Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Brainstorming a myšlenkové mapy
1,7 (3 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek se zabývá použitím metod brainstormingu a myšlenkové mapy při přípravě projektu. Tyto metody umožňují přehledným způsobem vizualizovat myšlenkové postupy učitele i žáků při tvorbě projektu.
Metoda myšlenkové mapy s podporou brainstormingu má hluboké neurovědné opodstatnění. Autor metody, kanadský psycholog T. Buzan, vycházel z poznatku, že si informace ukládáme do paměti nikoli v lineárním uspořádání, v jakém je získáváme, ale hierarchicky uspořádané ve formě jakýchsi trsů, od čehož se vyvinula i forma grafického zápisu myšlenkových map. Tento asociační paralelní způsob práce s myšlenkovými postupy vyhovuje lépe psychickému vybavení žáka základního vzdělávání než způsob lineární, jak jej nabízí klasický frontální výklad učitele nebo učebnice.
Ve srovnání s metodami, při nichž učitel celé třídě něco vysvětluje nebo ukazuje, motivují metody brainstormingu a myšlenkové mapy žáky k aktivitě, podporují tvořivé či kritické myšlení, posilují rozhodovací či komunikativní schopnosti a týmovou práci. Nejpříznivější prostředí pro rozvoj těchto dovedností nabízí forma projektů, při níž se mohou vzájemně propojit jednotlivé předměty a jíž se mohou zúčastnit žáci různých věkových skupin.
Metoda myšlenkové mapy s podporou metody brainstromingu využívající softwarový produkt z nabídky ICT, umožňuje vytvořit systematickou pojmovou strukturu projektu a jednotlivé pojmy vzájemně propojit. Grafické zobrazení struktury myšlenkové mapy poskytuje učitelům i žákům možnost vnímat jednotlivé fáze projektu v jejich systémové celistvosti a vzájemné provázanosti.
Při aplikaci metod brainstormingu a myšlenkové mapy jsme se inspirovali školním projektem ZŠ Turnov Evropská unie. Ten je určen žákům druhého stupně a má rozsah 5 vyučovacích hodin. Propojuje vzdělávací obsah zeměpisu s ICT, CJ (angličtina) a výtvarnou výchovou.
Cílem projektu je:
Výstupem projektu je:
Na rozdíl od přístupu k projektu, při němž žáci vykonávají jednotlivé pokyny, aniž často znají jejich vazby k celku projektu, bylo smyslem seznámit žáky již na počátku s komplexním záměrem a cílem projektu a dát jim prostor pro vlastní kreativitu při plánování dílčích kroků. Žáci tak mohli přistupovat k dílčím činnostem i k aktivitám spolužáků s vědomím jejich významu v celkové koncepci projektu, mohli je obměňovat a přizpůsobovat vlastním představám. Učitelé se na seznamování žáků s projektem připravovali v rámci pedagogického sboru právě metodou brainstormingu a myšlenkové mapy.
Metoda brainstormingu se používá v případech, kdy na položenou otázku neexistuje jednoduchá nebo jednoznačná odpověď, ale vychází se z předpokladu, že ke správné odpovědi se dospěje společně tvořivým způsobem, cestou pokusu a omylu. Proto není ani nezbytné dodržovat pravidla běžné diskuse, ale je možné klidně sdělit první nápad, který každému po položené otázce vytane mysli. Výsledky střetu názorů shrne v závěru diskuse jeden z učitelů.
V uvedeném případě byl použit brainstorming jako evokační metoda, která měla vyvolat příjemnou atmosféru mezi učiteli pro vznik nápadů a následnou diskusi. Učitelé nejprve připravili list papíru a do jeho středu zapsali název pojmu, který se stal dominantní pro řešení projektu, v našem případě zvolili jako centrální pojem Evropská unie. Potom ve spolupráci s ostatními učiteli zakreslovali na papír další výrazy, které vzešly z předchozí diskuse.
Samotná izolovaná klíčová slova však k vytvoření koncepce projektu EU nestačila, bylo zapotřebí vysvětlit a vyznačit vazby mezi jednotlivými pojmy, a dospět tak ke společnému jednoznačnému chápání a poznání problému. Tyto možnosti nabízí metoda myšlenkové mapy. K jejímu vytvoření lze použít nejen tužku a papír, ale i počítačový program kreslení nebo program FreeMind (viz ukázka).
