Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Atentát na Reinharda Heydricha a jeho důsledky
2,7 (3 hodnocení)
Text článku se soustředí hlavně na důsledky atentátu na Heydricha, vlastní atentát i doba před ním jsou zmíněny stručněji. Jde o blok 4 hodin, ve kterých se žáci zabývají složitostí doby i volby, jak vést odboj proti německé nadvládě u nás. Pracují s materiály na PC, s internetem, ukázkami z literatury. Výsledkem je také žákovská prezentace uvedená v Přílohách, kterou je možno dále medializovat.
Cíle:
Žák zopakuje základní události let 1938–9 u nás.
Žák dokáže porovnat vlastní existenci a podmínky života obyvatel v Protektorátu.
Žák chápe tíhu morální odpovědnosti za vlastní rozhodnutí a činy, včetně sebeobětování ve složitých dobách či životních situacích.
Žák popíše a objasní průběh atentátu a jeho důsledky.
1. hodina:
Běžná třída (event. s dataprojektorem), učitel zapíše na tabuli téma „Atentát na Reinharda Heydricha a jeho důsledky“.
Úvodní opakování učiva minulé hodiny – práce ve dvojicích (viz Příloha 1), základní témata:
Mnichovská dohoda a její důsledky, Druhá republika.
Vznik Protektorátu Čechy a Morava.
Situace u nás do podzimu r. 1941.
Společná kontrola výsledků, krátká autoevaluce v duchu následujících otázek:
Co vás z probrané látky nejvíce zaujalo? Jaký pojem byl pro vás nejsložitější na pochopení? Objevili jste novou souvislost v dějích? Jak byste se cítili v době nastolení Protektorátu? Co byste nejdříve řešili v rámci rodiny? Jak se chovat vůči takovému režimu, jaký byl zde nastolen? Proč někteří lidé mají odvahu k odboji proti Němcům a jiní ne?
Motivace pro novou látku – ukázka z knihy M. Buriana: Atentát. Operace Anthropoid 1941–1942
dataprojektor, počítačová učebna s internetem, běžná učebna, tabule, křída, školní žákovský sešit dějepisu a pero, kniha s ukázkou, vytisknuté zadání úkolů pro samostatnou práci dvojic/trojic, nůžky, prezentace s opakováním látky
. Citace ze stran 24–25, životopisné údaje Reinharda Heydricha (plný údaj o knize i dalším využitelném materiálu viz Použitá literatura)
Úkoly pro žáky:
Podle pouhého poslechu ukázky se pokusí společně identifikovat základní životopisná data R. Heydricha, každý žák svůj poznatek vysloví, popřípadě jde hned (nebo po diskusi s ostatními) zapsat na tabuli, čímž vznikne základ k další činnosti. Dále navážeme, např. formou brainstormingu, tématem: „Co už víte o době atentátu na Heydricha či následné situaci? Znáte filmová zpracování tématu, četli jste odbornou literaturu na toto téma či beletrii?“ Žáci sice uvádějí své většinou neúplné a nesouvislé znalosti, ale téma se tímto způsobem dobře otevře. Úkolem učitele je vést debatu tak, aby v duchu brainstormingu nikdo řečené nekomentoval, neshazoval, aby mluvil jen jeden žák. Zajímavé postřehy je možno opět krátce zapsat na tabuli. Docílíme tím „zviditelnění“ mezer a nedostatků v informacích.
2. hodina:
Počítačová učebna, žáci se rozdělí do dvojic/trojic k jednomu počítači (podle nutnosti vzhledem k počtu PC).
Následuje krátké frontální zopakování Heydrichova životopisu, učitelův krátký výklad na téma, jak a proč se tento muž dostal na místo říšského protektora u nás v září roku 1941.
