Tato aktivita se zaměřuje na dva částečně související básnické prostředky, alegorii a symbol. Oba prostředky jsou obsaženy v Katalogu požadavků z ČJL pro maturitní didaktický test (viz požadavek 1.9). Jejich rozlišení i nalezení v textu obvykle činí žákům potíže, srovnatelné s vyhledáváním a rozlišováním metafor a metonymií. Proto k prohloubení příslušné dovednosti využijeme řadu podpůrných nástrojů včetně těch digitálních.
Cíl výuky
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žák získává data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí; při vyhledávání používá různé strategie; získaná data a informace kriticky hodnotí, posuzuje jejich spolehlivost a úplnost (konfrontace vlastních definic literárněteoretických pojmů s důvěryhodnými elektronickými odbornými zdroji a také s umělou inteligencí).
Vzdělávací cíle:
Žák objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí.
Žák při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech (alegorie, symbol).
Žák na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu.
Pomůcky pro žáky:
Mobilní telefon / tablet / PC pro vyhledávání informací a vhodných elektronických textů
Případně ChatGPT nebo jiný chatbot
Pomůcky pro učitele:
Dataprojektor, PC pro přehrávání videí (z prostředí YouTube)
Nutně předchází: úvod k rozboru poezie (například v rámci maturitního opakování anebo v 1. ročníku), lze využít i jako aktivitu v rámci probírání / opakování literárních dějin (konkrétně symbolismu).
1. Uvedení tématu hodiny: Alegorie a symbol
2. Brainstorming: Učitel se ptá žáků, zda by dokázali tyto pojmy odlišit a definovat, uvádět příklady alegorií a symbolů ve známých literárních textech i mimo oblast literatury (například český lev jako symbol).
3. Vyhledávání důvěryhodných zdrojů na internetu: Žáci pracují v malých skupinách (typicky dvojice) a ověřují správnost svých vlastních definic, které uváděli v předchozím bodě. Učitel skupiny obchází a konzultuje s nimi důvěryhodnost konkrétních zdrojů.
4. Konzultace s chatbotem: Je pravděpodobné, že žáci budou mít k vyhledaným definicím doplňující otázky, případně jim nebude zcela srozumitelný jazyk těchto definic. Obrátíme se s dotazem na vybraného chatbota. Pokud máme k dispozici souhlas zákonných zástupců s prací s AI ve výuce, můžeme nechat zadávat prompty stejné skupiny jako v předchozím kroku. Alternativně třída nabízí prompty a učitel je zadává ve svém účtu, přičemž žákům promítá.
Příklad odpovědi na prompt Vysvětli mi, jaký je rozdíl mezi alegorií a symbolem:
5. Oprava odpovědi chatbota: Žáci ve skupinách (případně celá třída) vyhledávají chyby či nepřesnosti ve vygenerované odpovědi, tyto chyby opravují s využitím zdrojů používaných v–předchozím průběhu hodiny, případně ověřují na internetu (například v odpovědi výše se objevuje nepřesnost v pojmenování postavy odkazující k Trockému, v českém překladu je postava pojmenována jako Kuliš, nikoli jako Sníh; toto pojmenování vychází z anglického originálu – Snowball).
6. Rozbor konkrétních symbolů v textu – kontext. Učitel přesměruje pozornost na literární směr symbolismus, konkrétně na tvorbu jednoho z francouzských symbolistů Arthura Rimbauda. K evokaci může vhodně posloužit trailer k filmu Úplné zatmění, který zobrazuje osudy dvou „prokletých básníků“ Rimbauda a Paula Verlaina (https://www.youtube.com/watch?v=8eZpsPixVuU). Žáci mohou na základě rozboru traileru (útržků rozhovorů, konkrétních výjevů) objevovat/rekapitulovat biografický kontext Rimbaudovy tvorby. Učitel jejich postřehy koriguje.
7. Rozbor konkrétních symbolů v textu. Z Rimbaudovy tvorby nám postačí jedna sloka (v překladu Vítězslava Nezvala), kterou promítneme třídě (případně rozdáme v tištěné podobě):
A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek,
já jednou vypovím váš různý vznik a druh.
A černý korzet, plný rudých much,
jež bzučí kolem páchnoucích a krutých pasek
8. Rozbor symboliky barev. Zaměříme se na symboliku barev v této básni. Jak vidíme, A je spojeno s černou barvou na základě představy černého korzetu. Tento druh oděvu může učitel promítnout a ptát se žáků, zda jim je souvislost zřejmá, nebo spíše vzdálená.
9. Vlastní žákovské příklady symboliky barev. Zadáme žákům úkol: Pracují s pěticí samohlásek, které se objevují v Rimbaudově básni (A, E, I, O, U). Ke každé vymýšlí barvu na základě vlastní obraznosti, neřídí se tedy v tomto kroku obrazností básníka Rimbauda. Žáci pracují samostatně. Následně vybraní žáci svá přiřazení sdílejí třídě a vysvětlují.
10. Reflexe hodiny. Především zjišťujeme, nakolik je žákům srozumitelnější rozdíl mezi alegorií a symbolem.
Pokud nám zbývá čas, můžeme nechat žáky ztvárňovat hlásky i prostřednictvím tanečních kreací. Jako příklad může posloužit Nezvalova Abeceda v tanečním ztvárnění (https://www.youtube.com/watch?v=hClmkZWxFJs). Žáci mohou hlásky ztvárnit přímo ve třídě (například i ve dvojicích) anebo jim můžeme zadat jako krátký projekt vytvoření fotografií nebo videí právě s tématem zobrazení vybraných hlásek skrze pohybové kreace.
Postřehy z ověřování v praxi:
Při úvodním brainstormingu se ukázalo, že žáci používají častěji slovo symbol než alegorie. Tu si často spojují s příkladem Orwellovy Farmy zvířat nebo s žánrem bajky.
Pokud jde o vyhledávání zdrojů, na internetu jsou k dispozici i celé publikace věnované problematice literární teorie, například Slovník literární teorie (https://edicee.ucl.cas.cz/prirucky/slovnikove/142-slovnik-literarni-teorie). Žáci se ale v mnoha případech spokojí se slovníkovými hesly na Wikipedii. Nevýhodou například hesla Symbol v tomto zdroji je ovšem jeho rozsah, protože dané heslo se nevěnuje výlučně literární oblasti.
K procvičování alegorií se osvědčilo v následující hodině promítnout některou Ezopovu bajku (https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/53/44/17/ezopovy_bajky.pdf) a nechat žáky vysvětlit, čeho je příběh alegorií. U vysvětlení měli využít i příklad z vlastního života (například u bajky Sele a ovce byl zmíněn rozdíl mezi žákem, který nutně usiluje o nějakou známku, a žákem, kterému je v daném momentu lhostejné, jakou známkou bude ohodnocen).
