Analýza SWOT a její praktické využití při zpracování školního vzdělávacího programu (ŠVP)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Analýza SWOT a její praktické využití při zpracování školního vzdělávacího programu (ŠVP)
3,3 (4 hodnocení)
Charakteristika analýzy SWOT a ukázka jejího praktického využití při hodnocení postavení a situace konkrétní MŠ.
V souvislosti s novými právními předpisy v oblasti školství (konkrétně s vyhláškou MŠMT ČR č.15/2005 Sb., kterou se stanovují náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy) nastává i mateřským školám povinnost pravidelně hodnotit vlastní práci - autoevaluovat činnost školy a na základě jejich výsledků stanovovat nové nebo korigovat stávající cíle ŠVP.
1. VÝZNAM A CÍL ANALÝZY SWOT
Zkratka SWOT je složena ze začátečních písmen anglických slov: Strenghs - silné Weaknesses - slabé Opportunities - příležitosti Threats - rizika.
Analýza SWOT je metoda hodnocení, jejímž cílem je na základě analýzy vnějších i vnitřních zdrojů (informací) formulovat silné a slabé stránky práce školy, ale i příležitosti a, rizika, které další činnost školy mohou ovlivnit.
Analýzu SWOT je třeba vnímat jako nástroj, jehož pomocí dojde k uspořádání existujících informací. Nevede apriori k objevení zcela nových, netušených poznatků, ale k využití informací na kvalitativně vyšší úrovni, než jsou pouhé neformalizované diskuze o nich.
V průběhu analýzy SWOT získáváme:
informace pro vlastní rozhodování;
podklady pro formulování strategické koncepce školy, která zahrnuje formulování poslání (vize) školy, dlouhodobých a krátkodobých cílů školy;
argumenty - důvody důležité pro korekci změn činnosti školy, tvorbu ŠVP.
Z hlediska kvalitního průběhu analýzy SWOT je důležité:
analýzu důkladně připravit;
analýze věnovat dostatečně dlouhý čas;
do procesu analýzy zapojit co nejvíce účastníků (všechny zaměstnance školy, rodiče, popřípadě i děti).
V současné době je každá ředitelka mateřské školy zvyklá v různé kvalitě sledovat a vyhodnocovat určité jevy (demografický vývoj v regionu, stav odborné kvalifikace personálu, materiálně-technické zabezpečení školy, konkurenční prostředí apod.), ale většinou ještě bez odborné nebo metodické průpravy.
Cílem analýzy SWOT je z obecnějšího hlediska vyhodnotit postavení školy v rámci jejího regionu (jak významná a potřebná nebo naopak jak ohrožená je její existence - příležitosti a rizika) a do určité míry, tedy z obecnějšího pohledu, než je systematická evaluační činnost, i vyhodnotit kvality její činnosti (silné a slabé stránky).
Analýzu SWOT provádíme, jestliže se např. zamýšlíme nad posláním školy, formulujeme její záměry a strategii, personální koncepci nebo vyhodnocujeme efektivitu propagační a hospodářské činnosti, sledujeme demografický vývoj regionu, vývoj zaměstnanosti, konkurenční prostředí, reference o škole, kvalitu informačního systému, materiálně-technickou vybavenost apod.
Analýza SWOT plně nenahrazuje systematickou evaluační činnost, která musí splňovat určité náležitosti, ale může být jejím odrazovým můstkem nebo doplňkem zejména v období výraznějších změn (nástup nové ředitelky) a transformací (kurikulární reforma, nové právní předpisy a další).
Analýzu SWOT můžeme využít jako:
metodu hodnocení kvality školy,
nástroj marketingového řízení školy.
