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami formou nepovinné účasti na celostátním testování.
Obvyklé cíle celostátního testování:
srovnatelné měření výsledků vzdělávání
standardizované měření
monitorování škol
monitorování vzdělávacího systému jako celku
plnění formativních cílů při výuce
poskytování zpětné vazby:
žákům
rodičům a vedení o práci učitelů
tvorba vzdělávací politiky a opatření k odstraňování rozdílů
S vytyčováním cílů celostátního testování se ale téměř ve všech státech pojí problémy. Diskuse, které se při tom vznikají (jak v kruzích odborníků, tak i v celé veřejnosti) se týkají především:
zajištění validity v souladu s jejich účelem
obsahu, formy a organizace testů
způsobu využití
technického zpracování
objektivnosti
finanční efektivity
testovacích nástrojů a postupů
metod v souvislosti se spolehlivostí testů
metod přizpůsobených měnícím se potřebám evr. vzdělávacích systémů
Kapitola 3
Využití a dopad výsledků celostátních testů
Tato kapitola zkoumá to, k jakým účelům jsou výsledky testů využívány na úrovni jednotlivých žáků, škol, místních úřadů a celého vzdělávacího systému se zvláštním zaměřením na systém informování o výsledcích testů.
Otázky k řešení se týkají těchto oblastí:
využívání jednoho testů k různým účelům:
jediný test ® formativní + sumativní účely
monitorování celého systému ® zaslání školám
rovnováhy mezi potřebou dat a přemíry testování (zátěž):
vliv na motivaci a stres
vymezení ročníků
zapojení žákovské populace (většinou všichni X výběrové testování)
vlivu na výuku (možného zúžení vzdělávacího obsahu):
rozsah testovaných vzdělávacích předmětů
často 2 předměty (jazyk výuka + matematika)
někde + přírodní vědy + cizí jazyk
↓
hodnocení výsledků žáka pouze ve zlomku kurikula
někde napříč kurikulem
střídání vzdělávacích předmětů
tendence přizpůsobit nebo omezit vyučování na přípravu k testování
kombinace výsledků testů s ostatními metodami hodnocení
poskytování souhrnných výsledků školám pro:
srovnání s celostátním průměrem
ke zlepšení práce školy
zřídka zařazeno do interního nebo externího hodnocení škol
zřídka se podílí na poskytování financí školám
zveřejňování výsledků testování:
většinou se nezveřejňuje
někde zákaz využití pro sestavování srovnávacích tabulek (žebříčků škol), pouze Anglie
Jak je vidět z výčtu otázek k řešení, problémy s celoplošným testováním se vyskytují v celé Evropě. Nejvíce diskuzí a různých názorů však vzniká v souvislosti s poskytováním výsledků testování a jejich zveřejňováním, kdy jsou uvedeny v mnohém nepředvídané dopady těchto testů. Tato oblast testování se jeví jako jedna z velmi důležitých otázek a řeší se téměř ve všech státech EU, kde se již celoplošné testování využívá nebo se k jeho zavedení připravuje.
Literatura a použité zdroje
EACEA P9 EURYDICE. Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků. Brussels, Praha: Education, Audiovisual and Culture Executive Agenc, 2010.