Zadání úkolu pro dvojice/trojice – učitel nechá losovat jednoho z každé dvojice/trojice z hromádky 14 připravených úkolů, jejichž obsahem je hlavní téma (konkrétní úkoly, respektive názvy listů prezentace viz Příloha 2). Podle zadaného úkolu dvojice/trojice pracuje tak, že najde internetové zdroje o zadaném jevu, nejlépe jednoduše přes klasický vyhledavač, přečte si jejich obsah a porovná uváděné informace. Pak po dohodě vybere základní a porovnáním ověřené poznatky a z nich udělá 1–2 listy prezentace (možno i s obrázky, mapami apod., tato je celá v Příloze 3 jako ukázka). Zde předpokládáme, že žáci umějí vytvářet prezentace, vědí, jak citovat zdroje a jak pracovat s případnými efekty používaného programu. Je třeba určit, jak list prezentace bude vypadat: rozložení – nadpis a dva sloupce, dohoda o podkladu a užité barevnosti, ústně s učitelem, velikost písma – dodržet alespoň vel. 14 typu písma daného prezentací.
Při práci učitel žáky sleduje, je poradcem a zodpovídá případné dotazy či nabídne technickou pomoc. Jednotlivé listy žáci uloží do učitelem určené složky a ten je pouze logicky seřadí a dotvoří tak celou práci. Tu zpřístupní pro další dvouhodinovou činnost, kterou bude prezentace výsledků samostatného studia. Učitel podle své vůle může zpracovat i krátký Heydrichův životopis jako list č. 2 (list č. 1 je úvodní titulka), a to podle předchozího zápisu na tabuli (viz první hodina).
Kritéria hodnocení prezentace:
respektování dohodnuté technické podoby listu prezentace
vyjadřování myšlenek v bodech, výstižnost vyjádření
výběr podstatných informací
jazyková a stylistická správnost
doplnění mapami a obrazovým materiálem
3.–4. hodina:
Práce s prezentací ve třídě s dataprojektorem. Je dobré si zajistit dvě hodiny předmětu za sebou, protože v jediné je poměrně málo času a není dobré s tak závažným tématem spěchat, aby žáci vše řádně zažili a mohli se ke všemu vyjádřit či se na cokoli zeptat.
Jednotlivé dvojice postupně přicházejí k počítači a promítnou i komentují svůj list/listy prezentace. Učitel vstupuje do děje jen v případě nutnosti, naznačí např. případnou chybu, kterou žáci neodhalili, nedostatek, špatnou formulaci apod. (je dobré ji ihned opravit v prezentaci, pokud tam je tak zaznamenána, nebo po uzavření činnosti na veřejném školním disku, kam je prezentace umístěna), hlavní slovo mají žáci, kteří se dotazují a eventuálně dodávají další infomace, protože se s nimi mohli setkat při studiu svého dílčího tématu. Učitel na závěr vyzve žáky ke shrnutí, ovšem nikoliv faktů. ale spíše pocitů a názorů na danou dobu. Řada žáků je schopna aspoň částečně komentovat i svůj možný postoj v dané době, i když s vědomím, že se vše „hezky říká, ale hůř se dělá“.
Takto si žáci nejvíce uvědomí, jak složitá to byla doba z pohledu jednotlivce či skupin a z morálního hlediska místy až neřešitelná, vůbec ne podle pravidel původního mírového života. Nakonec žáci sami zhodnotí vzniklou prezentaci, učitel může dodat své hodnocení. Zkušenost: práci na prezentaci vždy hodnotíme pouze slovně, žákům případná horší klasická známka vezme chuť takto pracovat a navíc dle různé úrovně složitosti zadané otázky pro psaní listu ppt by bylo hodnocení diskutabilní až nespravedlivé.
Další možnost: na blok lze navázat promítnutím části hraného dokumentárního filmu Ležáky z DVD (režie Miloš Pilař) nebo návštěvou filmového představení Lidice (režie Petr Nikolaev, premiéra 2011).
