Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek chce čtenáře stručně informovat o srovnávací analýze popisující roční počty vyučovacích hodin ve školách v povinném vzdělávání pro vybrané evropské země.
Srovnávací analýzy a studie jsou důležitou a neoddělitelnou součástí řešení různorodých úkolů ve VÚP, zejména koncepční povahy. Zaměřují se na zkoumání vybraných aspektů vzdělávacích systémů, procesů a dokumentů v zahraničních zemích a srovnávají je s odpovídajícími aspekty v České republice. Samotná zjištění a závěry vyvozené na základě uvedených zkoumání a srovnávání jsou důležitým východiskem a podkladem jednak pro rozhodnutí, která se týkají vzdělávacího systému jako celku, jednak pro inovace stávajících dokumentů a jejich vzdělávacích obsahů, přičemž slouží i jako podpůrné argumenty pro rozhodnutí strategického charakteru.
Analýzy a studie tvoří nejen nezbytný kontext pro český vzdělávací systém, ale jsou součástí konkrétních úkolů a okruhů problematiky, kterou řeší. Jedná se například o podněty pro inovace kurikulárních dokumentů, tvorbu různých didaktických a metodických materiálů pro výuku na školách, pro rozvoj mezinárodní spolupráce ústavu s odpovídajícími institucemi v zahraničí, apod.
V roce 2010 byla zpracována srovnávací analýza počtu vyučovacích hodin ve školách poskytujících povinné vzdělávání Celkové roční počty vyučovacích hodin ve vybraných evropských zemích. Přehled o počtu výukových hodin na uvedených školách přináší důležité informace z hlediska výše nákladů, které je třeba vydávat na povinné vzdělávání.
Jako nejvhodnější ukazatel z hlediska nákladů na vzdělání byl vzat celkový roční počet výukových hodin. Základních zdrojem pro analýzu byla mezinárodní studie Key Data on Education in Europe 2009 [1] (Education, Audiovisual and Culture Executive Agency 2009) v níž je srovnáváno celkem 35 zemí: členské státy EU a dále Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko. Země jsou porovnávány z hlediska celkového ročního počtu vyučovacích hodin pro devět ročníků primárního a nižšího sekundárního vzdělávání (odpovídá devíti ročníkům 1. a 2. stupně základního vzdělávání v ČR).
Analýzou bylo zjištěno, že ve většině z 35 uvedených zemí (včetně ČR) je celkový roční počet vyučovaných hodin v primárním vzdělávání – 1. stupeň našeho základního vzdělávání – nižší (zejména v prvních dvou ročnících) a pak soustavně vzrůstá. K výraznějšímu nárůstu dochází nejčastěji v začátku (6. a 7. ročníku) nižšího sekundárního vzdělávání – 2. stupeň našeho ZV.
Z přehledu ročních hodinových dotací vyplynulo, že Česká republika ve srovnání s ostatními 34 zeměmi patří spíše k zemím s průměrnými hodnotami těchto veličin. S celkovým počtem cca 3 650 hodin v primárním vzdělávání a 3 440 hodin v sekundárním vzdělávání je např. na prakticky stejné úrovni s Finskem (primární vzdělávání cca 3 570 hodin, v sekundárním vzdělávání cca 3 420 hodin) a Slovenskem (primární vzdělávání cca 3 520 hodin, sekundární vzdělávání cca 3 380 hodin). Zaostává však např. za Bulharskem (primární vzdělávání cca 4 750 hodin, sekundární vzdělávání cca 5 060) a Tureckem (primární vzdělávání cca 5 520 hodin, sekundární vzdělávání 5 520 hodin). Výrazněji nižší časovou dotaci než ČR má např. Lotyšsko: primární vzdělávání cca 2 820, sekundární vzdělávání 3 070 hodin.
Výsledek srovnávací analýzy poukázal na to, že případné snížení počtu vyučovacích hodin v povinném vzdělání by mohlo být z hlediska udržení úrovně povinného vzdělání vůči ostatním evropským zemím určitým rizikem, i pokud se jedná např. o výsledky našich žáků v mezinárodních výzkumech, zkoumajících různé aspekty úrovně vzdělávání.
[1] Key Data on Education in Europe 2009. Dostupné z WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/978-92-9201-033-1/EN/978-92-9201-033-1-EN.PDF (E, Section I)
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
