7 tipů, jak použít myšlenkové mapy

Jako první krok se doporučuje, aby si žáci udělali mapu svých obav při prezentování. Do středu myšlenkové mapy mohou napsat strach a pak již jen toto téma postupně rozvíjí. Touto cestou se snadno seznámí s důvody svých obav a pak na jejich odstranění mohou pracovat. Mají-li kritická místa, mohou si dopředu nechystat scénáře, jak je budou řešit. Tento krok doporučuji dát žákům jako dobrovolný úkol na doma, neboť rozebírat toto téma před zraky spolužáků by pro žáka nebylo jistě příjemné a ani dostatečně účelné.

Druhým krokem je příprava prezentace. Do středu papíru je možné napsat centrální téma a to dále rozvíjet. Většinou se prezentace vytvářejí přímo lineárně v nástrojích jako je PowerPoint, jejichž použití může být pro žáky těžké. Musí si dopředu nějak rozvrhnout celou prezentaci a hrozí, že pokud to neudělají dostatečně pečlivě, na něco v ní zapomenou. Myšlenková mapa, kterou si vytvoří napřed, jim nejen zajistí, že se na problém podívají komplexněji, ale také že o něm budou mít celkový přehled a že řeknou vše podstatné.

Jako třetí volitelný krok je pak možné uvést samotnou prezentaci formou myšlenkové mapy. Jako jedna z dobrých variant pro tento účel se nabízí Prezi.

2. Zjišťování informací

Je zajímavé sledovat, jakým způsobem získávají žáci informace o nějakém problému či tématu. Jednou z metod, jak tento proces zefektivnit a případně jej uvést na rovinu týmové spolupráce, je práce s myšlenkovou mapou. Žáci jsou rozděleni do skupin a mají zadaná různá témata (např. globální oteplování, evropská integrace, cloud computing, ...) a jejich úkolem je získat co nejvíce informací o tomto tématu, shrnout stinné a světlé stránky a říci o něm něco dalším žákům.

Postupů je možné užít několik. Například u evropské integrace si ve skupině rozdělí jednotlivá podtémata – kultura, ekonomika, politika, vzdělávání, bezpečnost atp. –, a každý z nich samostatně dělá svůj podstrom. Případně je možné mít tři hlavní větve – negativa, pozitiva a indiferentní –, a ty pak dělit do určitých podoblastí. Žáci také mohou postupovat tak, že společně zaplňují jednotlivé větve a diskutují o nich. Výhodou myšlenkové mapy v tomto případě je jednak podpora kreativity a iniciativy žáků i jasný a přehledný výstup.

 3. Řešení problémů

Poměrně často se myšlenkové mapy používají v komerční sféře také na řešení problémů. Myšlenková mapa je pak konstruována právě tak, aby nalezla důvody existence těchto problémů a v druhém kroku také jejich řešení. Poměrně často se ukáže, že komplexnější problémy mají jen několik málo příčin, z nichž řada lze rychle odstranit. Je jen třeba je uvidět. A právě v tom má pomáhat myšlenková mapa.

Opět je možné pracovat v týmech, ale také jednotlivě. Žákům zadáte nějaký problém, přiměřený jejich zájmům a znalostem, a jejich úkolem je najít co nejvíce příčin a v druhém kroku jejich řešení. Vše je možné společně na závěr prezentovat a diskutovat. Jako pěkné téma se nabízí kupříkladu ekonomická krize, korupce nebo špatný rozvoj obce, ve které se škola nachází. Učitel by měl zajistit vhodný přístup žáků k informacím – ať již tím, že mohou hledat na internetu, nebo jim připraví rešerše, například z článků v novinách či výročních zpráv. 

4. Brainstorming

Jedním z nejznámějších možných využití myšlenkových map ve školách je brainstorming. Pedagog zvolí nějaké téma a jednotliví žáci k němu rozvíjejí asociace a tak vzniká rychlá myšlenková mapa, která může přinést řadu zajímavých podmětů či nápadů pro diskusi. Využití této metody je přitom poměrně univerzální. Relativně často se využívá také efektu anonymity – mapu vytvoříme v hodině jen z části a žáci pak mají nějaký čas (třeba týden) na to, aby ji doplnili. Často se velice podnětně zapojí i ti, kteří by veřejně nic neřekli, což může být pro jejich rozvoj poměrně významný impuls. 