Reflexe
Celý blok hodin proběhl velmi hladce, žáky bavilo vyhledávání informací a hodně je překvapila krutost doby, kterou sami nezažili, a tudíž ji příliš „neřeší“. Nejhorší pocity měli při líčení důsledků heydrichiády, zejména likvidace Lidic je zasáhla natolik, že jsme domluvili následnou exkurzi na toto místo. Při realizaci jsme navíc měli štěstí, že měl nedávno premiéru film Lidice, který jsme objednali k promítání pro celou školu, tudíž jsme práci žáků v podobě prezentace mohli využít i v jiných třídách, kde zatím dané téma neprobírali, jako materiál vysvětlující události spojené s tragédií vesnice.
Navíc si žáci ujasnili své postoje, názory na dobu a posílili vlastní morálku. Nestalo se, že by některý z žáků souhlasil s německým postupem, ale řada z nich diskutovala o zbytečnosti atentátu jako projevu obrany před zvůlí – sami formulovali jako „Jednoho zabiješ, další ho nahradí“. Proto jsme debatovali poměrně silně i na téma, zda udělalo vedení zahraničního odboje v Londýně dobře, že nakonec akci realizovalo. Obdobně lze zpracovat téma domácího odboje včetně partyzánského hnutí či obě povstání z konce války u nás – Slovenské národní povstání a Květnové povstání v Praze.
Výraznějším problémem je udržet pracovní tempo, které musí být poměrně vysoké, aby se vše stihlo, tudíž je možné, že ve třídě s „méně nadanými“ nebo „méně ochotnými“ žáky celá akce nevyjde tak, jak by měla.
Do tohoto bloku je možné zasahovat řadou dalších materiálů a dokumentů, protože jich je obrovské množství. Mám zkušenost i s využitím knihy (ukázky z filmu) Němá barikáda Jana Drdy, konkrétně se jedná o povídku Vyšší princip. Pro žáky velmi působivé, dojímavé. Využitelná je i s vědomím diskutabilní tendenční úrovně práce Jana Drdy. Tu nakonec může učitel krátce naznačit a vysvětlit.
Blok hodin byl realizován jak na nižším, tak na vyšším stupni gymnázia, s úkoly si tedy dobře poradí jak mladší, tak starší žáci.
Pozn. autorky: Powerpointové prezentace v e-složce Přílohy jsou zkopírované z originálů, neboť byly vytvořeny v novější verzi programu, než jakou lze vložit na stránky RVP, proto omluvte jejich zhoršenou kvalitu.
Literatura a použité zdroje
SOCHROVÁ, Marie. Dějepis v kostce. 3. vyd. Sv. II. Praha: Fragment, 2004. 159 s. ISBN 978-80-7200-970-1.
ČORNEJ, Petr. Dějiny zemí Koruny české. 1. vyd. Sv. II. Praha: Fragment, 1992. 308 s. ISBN 80-85192-29-2.
BURIAN, Michal. Atentát. Operace Anthropoid 1941-1942. 1. vyd. Praha: Avis, 2002. ISBN 80-7278-157-4.
HUSSON, Eric. Heydrich. 1. vyd. Praha: Domino, 2009. ISBN 987-8-7323-467-2.
WIEDEMANN, Hans Georg; WIEDEMANN, Andreas. Můj strýc Reinhard Heydrich. 1. vyd. Praha: Víkend, 2010. ISBN 987-80-7222-715-0.
Autorka ve svém příspěvku předkládá náhled na velmi důležitou etapu českých dějin - dobu Protektorátu Čechy a Morava - konkrétně určitý výsek z této periody, tj. atentát na Heydricha a jeho dopad na další vývoj v protektorátu. Autorka nabízí využití dobových materiálů a aktuálně promítaného hraného filmu Lidice. Tento přístup může u žáků probudit skutečný zájem o příslušnou dobu v našich dějinách a podnítit tak v nich potřebu po dalšího hlubšího studia této problematiky.
