Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odvození různých definic chudoby na základě shrnutých faktů z textu. Skupinová práce a prezentace.
Rozdělte žáky zhruba do čtyřčlenných skupin. Jednotlivým skupinám přidělte jednu z následujících zemí (žáci si mohou země vylosovat nebo sami rozdělit podle zájmu):
Zadejte žákům otázky, které mají za přidělenou zemi zodpovědět. Vysvětlete žákům, že nejde jen o reálnou znalost poměrů v jednotlivých zemích, ale také o jejich představy (žáků) a fakt vyplývajících z textu.
Vyzvěte žáky, aby výsledky diskuse zaznamenávali na poster či větší papír k následné prezentaci.
Přibližně po 10 minutách vyzvěte skupiny ke stručné prezentaci společné práce. Do prezentování společného výsledku by měl být zapojen každý žák.
Pokud je to nutné, použijte doplňující dotazy. Například:
Na základě závěrů z prezentací a odpovědí na doplňující otázky vysvětlete a definujte následující pojmy. Případně rozdejte definice pojmů a zeptejte se žáků, jak souvisí jejich odpovědi a prezentace s danými pojmy.
Absolutní chudoba x Relativní chudoba
Absolutní chudoba vyjadřuje stav, kdy člověk nemůže uspokojit své základní potřeby.
Nejrozšířenějším způsobem měření absolutní chudoby je tzv. hranice chudoby (anglicky poverty line). Hranice má vyjadřovat předěl mezi těmi, jejichž průměrné příjmy jsou dostatečné k uspokojení tzv. základních potřeb, tedy k zajištění potravy a přístřeší, a mezi těmi, jejichž příjmy k tomu nedostačují. Za celosvětovou hranici extrémní chudoby označila Světová banka v roce 1990 příjem dosahující částky jeden americký dolar na den.
Naproti tomu relativní chudoba je konceptem, který klade důraz na to, že na chudobu je nutno nahlížet jako na stav relativní deprivace jedince, tzn. ve vztahu k životnímu standardu ostatních jedinců v dané společnosti.
Širší pojetí chudoby x příjmová chudoba
V souladu s konceptem relativní chudoby definoval Peter Townsend na základě svého výzkumu ve Velké Británii širší pojetí chudoby jako neschopnost účastnit se společenského dění a žít na úrovni, která je v dané společnosti běžná.
Ekonom a nositel Nobelovy ceny Amartya Sen chápe chudobu podobně: ne jako nedostatek příjmů, nýbrž jako stav, kdy člověk kvůli nedostatku ekonomických prostředků nemá možnost plnohodnotně žít. V Senově pojetí chudoby však nezáleží pouze na výši ekonomických prostředků, ale také na jejich využitelnosti ke zlepšení kvality života. Záleží tedy také kromě zajištění dostatečných příjmů na dostupnosti vzdělání, zdravotní péče, práce atd.
Human Development Index - (Index lidského rozvoje)
Širší pojetí chudoby je komplexnější a obtížněji měřitelné než určování chudoby pouze na základě příjmů. V současné době je k měření kvality života často užíván tzv. Index lidského rozvoje (Human Development Index - HDI).
Index lidského rozvoje se stanovuje na základě tří veličin:
Za výběrem daných veličin stojí následující úvahy:
Očekávaná délka života měří, jakého věku se pravděpodobně lidé v dané zemi dožijí. To, jak dlouho lidé žijí, souvisí s mnoha dalšími jevy, které se nedají tak snadno měřit, například se stavem a dostupností zdravotních služeb, s dostatečnou výživou a s životním prostředím. Odráží také skutečnost, že lidský život sám o sobě je pro rozvoj nejvýznamnější hodnotou.
Úroveň vzdělání je zjišťována na základě gramotnosti lidí proto, že schopnost číst a psát je prvním krokem k získávání vědění a ke schopnosti učit se a potažmo si obstarat živobytí.
Příjem zůstává jedním ze stěžejních ukazatelů úrovně lidského života, neboť na něm závisí možnost uspokojit základní potřeby člověka a žít důstojný život. Pro účely mezinárodního srovnávání je používán příjem na osobu přepočítaný podle kupní síly dané země, aby se vyrovnaly rozdílné ceny zboží v různých zemích (například v Indii si člověk může za 10 dolarů koupit mnohem více jídla než v USA).
Možný domácí úkol
Z tabulky s pořadím zemí světa podle HDI (hdr.undp.org/statistics/data) určete regiony s nejvyšším (nejnižším) HDI a porovnejte je s postavením ČR. Nalezněte příklady zemí, u nichž se jednotlivé složky HDI výrazně liší od okolních zemí v pořadí. Pokuste se tyto rozdíly vysvětlit.
CHÁRA, p.; NÁDVORNÍK, o. Bohouš a Dáša proti chudobě. Praha: Společnost Člověk v tísni, 2006.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.