Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Blýská se nad Tatrami na lepší časy?
1,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Autorka se v příspěvku věnuje slovenskému školství a reformám, které v této oblasti po roce 1989 proběhly.
Snahy slovenského školství o demokratizaci a humanizaci byly patrné již bezprostředně po roce 1989. Důkazem je i vypracování projektů školské reformy, tzv. "Duch školy" (1991) a "Konštantín" (1994). Ani jedna z navrhovaných koncepcí se však nerealizovala, protože nová vláda je vždy zavrhla. Důvodem byla hlavně neochota politiků akceptovat plány a záměry předchozí vlády, dále pak nedostatek finančních prostředků na jejich realizaci. Proto byl v letech 1998 - 1999 vypracován návrh na dlouhodobou koncepci rozvoje výchovy a vzdělávání od mateřských až po vysoké školy na nejbližších 15 - 20 let se zkráceným názvem Milénium. Ve skutečnosti jsou autoři Milénia takřka totožní s autory předchozích návrhů reforem. Jsou jimi děkan Pedagogické fakulty v Bratislavě Miron Zelina, vysokoškolský učitel Slovenské technické univerzity v Bratislavě Ivan Turek a hlavní školní inspektor Vladislav Rosa. Návrh byl veřejně připomínkován přes internet, při veřejných diskusích a v průběhu několika měsíců i v Učitelských novinách. Pracovní skupiny, jež se podílely na tvorbě Milénia, uspořádaly několik desítek regionálních a celostátních akcí (sympozia, konference, semináře, workshopy). Na jeho tvorbě se tedy mohla podílet nejen pedagogická, ale i široká veřejnost, občanská a profesní sdružení, metodická centra, krajské úřady, učitelé, asociace atd. Návrh byl předložen k oponentuře 40 odborníkům. Na základě tohoto návrhu vznikl Národní program výchovy a vzdělávání. Ve stejném období vznikal i náš (obdobný) Národní program rozvoje vzdělávání v České republice s názvem Bílá kniha.
Milénium vychází z popisu minulého a současného stavu. Jde o soubor statistik (zpracovaných Ústavem informací a prognóz školství), mezinárodních zpráv, domácích i zahraničních studií, které řeší nebo analyzují různé problémy. Milénium popisuje východiska a principy změn ve výchově a vzdělávání, cíle, programové změny k dosažení navrhovaných cílů, zahrnuje návrhy na reformu školství a také strategie, jak změny uskutečnit v praxi.
I přes výše zmíněné potíže, které Slováci po roce 1989 měli, Milénium konstatuje základní pozitiva, která změny přinesly. Mezi nejdůležitější patří:
Zároveň tento program propaguje aplikaci tvořivě - humanistické výchovy, inovaci vzdělávacích metod, větší autonomii škol, uplatňování informačních technologií, kurikulární transformaci a mnoho dalších inovací, jež vycházejí z moderních trendů v pedagogice.
www.mladez.sk/generate_page.php?page_id=312
Z plánovaných změn, které jsou v intencích Milénia, se na Slovensku zatím podařilo provést například decentralizaci řízení, financování "na hlavu", monitoring výsledků, novou státní maturitní zkoušku, rovněž započal proces kurikulární transformace.
Monitoring výsledků žáků devátých tříd realizuje Státní pedagogický ústav od roku 2003. V tomto roce se monitoring uskuteční v únoru a bude určen všem žákům devátých tříd, kteří se hlásí na střední školy. Žáci budou testováni z matematiky a slovenského (maďarského, ukrajinského) jazyka. Výsledky ředitelé středních škol zohlední ve svých kritériích při přijímání žáků na střední školu.
Na nové podobě maturitní zkoušky na Slovensku, kterou lze chápat jako cílový standard, se pracovalo od roku 2000 a od roku 2005 se nové pojetí ukončování středoškolského studia stalo součástí školní praxe. U nás Ministerstvo školství pověřilo již v roce 1999 Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání přípravou reformované maturitní zkoušky. Poprvé se s ní žáci seznámili v roce 2001, novou maturitní zkoušku budou maturanti povinně skládat v závěru školního roku 2007/2008.