2. PRŮBĚH ANALÝZY SWOT
2.1 Příprava
informování všech zaměstnanců školy o podstatě a významu analýzy SWOT
motivace, stanovení a uvědomění si cíle - vedení školy, ale i další zúčastnění musí být přesvědčeni o důležitosti připravované analýzy SWOT
formulace kritérií analýzy vnějších a vnitřních zdrojů (využití dále uvedených příkladů, ale i vytvoření vlastních). Jde o jednu z nejdůležitějších fází, která při špatném provedení znehodnotí cílovou analýzu. Soubor kritérií (hledisek hodnocení, charakteristik) musí být vždy úplný, tj. zahrnovat všechna relevantní kritéria a ta musejí být vzájemně disjunktní, tj. nesmí se překrývat, aby každý z aspektů byl zahrnut pouze jednou. Kontrolu tohoto požadavku lze provést tak, že u každého kritéria sepíšeme, co všechno se pod daným zastřešujícím názvem rozumí, co se bude hodnotit. Zdůrazňuji, že výčet musí být taxativní, nikoliv pouze ilustrativní, a není naopak podstatné, zda je některý konkrétní aspekt přiřazen k tomu či jinému kritériu - důležité je, aby byl někde pouze jednou. Kromě toho, že provedeme kontrolu úplnosti a disjunktnosti souboru kritérií, přispěje tato fáze i ke kultivaci tohoto souboru, protože někdy nedokážeme i k dobře a správně znějícímu názvu kritéria vymyslet žádnou náplň. Další výhodou této kontroly je i jednotné chápání a hodnocení kritérií všemi účastníky analýzy.
motivování, získávání a výběr koordinátorů (maximálně pět osob)1, kteří by spolu s vedením školy tvořili řídící tým zajišťující průběh analýzy - plnili zásadní úkoly (rozdělování práce, třídění materiálů apod.)
vytvoření harmonogramu
2.2 Monitorování
určit zdroje informací (vytvořit soupis všech dostupných informačních zdrojů, kterých lze při analýze SWOT využít)
vnitřní statistické ukazatele (počty žádostí o umístění dětí, OPŠD, vzdělávací výsledky)
vnější statistické ukazatele (demografické faktory, problematika zaměstnanosti, spádové oblasti, dostupnost školy apod.)
externí zdroje (materiály školských orgánů, úřadů práce, obcí, KÚ apod.)
informace získané z regionálních i jiných medií
personální zajištění a vytvoření pracovních skupin (čím více osob se zúčastní, tím více lidí se s analýzou SWOT ztotožní a její efekt bude vyšší)
rozdělení kompetencí mezi členy kolektivu (koordinátory zodpovědnými za monitorování jednotlivých oblastí)
rozdělení úkolů - kdo bude monitorovat, kdo shromažďovat informace
průběžné sledování práce
třídění získaných informací
vyřazení nepotřebných informací
stanovení potřeby dodatečných informací
2.3 Analýza informací
na základě analýzy vnitřních a vnějších zdrojů určení silných a slabých stránek školy a příležitostí a rizik (viz dále)
2.4 Utváření pracovní verze analýzy
provádí nejužší vedení školy
práce s maticí příležitostí a rizik
2.5 Diskuse
zveřejnění pracovní verze analýzy
organizování veřejné diskuse
zaznamenávání připomínek
2.6 Kompletace a závěrečná redakce analýzy
provádí ředitelka školy na základě připomínek z veřejné diskuse v rámci MŠ
zveřejnění konečné verze výsledků analýzy
2.7 Využití výsledků analýzy SWOT
revize záměrů a cílů ŠVP
stanovení nových záměrů a cílů ŠVP
3. ROZDÍL MEZI ANALÝZOU VNĚJŠÍCH A VNITŘNÍCH ZDROJŮ
3.1 Analýza vnějších zdrojů
Analýza vnějších zdrojů by se měla snažit zachytit všechny rozhodující vlivy vnějšího prostředí školy, které vytvářejí podmínky pro její fungování a které škola sama až na výjimky neovlivní. Na základě analýzy vnějších zdrojů lze popsat zejména skutečnosti, které mohou školu ve větší či v menší míře ohrozit, nebo jí naopak nabídnout příležitosti k rozšiřování a další aktivity. Analýza vnějších zdrojů může být v případě několika škol v regionu v mnoha bodech podobná.
