Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Bačkůrky z mechu
Bačkůrky z mechu je program inspirovaný nejen stejnojmennou básní Mileny Lukešové, ale především jarní přírodou, světem v trávě. Jde zážitkový program využívající techniky dramatické výchovy. Vede děti k hlubšímu poznávání přírody i sebe samých.
1. Mlýnkem do pohádky – učitel svolá děti zpěvem písničky Jaro, jaro, jaro už je tu, postaví před sebe kouzelný mlýnek (starý mlýnek na kávu) a nabídne jim cestu do pohádky. Děti se chytnou kličky, se zavřenýma očima jí otáčí a říkají:
Mlýnku, mlýnku mlýnečku, nadzvedni mi nožičku, ať odletím do pohádky a až budu chtít, tak zase zpátky.
2. Učiteli vyskočí z kapsy maňásek a stěžuje si, že by si rád hrál s brouky a motýly a žížalami a všichni před ním utíkají. Proč asi utíkají? Jde za moudrou sovou a zeptá se jí, co s tím má dělat, poradí mu, že by potřeboval bačkůrky z mechu. Když je bude mít, bude moci nahlédnout do světa v trávě.
3. Jaký je mech? Jaký jsem já? – Děti si předávají mech po kruhu, zkoumají jej zrakem, hmatem, čichem, řeknou jednu vlastnost mechu a jednu svoji. Bačkůrky – musíme si tedy vyrobit kouzelné bačkůrky. Učitel nakreslí se do štěrku velký obrys bačkůrek, děti budou vyplňovat přírodninami, nakonec je možné pokropit je troškou živé vody.
4.Společné prohlížení a zkoumání díla – Děti si vyzují boty a prochází se bosky po bačkůrkách – jaké jsou štěrky, lístky, větvičky, jak se nohám v takových bačkůrkách chodí? Dá se v nich skákat?
5. Jak bačkůrky fungují
učitel ťuká do bubínku, děti se volně pohybují, jejich úkolem je dělat veliký hluk, který vyleká všechny brouky a mravence. Když učitel zavolá „bačkůrky“, děti přeběhnou přes kouzelné bačkůrky a pohybují se co nejtišeji. Po dalším zavolání „bačkůrky“ opět přeběhnou bačkůrky a jsou hluční atd.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Alžběta Palatinová28. 6. 2011
Článek je velmi inspirativní, kouzelná příloha, určitě to po prázdninách vyzkoušíme, děkujeme za námět.
bačkůrky fungují taky tak, že vás promění ve zvíře, se kterým byste si chtěli hrát – vedoucí ťuká do bubínku, děti se volně pohybují – „Čaruji, čaruji kouzlem svým, na motýly vás proměním.“ Děti přeběhnou přes bačkůrky a stávají se z nich motýli (pohybové improvizace), potom třeba žížaly, pavouci...
Následují vycházky do jednotlivých „světů“, do každého je zve zajíček, provází je jím. Musí vždy proběhnout přes bačkůrky. Po každém „světu“ děti dostanou obrázek zvířete a básničku o něm. Na závěr z nich uděláme koláž.
6. Svět žížal
Jindřich Balík – Žížalí potíže
Když si louku prohlíží, má při tom dost obtíží. Protože na stráni leží jak provázek, vadí jí v koukání stéblo i oblázek.
Povídání o životě žížal
kreslení cestiček ve štěrku – nohou, klacíky různých délek, prsty, dlaní – cestičky mohou být různě klikaté, široké...
žížalí trénink – děti jsou ve dvojicích, jeden je žížala, druhý mu ze svého těla připravuje různé prolézačky – pod nohama, mezi nohama, most, stříška...
žížalí závody – děti se plazí po břiše po určené trase, je možné připravit jim i překážky
7. Svět pavouků
Dagmar Veselá – Pavouk
Souká, souká pavouk sítě, souká, souká celkem hbitě. Musí si dnes pospíšit, aby hodně mušek chyt´.
Moucha bzučí bzí, bzí, bzí, mě ten pavouk nechytí. Letí, letí, nekouká, už se v síti třepotá!
Pavouk souká, souká síť, dneska hodně mušek chyt´. Najedl se dosyta, všechny mouchy pochytal.
Povídání o životě pavouků
uděláme z provázků síť mezi stromy, budeme prolézat.
8. Svět včel
František Kábele – Děti a včelky
Děti, děti, včelky letí, přiletěly na květiny. Teď si nesou sladkou šťávu, do včelína, do dědiny. Dělají z ní doma med včelím dětem na oběd.