ObrázekTakto vytvořená myšlenková mapa byla využita k seznámení žáků se záměry projektu, s jeho organizací a jednotlivými etapami. Pro důkladné porozumění struktuře projektu je důležitý nejen grafický zápis složený z jednotlivých klíčových slov, který slouží ke zmapování pojmové struktury, ale i následná interpretace hesel a jejich vyjádření formou souvislých vět. Proto po představení myšlenkové mapy žákům probíhala nad jednotlivými klíčovými slovy diskuse. Žáci se mohli dotazovat, co který pojem (činnost) znamená, mohli se společně s učiteli domlouvat, kterou činnost budou vykonávat sami, kterou společně s učiteli apod. Tak vznikal podrobnější plán řešení celého projektu.
K dosažení požadovaného efektu projektu je nutné vytvořit seznam pomůcek a informačních zdrojů, které bude nutné mít během projektu k dispozici. K důležitým pomůckám patří odborné publikace a encyklopedie získané výpůjčkou ve školní nebo veřejné knihovně. Je nutné zajistit přístup k internetu a tiskárnám. Projekt bude vyžadovat řadu mezivýstupů ve formě záznamů textů i obrázků na papír. K tomu účelu bude nezbytné shromáždit balicí papír, bílé čtvrtky, tužky a fixy.
Učitelé všech předmětů, kteří se projektu zúčastní, připraví výčet metod, které budou během projektu použity. Učitelé se domluvili, že v období přípravy projektu využijí metody informativní, výkladu a demonstrace, s jejichž pomocí zúčastněným třídám názorně vysvětlí jednotlivé úkoly. Inovativními metodami požitými v projektu budou metody problémové, které mají za cíl žáka motivovat k tvůrčí spolupráci tím, že ho nechají samostatně objevovat cesty k řešení úkolu. Dále metody simulační, které umožní žákovi zažít konkrétní situaci, a lépe si tak osvojit dovednosti potřebné v běžném životě. Žáci budou moci formou diskuse vyjadřovat své myšlenky, spolupracovat ve skupinách a v případě potřeby si vzájemně pomáhat. Nemělo by se zapomínat na oddechový čas a relaxaci. K tomuto účelu je potřeba zajistit přístup na školní dvůr i do tělocvičny a připravit bohatý rejstřík relaxačních her.
V přípravné etapě projektu bude ve výuce soustředěna pozornost na předměty: zeměpis, ICT, cizí jazyk (angličtina), výtvarná výchova. Ve fázi realizace se však žáci při vyhledávání informací a při řešení problémů setkají také s obsahem ostatních předmětů (český jazyk a literatura, fyzika, matematika apod.). Integrace vzdělávacího obsahu většího množství předmětů bude významným způsobem rozšiřovat horizont dosavadních vědomostí žáků.
Projekt bude koncipován tak, aby rozvíjel většinu klíčových kompetencí. Větší měrou se soustředí na následující:
Kompetence k učení: Bude kladen důraz na samostatnou práci, na schopnost kritického myšlení, na zlepšení orientace v klasických i digitálních informačních zdrojích. Žáci prokáží schopnost abstrahovat z množství vyhledaných informací to podstatné. Budou schopni odlišovat informace věrohodné od nevěrohodných, spolehlivé od nespolehlivých.
Kompetence komunikativní: Žáci budou pracovat s porozuměním s texty v tištěné i digitální formě. Budou se obracet o radu na učitele nebo ostatní spolužáky, ale musí svůj požadavek logicky a strukturovaně formulovat. Budou srozumitelně prezentovat výsledky společné práce (postery).
Kompetence k řešení problémů: Žáci budou v situaci, v níž budou rozlišovat problémy významné od méně důležitých. Budou se učit rychle rozhodovat a nést za své rozhodnutí odpovědnost. Zvolí mluvčího, který bude třídu spolehlivě reprezentovat při závěrečném představování posterů.
Kompetence pracovní: Při práci na projektu, a to jak s klasickými materiály a pomůckami, tak při práci s digitální technikou, žáci prokáží manuální zručnost, schopnost pracovat podle plánu a řídit se podle struktury myšlenkové mapy.
Kompetence sociální a personální: Při vyhlašování výsledků musí žáci v konkurenčním boji unést svoji porážku a dokázat se těšit z výsledků nejlepších. Vhodným způsobem budou obhajovat vlastní názory a postupy.
Osobnostní a sociální výchova
Projekt posiluje kreativitu, schopnost podívat se na řešené problémy z individuálního hlediska a současně podporuje tvořivost při vzájemné spolupráci. Žáci používají ke splnění svých úkolů všech dostupných pomůcek a zařízení. Mohou však získávat poznatky potřebné ke splnění úkolu i z mimoškolních zdrojů, konzultací s rodiči, odborníky, institucemi apod.
Žáci jsou motivování k týmové práci zadáváním úkolů společným pro celou skupinu, učí se prosazovat své osobní zájmy s přihlédnutím k zájmům ostatních spolužáků. Jsou vedeni k ochotě pomoci méně zdatným či handicapovaným spolužákům.
