Bydlíme s přírodou – veřejná zeleň

Veřejná zeleň hraje pro obyvatele měst hlavní roli v našem pohledu na okolní prostředí. Vzhledem k rostoucímu počtu lidí žijících pouze ve městech představují tyto zelené kouty pro mnoho lidí nejčastější, někdy až jediný kontakt s přírodou. S rozšiřováním měst a snahou o využití plochy v centrech pro komerční účely často mizí poslední kousky zeleně. Některé plochy zůstávají jen díky občanské aktivitě obyvatel v jejím okolí, kteří ve snaze nevyměnit toto pouto s přírodou za další nákupní či kancelářské centrum, sepisují petice a pořádají veřejná shromáždění. Některé plochy občas zmizí rychleji, než se je podaří zachránit.

Funkce zeleně

Přitom městská zeleň má mnoho jiných funkcí než jen estetickou. Řadí se mezi ně i funkce:

• Klimatická – díky evapotranspiraci rostlin se zvyšuje vzdušná vlhkost, klesá teplota, mikroklima v parcích je příjemnější než v okolních ulicích. Větší stromy poskytují i dostatek stínu a chrání před nadměrným zahříváním umělých povrchů.
• Hydrická – zeleň zadržuje vodu, která by jinak byla odvedena kanalizací, zvyšuje retenční schopnost krajiny. Zpomalením odtoku také snižuje následky rychlých přeháněk.
• Edafická – půda pod umělými povrchy přestává být půdou, takže zeleň je jednou z mála ploch, kde se přímo setkáváme s půdou se všemi jejími procesy.
• Přírodoochranná – je až s podivem, kolik druhů živočichů a rostlin žije bez přičinění člověka v městské zeleni. I v tom nejmenším parku je množství drobného ptactva, které o sobě dává vědět hlavně v ranních hodinách, než je přehlušeno hlukem města. Mnohdy se zde vyskytují i vzácné druhy, takovým příkladem je třeba roháč obecný na pražském Petříně a mnohé další, které jsou vázány na odumírající dřevní hmotu, která nebývá v běžných lesích ponechávána v takovém množství.
• Hygienická – rostliny fungují jako filtr především pro drobné prachové částice (aerosol), též efektivně snižují hluk způsobený dopravou (díky jeho pohlcování a odrazu).