5. Plánování

Myšlenkové mapy je možné používat také jako ToDo listy, tedy základní nástroj pro plánování. Pro řadu žáků je překvapivě obtížné zorganizovat svůj čas, něco v něm naplánovat. Chybí jim často zkušenosti s rozvrhováním vlastní práce – time management. Myšlenkovou mapou je možné poměrně jednoduše a přehledně pokrýt celý den, týden nebo jen nějaký úkol, dekomponovat jej na dílčí činnosti a ty rozvrhnout v čase. Žáci se navíc naučí promýšlet jednotliviny činností, nad kterými často ani příliš nepřemýšlí. Žákům z vyšších ročníků je možné zadat, aby naplánovali rozjezd svého podnikání. Postupně pak mohou zjistit, že budou muset být aktivní v řadě oblastí a vyčkat nečekaně dlouhou dobu na jednotlivé úkony (nejen) státních úřadů. 

6. Řízení projektů

Myšlenkové mapy lze relativně efektivně využívat místo Ganttových diagramů pro řízení, organizaci a kontrolu projektů. Do středu mapy zadáme název projektu, který následně rozdělíme na jednotlivé celky. To může být až do několika úrovní. V posledním kroku k těmto úkonům přiřadíme zdroje (jména žáků, kteří budou vykonávat dílčí úkony). Manažer pak již jen pravidelně kontroluje, zda jeho zdroje pracují tak jak mají a na čem mají. Samozřejmě může do mapy operativně zasahovat a zdroje různě přemísťovat. 

Tento postup je možné použít při libovolném školním projektu, který bude doplněn právě o takto pojaté řízení. Pro žáky to bude jistě zábavná a inspirativní činnost navíc. 

7. Alternativní zápisky

Pokud si žáci píší zápisky formou myšlenkových map, nejen že si zaznamenávají informace, ale hned si je třídí, řadí do určitého systému a chápou je. Jejich studijní výsledky jsou pak podle Buzana podstatně lepší než v případě klasických zápisků. 

Osobně nemohu říci, že bych doporučoval přejít jen na poznámky ve stylu myšlenkových map, ale jistě nemůže být špatné, když se jich použije tam, kde to má smysl, nebo třeba při opakování. Žáci si při hromadném opakování oživí látku, ukáží se souvislosti, které jim mohli unikat, a zjistí, že věci mají svůj pořádek a systém. Grafické znázornění jim navíc může pomoci si látku snáze zapamatovat. 

Jako zajímavou formu testování – tam kde se myšlenkové mapy běžně používají – je možné uvést otázky v testu jako – vytvoř myšlenkovou mapu následujícího úryvku nebo například ekonomické situace Bruneje. Lehce tak zajistíte, že žáci chápou to, co píší a nejsou to pro ně jen fráze či naučená slova bez konkrétního obsahu a kontextu. 

Závěrem

Jak je vidět, užitím myšlenkových map je možné přispět k rozvoji řady klíčových kompetencí – k učení, podnikavosti, k řešení problémů nebo komunikaci. Současně dochází k dobrému procvičování mozku a žáci se mohou mnoho naučit i z oblastí, pro které se běžně záživná výuka koncipuje jen velmi obtížně.

Osobně bych vyzdvihl ještě jeden prvek a tím je práce s pojmy. Slovo či pojem má pro myšlení klíčový význam a tím, že s nimi žáci budou systematicky manipulovat, získají k nim lepší a hlubší vztah, který může mít pozitivní vliv na jejich literární, umělecké nebo filosofické pokusy. Také to je aspekt, který hovoří pro – alespoň občasné – používání myšlenkových map v edukačním procesu.

Literatura a použité zdroje

BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 216 s. ISBN 978-80-251-2910-4.