1. Jsou školy v Polsku povinné provádět autoevaluaci?
Školní autoevaluace je v Polsku povinná. Ředitel školy spolupracuje s jinými učiteli, kteří nesou zodpovědnost za interní evaluaci. Ředitel školy je zodpovědný za realizaci evaluačních úloh na základě Ministerského nařízení z 13. srpna 1999 o pedagogickém řízení. Podle legislativy ředitel školy:
- připravuje interní evaluační systém pro školní činnosti zahrnující formy jejich realizace, definuje systém sbírání dokumentů a použití výsledků vzhledem k vážnosti místních potřeb;
- plánuje, organizuje a realizuje měření kvality školních výkonů zahrnující úkoly definované vzdělávacím inspektorem (kurátorem);
- inspiruje a podporuje učitele v plnění jejich úloh týkajících se kvality a přijímání pedagogických inovací;
- předává externí zprávy školní radě, pedagogické radě, rodičovské radě a samosprávě žáků;
- připravuje školní program rozvoje, který je založen na interním hodnocení výsledků;
- sbírá informace o učitelských výkonech za účelem jejich evaluace.
Ředitel školy využívá podpory školní pedagogické rady a dalších učitelů.
2. Jaké jsou cíle autoevaluace školy?
Podle nařízení jsou cíle autoevaluace školy následující:
- zlepšení kvality školy jako organizace;
- profesionální zlepšení učitelů;
- komplexní vývoj žáků.
3. Které oblasti jsou pokryté?
Autoevaluace školy by podle nařízení měla sjednotit a pokrýt tři oblasti: podmínky, proces a výsledky. Rámec autoevaluace je odpovědností školy a může si vybrat proměnné nebo priority podle svých potřeb a evaluačního plánu. Většina škol v Polsku používá ke své autoevaluaci modely rámce externí evaluace vytvořené inspekcí. Jsou dva hlavní rámce:
A.
- organizace školy;
- vedení;
- interní a externí komunikace;
- vztahy;
- zdroje;
- klima školy;
- podpora vyučovacího procesu a procesu učení;
- hodnocení žáků;
- zjišťování úspěchů;
B.
- podmínky (vstupy) - infrastruktura, finanční podmínky, vedení zaměstnanců, vzájemná důvěra, charakteristika přicházejících žáků, podpora struktur uvnitř a vně školy, vnitřní a vnější komunikace;
- vyučovací proces a proces učení - kurikulum, poradenství pro žáky, hodnocení, školní klima;
- výsledky (výstup) - vědomosti, spokojenost investorů.
4. Jsou dostupné nějaké standardy? Jaké druhy indikátorů jsou používány?
Definice parametrů a standardů je zodpovědností především evaluátora. Ředitel školy je povinen hodnotit školu ve shodě s legislativou - regionální standardy připravuje vzdělávací inspektor (kurátor) a školní standardy se připravují na základě školských zákonů. Všechna zmíněná kritéria jsou povinná, ale jsou rozdílná mezi regiony a také mezi jednotlivými školami. Kurátor připravuje evaluační postupy pro region (kraj). Evaluační standardy jsou zčásti shodné pro všechny školy v regionu (legislativní, regionální standardy) a zčásti se mezi jednotlivými školami liší (lokální školní standardy). To má ve skutečnosti za následek, že mnoho škol používá různé evaluační nástroje.
- Postupy a kritéria pro interní evaluaci jsou definované na školní úrovni ředitelem školy, který spolupracuje s pedagogickou a školní radou. Nejsou dány žádné definice postupů nebo kritérií, jsou však stanoveny jasné nástroje evaluace. Tyto nástroje by měly sbírat objektivní data a názory různých činitelů ve školním vzdělávání a pomáhat školám vykonávat autoevaluaci.
Školy v Polsku používají několik způsobů shromaždování informací. Nejběžnější postup zahrnuje:
- pozorování třídy (hospitace); ředitel školy obvykle trvá na následujícím postupu:
- příprava - cíle a termín návštěvy třídy;
- příprava standardizovaného dokumentu s cílem sbírat údaje a poznámky o každé návštěvě (formulář k pozorování);
- setkání s příslušným učitelem před hospitací;
- pozorování;
- příprava seznamu témat, jež by měla být probrána během pohospitačního setkání s učitelem, a dokumentu zahrnujícího závěry z tohoto setkání;
- zpráva o návštěvě (většinou ústní, písemné jsou jenom závěry);
- analýza dokumentace, jež souvisí s výkony žáků;
- partnerské pozorování - učitel se s kolegou připojí ke sledování a poskytuje zpětnou vazbu na učení, vyučování, označí učební rozdíly;
- sbírání názorů a informací od učitelů, rodičů a žáků - prostřednictvím dotazníku nebo interview.