Vnější zdroje každé školy můžeme rozdělit podle následujících faktorů (oblastí): demografické, hospodářské, přírodní, technologické, politické, školské a kulturní.
3.2 Analýza vnitřních zdrojů
Analýza vnitřních zdrojů postihuje charakter vnitřního prostředí školy a mechanismy jejího fungování, které škola sama může ovlivňovat. Analýza vnitřních zdrojů vede spíše ke zjištění silných a slabých stránek školy. Na rozdíl od analýzy vnějších zdrojů by se v případě srovnání škol ve stejném regionu měly výrazněji lišit - obsahem vzdělávacího programu, tradicí, stylem řízení, klimatem, image, kapacitou, vzdělávacími výsledky apod. Tyto momenty pak ovlivňují skutečnost, proč je při stejných vnějších podmínkách některá škola úspěšná a jiná dokonce před zavřením.
Vnitřní zdroje každé školy můžeme rozdělit do dvou oblastí: zdroje nemateriálního charakteru (nehmotné zdroje) a zdroje materiálního charakteru (hmotné zdroje).
4. ANALÝZA VNĚJŠÍCH ZDROJŮ
4.1 Rozsah a vlivy zdrojů
Před započetím sběru informací je třeba definovat rozsah analýzy, a to v souvislosti se spádovou oblastí školy, tzn. že je vhodné vybrat jen takové faktory, které mají nebo mohou mít přímý dopad na danou školu (jinak ve městě s větším počtem MŠ, jinak v obci s jedinou MŠ). Je důležité rozlišovat vlivy, které školu ovlivňují přímo, škola se s nimi musí potýkat a reagovat na ně, od vlivů, které školu ovlivňují zprostředkovaně, nepřímo nebo dokonce jdou mimo školu. Dále je třeba rozlišovat vlivy, které působí krátkodobě, od vlivů ovlivňujících školu dlouhodobě. V neposlední řadě je třeba zabývat se trendy, očekávanými vlivy nebo faktory, u kterých je zřejmé doznívání vlivu.
4.2 Příklady faktorů a trendů vnějšího prostředí
a) demografické faktory
porodnost (počet narozených i očekávaných narozených dětí ve spádové oblasti)
struktura věkových skupin (počty dětí převedené do školních roků - nástup do MŠ)
problematika struktury rodiny (věková struktura rodin)
dopravní obslužnost (dopravní spoje z okolních obcí, vlastní doprava)
migrace obyvatelstva (výstavba rodinných nebo bytových domů ve spádové oblasti)
trh práce (stav i očekávané pracovní příležitosti)
platy
konkurence
c) přírodní faktory
přírodní zdroje
stav životního prostředí
úroveň environmentální politiky
d) technologické faktory
informační systémy
mechanizace
mobilita
e) politické faktory
politická situace (ve společnosti, v regionu, v obci)
obecně platné právní normy
f) faktory z oblasti školství
školský systém
školské právní normy
autonomie škol
financování škol
konkurence
vzdělávací nabídka regionu
g) kulturní faktory
úroveň vzdělanosti
rekreace
volný čas
media
sekularizace (zesvětšťování)
4.3 Výsledek analýzy vnějších zdrojů
Po shromáždění rozhodujících vlivů vnějšího prostředí a jejich utřídění následuje výběr nejvíce závažných vlivů, kterým přiřadí čísla. Ta se později objeví v matici příležitostí a hrozeb. Čísla nemají žádný další význam než symbolické nahrazení více či méně dlouhého názvu kritéria, aby bylo možné s nimi pracovat - umisťovat je ve zmíněné matici.