Povídání o životě včel
učitelka donese misku s křupkami a předvede, jak fungují, když jednu sní, začne bzučet, mluví bzučením jako zástupnou řečí, sní druhou křupku, přestane bzučet..., vyzve děti, aby to vyzkoušely
jak včelky bzučí, když: je jim dobře, mají strach, spěchají, bojují..., děti začnou na daný signál bzučet určeným způsobem, mohou potom rozvíjet vlastní dialogy v zástupné řeči
řízená improvizace – děti představují včelky, učitel povídá, co se včelkám děje, děti pohybově dramaticky improvizují – rojení, hledání kytek...
9. Svět mravenců
povídání o životě mravenců
stavba mraveniště – děti představují jehličí. Snaží se zpevnit své tělo tak, aby z nich byla tvrdá pichlavá jehlička. Učitelka s pomocníky je v roli mravence, zkoumá pevnost jehliček a přenáší je na hromadu – mraveniště.
pozorování mravenečků v trávě, na chodníku. Kdo najde mravenečka? Děti sledují, jak a kam se jejich mravenec pohybuje.
Polámal se mraveneček – relaxace při poslechu básničky J. Kožíška
Polámal se mraveneček, ví to celá obora, o půlnoci zavolali mravenčího doktora.
Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis, třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.
Dali prášku podle rady, mraveneček stůně dál, celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal.
Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil neplakej, pofoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej.
Pofoukal mu na bolístku, pohladil ho po čele, hop a zdravý mraveneček ráno skáče z postele.
výroba jitrocelového obkladu pro mravenečka – povídání o léčivých účincích jitrocele, hledají jej, rozemnou a přikládají si navzájem na odřená místa a jiné bolístky
10. Svět motýlů
Jindřich Balík – Kolik váží motýl
Všech se vás teď táži: Kolik motýl váží? Kolik vážit může? To, co vůně z růže.
povídání o motýlech
učitelka si všimne, že dětem na zádech rostou úplně malá křidýlka, stávají se z nich asi motýlci. Jakou mají tvoje křidýlka barvu? Jaký jsi motýlek?
učitelka vytáhne jako překvapení velkého duhového motýla – padák. Motýl si přišel pohrát s ostatními motýlky. Umí v létě udělat krásný chladivý větřík, houpat na svých křídlech malé motýlky a schovávat pod křídly malá zvířátka. Následují klasické hry s padákem, motivované tím, že padák jsou motýlí křídla.
11. Unavený zajíček Pupík usíná – relaxace. Děti leží v trávě se zavřenýma očima. Učitelka jim převykládá celý příběh zajíčka, jaké světy navštívil, co vše zažil... – imaginace
12. Ukončení, mlýnkem z pohádky ven – zajíček se s každým dítětem rozloučí. Dítě, které má v ruce zajíčka, řekne, co dnes objevilo, zažilo. Zajíček mu pošeptá nějaké tajné poselství.
Mlýnku, mlýnku, mlýnečku, nadzvedni mi nožičku, ať odletím ven z pohádky a až budu chtít, tak zase zpátky.
Návaznost:
Po skončení mohou děti vytvářet společnou luční koláž z přírodnin, obrázků zvířat a básniček. Práce může být motivována básničkou Bačkůrky z mechu. Vzpomenou si děti na bačkůrky z mechu?
Milena Lukešová – Bačkůrky z mechu
Ty se ti povedly, ty zelené bochánky, ty se ti, lese, povedly! Hřib na to vsadí sametovou hlavu: Takový mech, jako ty dnes, neumí ani jeden les. I lesní tůň to šeptá do ouška, když láká nohatého kolouška: Obuj si mé bačkůrky z mechu. Jsou tiché jako já a možná ještě tišší. Tvá kopýtka v nich nikdo neuslyší.
Obměny a rozvíjení:
Program je možno upravovat a přizpůsobovat skupině dětí. Osvědčil se také při práci se skupinou rodičů a dětí. Je založen na principu průvodce – učitele v roli zajíčka, který má mnoho možností pro improvizaci a duální přizpůsobování programu. Je možné program více obohatit o teoretické poznatky o životě zvířat, ale také o praktické pozorování hmyzu v trávě.
Literatura a použité zdroje
LUKEŠOVÁ, Milena. Bačkůrky z mechu. 2. vyd. Praha: Albatros, 1978.
BALÍK, J. Kolik váží motýl. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1989. ISBN 80-7057-012-1.
KÁBELE, F.; VIMR, L. Brousek pro tvůj jazýček. Praha: Albatros, 1988.
KOŽÍŠEK, J. Polámal se mraveneček. Praha: Albatros, 2003. ISBN 80-00-01582X.
Velmi vhodně zvolená publikace korunuje krásně uchopené a výborně zpracované téma. Velmi inspirativní. Kéž by dílo Mileny Lukešové takto přiblížili našim nejmenším všichni pedagogové!