Slovensko, na rozdíl od České republiky, započalo projekt kurikulární transformace až v prosinci 2004, i když již dříve mnohé projekty k reformě kurikula směřovaly. Během roku 2005 připravil Státní pedagogický ústav ve spolupráci s externími odborníky koncepci tvorby nového kurikula. V probíhající druhé fázi, která by měla být ukončena na jaře 2006, se na Slovensku připravují pedagogické dokumenty (zatím pouze pro všeobecné vzdělávání na středních odborných školách s maturitou a na tříletých odborných učilištích). Třetí fáze by měla zahrnovat tvorbu učebnic a metodických materiálů pro učitele.
Oproti České republice Slováci nechtějí nové kurikulum zavádět plošně na všechny školy, má sloužit pro aktivní školy jako alternativa dosavadního vzdělávání.
Podobně jako u nás vychází koncepce tvorby nového kurikula z myšlenky zavedení rámcových vzdělávacích programů, podle kterých si školy budou vytvářet své vlastní školní vzdělávací programy. Koncepce obsahuje i návrh na klíčové kompetence, vzdělávací oblasti a průřezová témata.
Slovenská koncepce popisuje pracovní návrh klíčových kompetencí, kterou vnímají následovně:
| Celky kompetencí | Dílčí kompetence a dovednosti |
| I. Intelektové kompetence |
|
| II. Metodologické a funkční kompetence |
|
| III. Osobní (personální) kompetence |
|
Poněkud jinak vnímají i strukturu vzdělávacích oblastí, která je členěna na:
| Přírodní (chápání přírody) | Humanitní (chápání člověka) | Základní nástroje pro život |
| Člověk a příroda | Individuum | Matematické myšlení a vyjadřování |
| Člověk a technologie | Společnost | Jazyk a komunikace |
| Kultura | Zdraví a pohyb |
V koncepci rozpracovali i problematiku průřezových témat, která nazvali:
Úsilí slovenských novátorů je patrné, i když ho často komplikuje nedostatek finančních prostředků. Stát podceňuje důležitost školství, proto chybí dostatečné financování škol, vědy a výzkumu, selhává péče o učitele. Stejně jako v Čechách, jsou i na Slovensku velké rozdíly v kvalitě škol. Nejhůře si stojí vesnické školy, jež nemají dostatek kvalifikovaných učitelů a mají menší šanci na získání sponzorů.
Problémy, stejně jako u nás, mají Slováci v tom, že i když jsou žáci schopni zapamatovat si fakta, často jim nerozumí a nedokáží je využít v praxi, absentuje rozvíjení kritického, hodnotícího a tvořivého myšlení.
Velice obtížná je i samotná výchova k hodnotám, kterou ztěžuje špatná spolupráce rodičů se školou. Stále častěji se i na Slovensku můžeme setkat s uspěchanými rodiči, kteří výchovu i vzdělávání svých dětí nechávají pouze na škole.
Pomocí v nelehké situaci by mohl být pro Slováky nový školský zákon, který vláda slíbila připravit již v roce 1998 v Programovém vyhlášení vlády (dosavadní školský zákon na Slovensku platí od roku 1984). I když novelizace, kterou zákon prošel, přinesla mnoho významných změn, nový zákon o výchově a vzdělávání by měl do praktického života přinést ideje projektu Milénia, vytvořit prostor pro transformaci obsahu vzdělávání, pro školní vzdělávací programy a také změnu stylu učení.
Je zřejmé, že odkládání změn nemůže dále pokračovat, o čemž svědčí i kritika slovenské vlády ze strany Evropské unie v souvislosti s tím, že školní reforma nepokračuje očekávaným tempem. Proto má projekt Milénium naději, že neskončí v zásuvce jako předchozí projekty a splní své poslání.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
| IV. Sociální kompetence |
|
| V. Osobnostně - sociální kompetence |
|
| a) Komunikační kompetence |
|
| b) Občanské kompetence |
|