Pro potřeby analýzy vnitřních zdrojů můžeme připravit záznamový arch s připraveným výpisem nehmotných a hmotných zdrojů (viz níže). Účastníci analýzy (pedagogové, provozní pracovníci, rodiče, další odborníci, případně i děti) pak zakřížkováním podle svého mínění označí zvolenou hodnotu u každého zdroje. Všichni respondenti hodnotí samozřejmě jen ty zdroje, které mohou objektivně hodnotit. Pro děti je třeba nalézt (vytáhnout, vymyslet) vzhledem k jejich vývojovým možnostem adekvátní způsob hodnocení.
5.1 Hmotné zdroje (příklady)
a) lidské zdroje
počet fyzických osob
počet úvazků
možnost překrývání služeb
věk
feminizace
kvalifikace
stabilita
motivace
komunikativnost
vůle ke změnám
schopnost měnit styl práce a postoj k dalšímu vzdělávání
sebereflexe
management
b) finance
množství
rezervy
autonomie
mimorozpočtové zdroje
c) zařízení, vybavení (nábytek, učební pomůcky)
množství
přiměřenost
kvalita
bezpečnost
využitelnost
dostupnost
d) systémy
kvalita informačního systému
kvalita plánovacího systému
kvalita kontrolního systému
kvalita sebereflexe
e) budova a školní zahrada
umístění a dostupnost
kapacita
kvalita
prostory
bezpečnost
hygiena (sociální zařízení, světlo, teplota, větrání atd.)
soulad s právní normou
5.2 Nehmotné zdroje (příklady)
a) pověst - image školy
jak je vnímána rodiči, dětmi, zaměstnanci, veřejností, zaměstnavateli
b) tradice - stáří školy
pedagogické tradice (významné osobnosti)
školní rituály a ceremoniály
c) charakter
důvod založení školy, její původní poslání ve vztahu k současnosti
specifické hodnoty oproti jiným školám
změny vzdělávacího programu
specifická podpora
d) domácí kontakty
s jinými školami
s ekonomickými (sponzoři) a kulturními organizacemi, nadacemi
jinými odborníky, osobnostmi, představiteli obce, regionu
e) mezinárodní kontakty
partnerské vztahy
společné programy
výměnné stáže
korespondenční a internetová komunikace
f) zájem o školu
g) úspěšnost absolventů v ZŠ
h) schopnost reagovat a provést změny
přizpůsobování se změnám
přebírání vhodných modelů
vytváření nového
Ke každému z vybraných kritérií opět (taxativně nikoliv ilustrativně) sepíšeme, co všechno se pod daným zastřešujícím názvem rozumí, co se bude hodnotit - důležité je, aby se každý dílčí aspekt někde vyskytoval pouze jednou. Ke kritériu "schopnost měnit styl práce" se lze dohodnout, že se jedná o změny stylu práce v rámci kurikulární reformy, tj. zejména vzhledem k zásadám, cílům a podmínkám RVP PV, ŠVP, TVP, poznatkům z dalšího vzdělávání, ale i ke složení a potřebám jednotlivých dětí ve třídě, požadavkům ředitelky - výsledkům hospitační činnosti - a shodě s druhou učitelkou ve třídě. Pečlivě je pak třeba vymezit obsah kritéria "vůle ke změnám", popřípadě se rozhodnout pouze pro jedno z nich.
5.3 Výsledek analýzy vnitřních zdrojů
Po shromáždění záznamových archů od respondentů provede tým vyhodnocení a zaznamená do svého pracovního archu průměrné hodnoty. U zdrojů, které někteří respondenti (rodiče, děti, další odborníci) nemohli hodnotit objektivně (finance, odborná kvalifikace učitelů apod.), zaznamená nejužší pracovní tým po předchozí diskusi raději pouze své hodnocení. V případě, že kvalita některých zdrojů je závažná, že s ní lze kalkulovat pro případ příležitostí a hrozeb, přiřadí se jim opět čísla. Ta se také objeví v matici příležitostí a hrozeb. Výsledek analýzy vnitřních zdrojů je vlastně výsledkem posouzení silných a slabých stránek školy.
Příklad - příloha 2.
