Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Buňka – úlohy s využitím mikroskopu
Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu biologie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Buňka, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál nabízí inspiraci na práci s mikroskopem. Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
1. Buňky cibule
Jedná se o klasické mikroskopování buněk cibule, které asi všichni umí nachystat. Zkusme ale vymyslet otázky, které bychom mohli pokládat žákům k zamyšlení.
Buňky cibuleK úloze je vytvořen pracovní list, který naleznete níže.
2. Senný nálev
Návod na senný nálev
Do větší zavařovací sklenice nasypeme zeminu a rostlinný materiál, například seno. Směs zalijeme vodou z rybníka. Sklenici uzavřeme víčkem a necháme stát na světlém a teplém místě. První nálevníci se objeví do týdne, ale je vhodné v kultivaci pokračovat po dobu 3–5 týdnů.
Co můžeme pozorovat v senném nálevu. Autor díla: Lenka BenediktováK úloze je vytvořen pracovní list, který naleznete níže.
3. Buňky mého těla
Cíl: Vidět živočišný typ buňky, tedy i lidskou buňku jednoduchým pokusem. Žák uvidí buňku vlastního těla, lze předpokládat, že to pro něj může být silný zážitek.
Postup: Plastovou jednorázovou lžičkou lehce přejedeme po vnitřní straně tváře v ústní dutině. Je dobré před tímto pokusem mít ústní dutinu bez zbytků jídla, čistou a vypláchnutou vodou. Na podložní sklo dáme kapku setřené hmoty z okraje lžičky a přikápneme barvivo, nejlépe methylenovou modř. Necháme chvilku probarvit a pak přikryjeme krycím sklem a pozorujeme s postupným zvětšováním.
Materiály ke stažení
Diskuze (13)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jan Maršák1. 4. 2020
Toto považuji za optimální přístup k výuce tématu, pojednávajícího o buňce. Žáci pozorují příklady buněk přímo. Pojem buňky si pak žáci vytvářejí z pozorování těchto konkrétních příkladů buněk a postupným zobecněním jejich případných společných vlastností. Považuji to za efektivnější a hlavně pro žáky za jasnější postup než ten, kdy je někdy snaha objasňovat žákům pojem buňky např. na základě jejího přirovnávání či analogií s jinými objekty. A pro žáky bude navíc pozorování buněk určitě překvapujícím zážitkem. Ke všemu spojený se zajímavou pozorovací, resp. experimentální činností.
- Miroslav Melichar5. 4. 2020
Pane doktore, souhlasím s Vámi v tom, že vlastní pozorování skutečných buněk je úplně základní, pak je teprve místo pro animace nebo analogie. Doufám, že i dnešní děti dokáže přímé pozorování buněk oslovit. Přesto ale si dovolím tvrdit, že náměty Jakuba Holce považuji za hodnotnější než tento článek. Nabízejí nové pohledy. Musí být ale přijímány jako námět k přemýšlení, jejich aplikace musí být přiměřená, vyučující si musí být vědom rizik. Nejde je prostě jen mechanicky převzít. Naproti tomu návody k mikroskopování uvedené výše jsou právě jen k mechanickému převzetí- není to trochu málo?
- Jan Maršák6. 4. 2020
Ad Miroslav Melichar: Myslím pane doktore, že to není zase tak málo. Jednak jsou žáci osobně zapojeni do reálné experimentální práce při zkoumání reaálného světa, je to východisko pro následné zobecňování experimentálních dat a tím vytváření obecnějších pojmů a zpětná aplikace těchto poznatků pro další empirické zkoumání reality. Proto tento přístup považuji za efektivnější než přístup založený na analogiích. I když analogie v tomto případě zcela nezavrhuji. Bez nich se ve výuce jistě nikdy zcela neobejdeme. Ale je nutno si uvědomit, že každá analogie je vždy jen analogií a může vést někdy k vytváření zkreslených představ o zkoumaných reálných objektech či procesech. A tyto představy se pak jen těžko v následující výuce odstraňují (viz např. analogie elektrického proudu ve vodiči s proudem tekutiny v potrubí). A proto zrovna v daném případě výuky tématu o buňce bych dal přednost pozorování a experimentu a následnému zobecňování získaných dat před nejistými a trochu nejasnými (i též poněkud náhodnými) analogiemi. Prosím berte to jako můj názor.
Financování materiálu
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).