5. Komu a jakým způsobem jsou výsledky oznámeny?
Výsledky autoevaluace školy musí být podle nařízení prezentovány ředitelem školy zástupci učitelů, studentů a rodičů, v praxi jsou prezentovány učitelům. Inspekce má hodnotit autoevaluační systém školy.
Struktura a obsah informací o výsledcích autoevaluace školy jsou v jednotlivých školách různé; většina škol prezentuje výsledky formou písemné zprávy.
6. Které nástroje, jež jsou rozpracovány pro autoevaluaci, jsou pro školu dostupné?
Několik nástrojů autoevaluace školy je dostupných a nabízených některými institucemi, většinou však doškolovacím učitelským centrem.
7. Které úřady a agentury vně školy poskytují školám přímo nebo nepřímo informace, které mohou použít k určení, sledování a zlepšení kvality svého vzdělávání? Jak tyto informace vypadají?
- Inspekce - výsledky externí školní evaluace oznámí školám ve zprávě, kterou inspekce vytvoří. Zpráva je předložena řediteli školy a pedagogické radě. Zpráva zahrnuje jak popis situace ve škole, tak doporučení (někdy dokonce instrukce) zaměřené na rozvoj kvality vzdělávání. Škola může zužitkovat informace ke zvýšení kvality vzdělávání, je však povinná se řídit instrukcemi a doporučeními uvedenými ve zprávě. Inspekce také připravuje doporučení pro učitele s cílem podporovat jejich profesionální rozvoj s ohledem na jejich potřeby a očekávání týkající se doškolování; tak se jedno z doporučení na doškolování může vztahovat na autoevaluaci.
- Doškolovací učitelské centrum - státní a soukromé; nabídka kurzů pro ředitele nebo pro celou pedagogickou radu, příručka nástrojů pro autoevaluaci školy.
- Zkušební komise - vytváří zprávu o dosažených výsledcích zkoušek na konci základního, nižšího středního a všeobecného středního vzdělávání (první zkoušku absolvovali žáci základní a nižší střední školy na jaře 2002); škola informuje o výkonech svých žáků v porovnání s národními referenčními údaji.
- Samosprávné úřady (orgány) - evaluace výsledků vytvořená samosprávními úřady se používá pro účely sondování a kontroly organizace, administrativy a efektivnosti ve školách. Ředitel školy se stará o fondy a školní rozpočet a zodpovídá za jejich vhodné vedení. Může spravovat školní administrativu a finanční provoz, který se stává předmětem evaluace místními úřady. Ředitel školy může ve své škole použít výsledky i mimo hodnocení systému autoevaluace.
8. Jaké je zapojení rodičů a žáků do procesu autoevaluace školy?
Podle polského zákona má být autoevaluace procesem spojeným s účastí všech - učitelů, žáků a rodičů. Ve skutečnosti se školy ptají na názory rodičů a žáků "jak se jim škola líbí"; jako nástroj měření používají interview a dotazník. Také výsledky by měly být poskytnuty všem, kteří se zapojili do autoevaluačního procesu. Ve skutečnosti jsou však většinou prezentovány pouze učitelům.
9. Jaký je dopad výsledků autoevaluace školy na vzdělávací postupy?
Obvykle je v Polsku autoevaluace školy založena na nástrojích, jež si vytvořily samy školy, nebo byly vyvinuty přes učitelské centrum. Standardy nebo struktura neexistují jenom na centrální úrovni, ale v některých případech i na úrovni regionální. V tomto případě mohou být některé informace shromážděny na regionální úrovni, nemohou však být porovnávány s národní úrovní.
10. S jakými problémy se setkáváte při procesu autoevaluace?
Provádět školní autoevaluaci je povinné od roku 1999. Ve skutečnosti se však nyní ocitáme v její počáteční fázi. Školy mohou používat nástroje, jež vyvinuly různé instituce, ale nemají dost informací a zkušeností s jejich využíváním.
Je třeba:
- vytvořit strukturu obsahu a standardů pro porovnání kvalitativních a kvantitativních údajů (je potřebné shromažďovat údaje z různých škol);
- koordinace ministerstvem školství;
- projít tréninkem na všech úrovních: školní, regionální (inspektorát) a centrální (ministerstvo školství).
Zdroj:
COMENIUS. SELF-EVALUATION IN EDUCATION. Guidelines for evaluators, 2002 - 2004.
www.kuratorium.lublin.pl/Aktual/comenius/Self-guideline.pdf