6. MATICE PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK
Rizikem rozumíme nežádoucí vliv z vnějšího prostředí (v omezené míře i z vnitřního prostředí), který vede v případě absence protiopatření ke stagnaci, úpadku nebo dokonce k zániku školy. Příležitost předvídá pro budoucnost příznivé vlivy a možnost získání konkurenční výhody.
Výše uvedené postupy pouze identifikovaly rizika a příležitosti. Smyslem analýzy SWOT není pouhé popsání hrozeb a příležitostí, ale jejich analýza, srovnání jejich míry a pozice.
Jakmile pracovní tým připraví závěry z obou analýz, lze přistoupit k posouzení příležitostí a hrozeb, k čemuž lze pro přehlednost využít matici příležitostí a hrozeb. Do ní zpracovatelé postupně vkládají čísla. Každá zanesená hodnota do matice by měla být výsledkem diskuse, neboť ne každá skutečnost je vždy jednoznačná. Smyslem vytváření matice je:
vytvoření názorného přehledu příležitostí a hrozeb (případně také některých silných a slabých stránek školy),
vytvoření prostoru pro veřejnou diskusi s přehledným názorným výstupem.
Po zpracování pracovní verze by matice měla být zveřejněna společně s výsledky obou předcházejících analýz, přičemž veřejná diskuse by měla již probíhat zejména k matici příležitostí a rizik.
Výsledky diskuse, připomínky a názory by měla shromažďovat ředitelka školy, která by také provedla kompletaci a závěrečnou redakci všech analýz. Ředitelka školy by pak měla také zajistit zveřejnění konečné verze a v neposlední řadě - a to je smysl analýzy SWOT - by měla připravit návrh strategie omezování hrozeb a jejich vlivu, naplňování a rozvíjení příležitostí, podpory, upevňování a rozvíjení silných stránek školy a nápravy těch skutečností, které se jeví jako slabé stránky školy. Taková strategie by se měla stát součástí koncepce rozvoje školy.
Příklad - příloha 3.
7. ZÁVĚR
Analýza SWOT patří mezi nástroje, které mohou ředitelky mateřských škol využívat pro kvalitní vyhodnocování činnosti školy ve spolupráci s co nejširším týmem pracovníků. Není na místě očekávat nová, převratná zjištění - rozhodující jevy jsou zejména kvalitnímu, angažovanému vedení školy známé a jsou denně součástí jejich přemýšlení o práci, jejích podmínkách i výsledcích. Cílem analýzy je vlivy na školu a její možnosti systematicky, ukázněně a cílevědomě uspořádat a mnohdy intuitivní závěry si potvrdit. Podmínkou je ovšem metodicky správné provedení všech fází analýzy, aby k požadovanému cíli vedla a nestala se další v řadě pouze formálních procedur, připomínající někdejší "komplexní hodnocení", "plány osobního rozvoje" či dokonce "kontrolu plnění závazků" apod.
Analýzu SWOT by vedení školy nemělo uskutečňovat izolovaně od jiných procesů a metod hodnocení kvality školy. Naopak, analýza SWOT by měla být součástí širšího procesu a počátkem procesu sebehodnocení kvality (autoevaluace) i marketingu školy. K autoevaluačním procesům by tedy vedení školy i všichni zúčastnění měli přistupovat ne jako k povinnosti, ale k potřebě, která slouží neustálému zdokonalování činnosti školy, její prestiži i pozitivnímu pocitu a vědomí dětí, personálu i rodičů v roli zákazníků.
Jiný přístup ke SWOT analýze nabízí např. článek 341.
1 V prostředí MŠ není nutné a mnohdy ani možné vytvářet zvláštní řídící tým, neboť na analýze se podílejí téměř všichni zaměstnanci, resp. učitelky.
Literatura a použité zdroje
BÁČA, M. Praktická aplikace analýzy SWOT v rámci evaluačních procesů.
BACÍK, F.; KALOUS, J.; SVOBODA, J. Úvod do teorie a praxe školského managementu.