Multikulturní výchova
Žáci jsou obohacováni o poznatky z jiných zemí a kultur. Seznámí se s odlišností jejich tradic i náboženských a historických specifik vývoje. Naučí se tolerovat jazykové a etnické zvláštnosti.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Projekt vychází z potřeb žáků - orientovat se v současném světě. Vybavuje žáky znalostmi využitelnými při návštěvách zahraničí a informacemi o významných osobnostech, které proslavily jednotlivé evropské země.
Žáci se seznamují s důležitými pojmy, které jsou specifické pro jednotlivé země: státní symboly a znaky. Poznávají různé druhy informačních zdrojů, s jejichž pomocí mohou dospět k hlubšímu poznání.
Žáci budou ve třídě rozděleni do skupin, s velmi přesně specifikovanými úkoly. Za činnost každé skupiny odpovídá její vedoucí. Ten rozvrhne funkce jednotlivým žákům a kontroluje plnění úkolů. V případě, že žák nestačí plnit časový harmonogram, vedoucí skupiny sám žákovi pomůže nebo mu pomůže žák, který je se svým úkolem hotov.
Jednotlivé ročníky si vyberou z nabídky různé země EU. Např.:
6. ročník Českou republiku, Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko
7. ročník Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Maltu, Kypr
8. ročník Rakousko, Francii, Portugalsko, Španělsko, Itálii, Řecko
9. ročník Německo, Benelux, Dánsko, Švédsko, Finsko, Velkou Británii, Irsko
Podmínkou je „navštívit" v každé zemi 20 různých míst (pro cestu zvolit vhodnou trasu) a získat informace z oblasti vědy, kultury, sportu apod. Nalezené informace žáci zaznamenávají na papír nebo je digitalizují, aby je mohli poskytnout do společného posteru při závěrečné prezentaci.
Ve školní knihovně budou žákům k dispozici tištěné dokumenty; přístupné budou i počítače s internetovým připojením pro vyhledávání textů i obrázků. Dostupné jsou tiskárny v celé budově školy. Žáci mohou používat i informační zdroje, které si přinesli z domova. Mohou používat mail i telefon ke konzultacím s odborníky.
Získané informace žáci soustředí v textové i grafické podobě na rozsáhlý plakát (poster). Výsledný produkt musí splňovat všechny zadané podmínky, s nimiž byli žáci předem seznámeni. O tom, zda jejich práce vyhovuje zadaným požadavků, mohou žáci během projektu diskutovat vzájemně i konzultovat s učitelem.
Jednotlivé třídy vytvoří vlastní poster soustřeďující informace ze zemí, které navštívily. Výstup má velikost A0 a má obsahovat vyčerpávající informace o zemi v textové i grafické podobě. Prezentace posterů budou probíhat v tělocvičně školy v limitovaném čase cca 10 minut. Prezentace se účastní všichni žáci i učitelé.
ObrázekPrezentace hodnotí poradní sbor složený z učitelů a zástupců žáků. Hodnotí se nejen obsahová úroveň, tzn. úplnost, pravdivost a věrohodnost zjištěných informací, grafická úroveň a stylistická úprava celého posteru, ale i mluvený projev žáků.
ObrázekKomise bezprostředně po vyhodnocení prezentacích vyhlásí v tělocvičně výsledky. Tím ale projekt nekončí. Zpracované postery mohou posloužit jako učební pomůcky. Nejlepší prezentace budou vyvěšeny na chodbě školy, případně budou publikovány na webových stránkách školy.
Projekt rozvíjí u žáků schopnost srovnávat, analyzovat a vyhodnocovat texty v klasické i digitální podobě; podporuje schopnost algoritmického myšlení; motivuje žáky k vzájemné komunikaci a spolupráci. Metody brainstormingu a myšlenkové mapy vyhovují žákům se širokým rozhledem a žákům aktivním, ale umožňují i efektivně pracovat se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, např. se žáky hyperaktivními, s dyslektiky, s dysgrafiky. Jde o účinné metody, které motivujícím způsobem umožní zapojit žáky již do přípravy projektů. Informační a komunikační technologie zde hrají úlohu integrativního nástroje, propojeného s ostatními předměty.
1 Celý podrobný popis realizace projektu Evropská unie je součástí Příručky příkladů dobré praxe (pdpzv.vuppraha.rvp.cz). V tomto příspěvku je popsána pouze přípravná část.
BUZAN, T. Chytře na své tělo: jak se stát fyzicky i duševně fit, jak rozvíjet propojení mysli a těla. Praha: Columbus, 2004. 230 s. ISBN 80-7249-159-8.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.